Nejvyšší soud podle agentury Reuters konstatoval, že Clayvin Herrera měl na lov právo na základě smlouvy z 19. století.
Herrerův případ začal v lednu 2014, kdy se muž na jihu Montany zúčastnil honu, při kterém překročil hranice do Wyomingu, kde lovci zabili několik jelenů wapiti. Fotografie z honu zveřejnil na internetu, kde si jich všimly wyomingské úřady, které mu uložily pokutu 8 000 dolarů (185 000 korun), neboť jeleny wapiti je v zimě zakázáno lovit.
Back from Montana! We learned from Captain Clayvin Herrera why Buffalo are so culturally significant to his people. http://t.co/bmV08Wns5c
Herrera se s pokutou nesmířil a obrátil se na soud, kde se odvolával na smlouvu z roku 1868 mezi kmenem Vraních indiánů a vládou USA. Ta zaručovala kmeni právo lovu i mimo rezervaci na neobývaném území. Soudy ale takové zdůvodnění odmítly a Herreru potrestaly podmíněným ročním vězením. Herrera se nakonec v roce 2017 obrátil na Nejvyšší soud USA, který loni v červnu souhlasil s tím, že se případem bude zabývat.
Nyní Nejvyšší soud poměrem hlasů pět ku čtyřem rozhodl, že zmíněná smlouva z roku 1868 nadále platí a že na její platnosti nic nezměnilo ani povýšení Wyomingu z teritoria na stát v roce 1890.
Zajímavostí je, že ke čtyřem soudcům považovaným za liberály se připojil i konzervativec Neil Gorsuch navržený do funkce republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Gorsuch, který se v minulosti opakovaně zastal práv indiánských kmenů, se tak postavil proti názoru čtyř konzervativních kolegů.
Verdikt Nejvyššího soudu USA automaticky Herreru nezbavuje předchozího odsouzení. Stát Wyoming totiž nyní může argumentovat tím, že oblast lovu nebyla neobývaným územím, takže Herrera zde neměl právo lovit na základě zmíněné smlouvy z 19. století, poznamenala agentura Reuters.
Pro lovce jde nicméně o druhé soudní vítězství za poslední dva měsíce. V březnu Nejvyšší soud správě národních parků nařídil, aby přestala bránit jistému obyvateli Aljašky používat vznášedlo při lovu losů v části řeky, která protéká veřejným pozemkem. Televize CNN v této souvislosti poznamenala, že případ je sice aljašskou zvláštností, verdikt byl ale signálem podpory jednotlivým státům, pokud jde o volné využívání vodních cest. Používání vznášedel k lovu losů totiž aljašské zákony umožňují a aljašské úřady se za svého obyvatele ve sporu proti správě národních parků postavily.
