K sepsání požadavků vyzval obyvatele loni v listopadu premiér Andrej Babiš, který osobně Dluhonice navštívil. Bývalé vedení městské čtvrti sice tvrdilo, že nebude svůj souhlas se současnou trasou dálnice vyměňovat za „nové chodníky“, ale po únorových volbách do výborů místních částí se okolnosti změnily.

„Názory se začaly tříbit. Zvítězil ten, že by to také mohlo dopadnout tak, že nebudeme mít ani kompenzace, ani posunutí dálnice,“ řekl Oldřich Boráň, který vystřídal na pozici předsedy místního výboru městské části radikálního Pavla Ježíka.

Dluhoničtí volali po změně trasy asi dvacet let. Nelíbilo se jim, že ta navržená přivede dálniční dopravu na okraj obce. Za oběť jí má padnout několik domků a zavedené sportoviště. Podle Dluhonických šlo trasu posunout o 150 metrů dál od zástavby.

S tím ale nesouhlasilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má stavbu na starosti, mimo jiné proto, že za své občany se odmítlo postavit několik politických reprezentací Přerova. Ty se obávaly, že změna trasy stavbu zdrží.

Situace nakonec došla tak daleko, že na dokončení dálnice zbývají poslední dva roky. Pokud nebude zahájena do konce roku 2021, vyprší platnost EIA – posudku vlivu na životní prostředí – a celá stavba se bude muset začít připravovat znovu. Dálnice má přitom sloužit jako obchvat Přerova, na který už desítky let čekají všichni obyvatelé dopravou ucpaného města.

Co Dluhoničtí za souhlas se současnou trasou posledního úseku D1 požadují? Kromě opravených silnic a chodníků, nového veřejného osvětlení, dvou cyklostezek nebo úprav kulturního domu jsou na soupisu finanční kompenzace všem, kdo bydlí v ochranném pásmu dálnice.

Lidé, kteří stavbu dálnice odnesou nejvíc, chtějí nové domy

Dluhoničtí také chtějí aktualizovat urbanistickou studii, která umožní, aby si lidé postižení stavbou D1 mohli postavit nové domy v částech zvaných Za Humny a Na Trávníčku. Všechny body vyplynuly z ankety mezi lidmi a následné veřejné schůze.

„Dluhonice byly ze strany města totálně zanedbávány. Radnice požehnala likvidaci části Dluhonic, přitom neřešila další rozvojová území. Ta vybraná jsou, ale nejsou tam podmínky pro to, aby se tam daly postavit nové domy. Pochopitelně chceme, aby toto rozvojové území bylo zasíťováno,“ vysvětlil Boráň.

Samostatným bodem na seznamu požadavků je vybudování nového bydlení pro Jarmilu Pfeilerovou, jejíž dům je poslední nevykoupenou nemovitostí, která stojí dálnici v cestě. Majitelka dlouhodobě odmítá svou situaci komentovat. Podle předsedy místního výboru Boráně však trvá na tom, že chce bydlet v Dluhonicích.

„Vzhledem ke svému věku si do výstavby nového domku netroufá. Paní Pfeilerová je předsedkyní místního výboru svazu žen a já nechci, aby takoví lidé odcházeli. Proto jsme ochotni také spolupracovat při výběru vhodného pozemku pro ni,“ popsal Boráň.

Jak se k požadavkům Dluhonických staví Andrej Babiš, není jasné. Na otázky MF DNES premiér neodpověděl.

Problematický může být požadavek na násep místo estakády

Podle Davida Čermáka, jmenovaného bývalým ministrem dopravy Danem Ťokem do role poradce pro urychlení dostavby D1, však všechny kompenzace ze strany státu splnit nepůjdou. Platí to například u silničního podjezdu pod železnicí, který měl být náhradou za zrušený přejezd poblíž ulice U Rozvodny.

„Bylo by technicky velmi problematické podjezd vybudovat. Hledáme však opatření, jak maximálně vyjít vstříc obyvatelům dvou dotčených bytových domů,“ uvedl Čermák.

Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice. Pro zvětšení klikněte.

Zřejmě největším oříškem pak bude výměna estakády za násep. Obyvatelé Dluhonic chtějí, aby dálnice poblíž jejich obydlí nevedla po mostě, ale po náspu, který bude podle nich méně hlučný.

Problém je, že projekt, který nyní prochází územním řízením na olomouckém magistrátě, kam se musel přesunout kvůli rozhodnutí o podjatosti přerovského úřadu, s touto změnou nepočítá.

„Znamenalo by to tedy nové zábory i nové územní rozhodnutí. Není to tolik problematické z technického, jako spíš z časového hlediska. Uděláme ale všechno pro to, abychom našli řešení,“ poznamenal Čermák.

Město čeká, jak se k požadavkům postaví premiér a stát

Řada požadovaných kompenzací se podle ministerského poradce bude týkat také města. Jak se k seznamu přerovská radnice postaví?

„Uvidíme, jak se k požadavkům vyjádří pan premiér. Nechci předjímat, jak bude jednání s Dluhonicemi pokračovat, v každém případě se budeme snažit najít společnou řeč,“ sdělil primátor Přerova Petr Měřínský (ANO).

Jeho náměstek Michal Zácha (ODS) jen doufá, že výsledkem Babišovy iniciativy nebude, že většinu požadavků bude nakonec plnit město.

„Pokud nám stát pošle například půl miliardy korun, které budou kvůli dokončení dálnice fixované na místní část Dluhonice, tak se tomu nebráním. Jinak je situace taková, že místních částí má město jedenáct a všude je potřeba investovat,“ argumentuje.

Dálnice D1 se do konce tohoto roku rozroste o třináctikilometrový úsek vedoucí z Lipníku nad Bečvou do přerovské místní části Předmostí. Kdy ŘSD naváže posledním propojovacím úsekem do Říkovic, záleží i na postoji ekologických organizací, které schvalovací proces napadají. Spolek Děti Země podle jeho předsedy Miroslava Patrika názor nemění.

„Budeme dál navrhovat, aby se ta trasa odsunula o 160 až 200 metrů dál od Dluhonic,“ potvrdil Patrik.