Týden s tancem

Co nového se děje v tanečním světě? Nejen situace Pražského komorního baletu vyprovokovává nové diskuse o postavení tance v české kultuře a kulturní politice – na toto téma se připravuje konference na HAMU. Koná se už za čtrnáct dní. Za dveřmi je Tanec Praha a zítra začíná ostravský Move Fest. Další aktuality v našem přehledu.
Tanec Praha vizuál 2019 – foto Bára Prášilová

Na HAMU proběhne konference a debata Tanec v kulturní politice ČR

V pondělí 3. června 2019 se v galerii Hudební a taneční fakulty AMU uskuteční konference a debata s názvem Tanec v kulturní politice ČR. Smyslem akce má být pojmenování klíčové problematiky oboru v aktuálním stavu a zjištění možnosti konsensu odborníků v zásadních bodech, které by pak bylo možné tlumočit odborům pro tvorbu strategie kulturní politiky. „V současné době probíhají přípravné práce pro novou koncepci strategií v kulturní politice, sběr statistických údajů a analýz potřeb oboru, zní hlasy volající po inovaci a aktualizaci dotačního systému umění, zvažujeme potřebu a roli profesních organizací. Proto považuji za důležité dát prostor zástupcům tanečního oboru pro definování hlavních kroků, které by měly být pilíři těchto koncepcí,“ vysvětluje organizátorka akce Lucie Hayashi.

Dopolední část programu utvoří tři panely krátkých prezentací, které se budou zabývat tématy: celostátní versus regionální kulturní politika pro tanec, inovace dotačního systému kulturních subjektů a strategické postupy pro lepší postavení tance v kulturní politice ČR. V současné chvíli potvrdili svůj výstup Jana Adamcová, Jana Bohutínská, Libor Kasík, Petr Kiška, Yvona Kreuzmannová, Jana Návratová, Antonín Schneider, Adriana Světlíková a Roman Vašek. V odpoledních hodinách proběhne debata u kulatého stolu, kde bude prostor pro diskuzi nad klíčovými otázkami, které vzejdou z dopolední konference. Role moderátora celé akce se ujme Jakub Deml, který nedávno moderoval například také diskuzi o budoucnosti profesní organizace Vize tance.

„Doufám, že pomůže legendárně nejednotnému tanečnímu oboru ke konstruktivní shodě na strategii postupu v boji za rovnoprávnější postavení tance a jeho respektu mezi ostatními uměleckými žánry v kulturní politice ČR,“ slibuje si od celé události Lucie Hayashi, tajemnice katedry tance HAMU a redaktorka Tanečních aktualit, které akci spolupořádají. Tvrdí, že právě názorová roztříštěnost a neschopnost shody na zásadních prioritách je možná pomyslnou brzdou v prosazení důležitých bodů programu kýžené kulturní politiky směrem k tanci. Vzájemné vyslechnutí a následná debata by tak mohla mít efektivní dopad. Přesný program i anotace příspěvků, budou uveřejňovány na facebooku.

 

Blíží se festival Tanec Praha

Již 31. ročník festivalu Mezinárodního současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA 2019 se bude konat od 3. do 22. června v Praze a dalších 20 obcích a městech. Festival při vstupu do čtvrté dekády své existence zřetelně ukazuje, že není pouze jednou z nejvýznamnějších akcích v kulturním kalendáři u nás, ale i ve světě. Láká k aktivní účasti nové talenty i světové proslulé, vyzrálé umělecké osobnosti, které se k nám rády vracejí.

Nepopiratelným úspěchem je letos především návrat živelné a nekonformní korejské choreografky Eun-Me Ahn, která loni v závěru festivalu nadchla publikum dílem Dancing Grandmothers a letos festival 3.–5. 6. zahájí v PONCI představením Let Me Change Your Name. „S některými špičkovými umělci máme opravdu nadstandardní vztahy, je to nepochybně i díky dlouhodobému působení vedení Tance Praha v řadě mezinárodních sítí a projektů evropské spolupráce. Řadu nabídek musíme odmítat, ale i tak jsme jedním z nejaktivnějších subjektů ze zemí bývalého východního bloku v programu Kreativní Evropa. Cennou výměnu zkušeností zažíváme v sítích, jako jsou European Dancehouse Network (EDN), Aerowaves (dance accross Europe) i IETM (Informal European Theatre Meeting), a k tomu jsme aktivními partnery dvou zásadních projektů evropské spolupráce, jež se promítají v našich hlavních činnostech, tzn. festivalech i celoroční činnosti PONCE: Be SpectACTive 2 a Dancing Museums 2. V létě budeme s napětím čekat na výsledky dalšího kola programu Kreativní Evropa, kam jsme sami podali jeden projekt, a zároveň jsme partnery londýnské žádosti. Samozřejmě netušíme, co s tím udělá Brexit…,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha z. ú.

 

Vrcholné události sezony se podařilo zajistit hned tři kromě hostů z Jižní Koreje dorazí z Izraele a Francie. Kolik různých zemí umělci reprezentují, tolik je rozdílných přístupů i prostor, kde je můžeme vidět. „PONEC – divadlo pro tanec zůstává hlavní scénou v Praze, ale pro historicky první hostování Sharon Eyal spolupracujeme s Hudebním divadlem Karlín a unikátní pocit, jak zachytit lidské tělo v „mrtvém bodě“ vzletu, nám zprostředkuje Yoann Bourgeois ve dvoraně Veletržního paláce Národní galerie Praha. Festival probíhá celkem na 40 různých lokalitách po celé ČR,“ dodává Kreuzmannová.

Organizátoři vnímají, jak je důležité oslovovat všechny generace, v linii Family Friendly tak najdeme představení, která byla vytvořena pro dospělé diváky, ale jsou vstřícná i vůči dětem od školního věku, zážitky tedy lze sdílet mezigeneračně. To nic nemění na programové linii Tanec Praha JUNIOR (dříve TP DĚTEM), pro niž jsou vyhledávány tituly přímo vytvářené pro dětského diváka různých věkových kategorií. Tanec Praha na jedné straně iniciuje vznik nových produkcí pro děti, jednak vybírá zahraniční díla, která osloví i teenagery a nebojí se otevírat témata, která u nás byla dlouho tabu.

Další specifická linie Dance NEWs otevírá prostor pro mladé talenty, především díky platformě Aerowaves. I letos tak vybraná díla uvidí diváci v Praze i regionech a studenti JAMU se navíc do jednoho z nich zapojí. Workshopy jsou výjimečnou příležitostí poznat na vlastní kůži kořeny různých kultur a vnímat i v diskusích s umělci různé kontexty tvorby a její impulzy. Zvláště v roce, kdy vůbec poprvé k nám zavítají taneční osobnosti z Indonésie či Madagaskaru.

 

Velký prostor budou mít čeští umělci. „Každý rok vstupujeme minimálně do jedné mezinárodní koprodukce, letos tak navazujeme na výjimečné podmínky pro spolupráci našich umělců s Ghana Dance Ensemble vytvořené českou ambasádou v Akkře, ale také si velmi ceníme úzké spolupráce s Pražským Quadriennale, díky níž vznikla specifická linie Czech Dance Focus for PQ+. Festivalovému publiku, včetně zahraničních expertů, kteří přijedou na PQ, díky ní můžeme nabídnout exkluzivní výběr české taneční tvorby. Tradičně si také z domácí tvorby vybírají naši regionální partneři.

Klíčové vizuály pro reklamní kampaň festivalu TANEC PRAHA 2019 se dočkaly mimořádného uznání – v rámci udělování kreativních cen ADC Awards / Louskáček získala zlato za nejlepší fotografii agentura Comtech_CAN, která ve spolupráci s fotografkou Bárou Prášilovou vytvořila klíčové vizuály pro 31. ročník festivalu TANEC PRAHA na téma zvědavost. Navíc se videa z téže dílny prezentující festival TANEC PRAHA 2019 dostala do magazínu Shots.

Mezinárodní festival TANEC PRAHA hraje klíčovou roli mezi nejprestižnějšími akcemi, jimiž se může Česká republika chlubit. Nejvyššího ocenění dosáhl ke svému 25. výročí, kdy byl v posledním roce programu EU Culture (2013) vyhodnocen na 1. místě se 100% bodovým hodnocením mezi 236 festivaly všech žánrů v EU. V novém programovém období byl v hodnocení EFA již loni jediným českým Laureátem EFFE Label (Europe for Festivals – Festivals for Europe). V oblasti scénických umění znamená TANEC PRAHA totéž co Pražské jaro v hudbě nebo MFF Karlovy Vary ve filmu, konstatují nejen zahraniční experti.

Letos jsme vybrali nový kreativní tým v rámci cílené výzvy a ten velmi citlivě navázal na předchozí kampaně. Vedli jsme dlouhé diskuse, hledali společně klíč k pochopení a pozitivnímu vnímání současného tance co nejširší veřejností, k odstraňování určitých zábran. Z mnoha nápadů jsme si nakonec vybrali motto: Zvědavost je šance na zážitek. Moc se nám líbila práce Báry Prášilové a s napětím jsme čekali, s jakými návrhy k těm tématům přistoupí. Vše to najednou zapadlo do sebe a nutno dodat, že práce na vzniku vizuálů byla velmi náročná, v neposlední řadě pro interprety. Jak uvádí web Shots.net, je to opravdu the WORK.

 

 

MOVE fest 2019 v Ostravě

Připomínáme, že zítra začíná šestý ročník mezinárodního festivalu tance, cirkusu a fyzického divadla MOVE fest 2019, který proběhne od 22. do 26. května v Ostravě na Masarykově náměstí, v Cooltouru a v Domě kultury města Ostravy. MOVE fest otevře ve středu Běžkařská odysea Bratří v tricku. Mim Radim Vizváry letos do Ostravy přiveze sólové představení VIP, pantomimu, doplněnou efektními iluzionistickými prvky, kdy se na jevišti symbolicky pohybuje v nápadném kožichu. Představení je již dokonce vyprodáno. Vizváry se v Ostravě ovšem ujme i role lektora, taneční workshop pak chystá Markéta Jandová.

Festival bude 23. května pokračovat představením Nahkanaama (Kožená maska) Fina Jouni Ruutha, novo-cirkusová one-man show, která se nebojí černého humoru. Ostrava je jediným místem v České republice, kde bude Nahkanaama k vidění, dětem do 15 let je ale nepřístupná. Naopak všem generacím je otevřeno experimentální pohybové divadlo v podání akrobatického dua Cie Circoncentrique (Francie), které přijíždí s inscenací Respire (Dýchej), hrou těl, světel, síly a koulí. Dívčí skupina Holektiv uvede svou novou inscenaci Božena, která připomíná zapomenutý příběh Boženy Laglerové Peterkové, první české aviatičky, která bojovala za svůj sen stát se profesionální aviatičkou i za práva všech žen. Se svým sólovým projektem LeŤ se představí Markéta Stránská, která ukazuje, že ani hendikep nemůže tanečníka odradit od umělecké tvorby s niternou výpovědí. Na téma překračování imitů, ovšem z pohledu zdravého člověka, navazuje Kvartet (na hudbu Clarinet Factory) režisérky a choreografky Terezy Vejsadové. Šestý ročník mezinárodního festivalu tance, cirkusu a fyzického divadla v Ostravě uzavřou Amazonky Lenky Vagnerové.

Mezinárodní festival nového cirkusu Cirk–UFF začne v Trutnově

Od 29. května do 2. června se v Trutnově koná novocirkusový festival, který představí hosty z tuzemska i ze zahraničí. Představí se v něm například Cirk La putyka s projektem ADHD, Giorgio Bertolotti a Petr Forman představí inscenaci o putování vesmírem a snech o objevování nových planet, vystoupí Losers Cirque Copany s inscenací Ego, V.O.S.A. Theatre, Cie Pieds Perchés ze Švýcarska, australská akrobatická skupina Gravity and Other Myths, čeští Bratři v tricku nebo Cink Cink Cirk a Eliška Brtnická uvede svůj projekt Enola. Nebudou chybět workshopy a představení se budou odehrávat i pod širým nebem.

Cirk-UFF je mezinárodní festival nového cirkusu, jehož první ročník proběhl v roce 2011. Během své krátké existence si získal značné renomé nejen v ČR, ale i v zahraničí. Cílem je každoročně přivést do Trutnova to nejlepší z českého prostředí a předvést i progresivní zahraniční soubory, které určují směr vývoje současného cirkusu a pouličního umění. Vybraná představení se konají v Uffu, což je unikátní polyfunkční divadelní prostor. Jedná se o stavbu s variabilní scénickou a hledištní částí, jež lze uspořádat do pěti základních variant. Během roku hostí Uffo řadu divadelních klasických i alternativních představení a jiných akcí.

 

Letem tanečním světem

  • V pondělí 20. května se v divadle Ponec odehrála už 40. repríza inscenace Věrky Ondrašíkové a jejího tvůrčího týmu Guide. Na českou taneční scénu je to velký úspěch a letos bude představení v k vidění i na festivalu TANEC PRAHA.
  • Zveme do Brna na hostování Michala Záhory a jeho projektu Výročí,  svérázný taneční kaleidoskop z československých a českých dějin. 31. května do Buran Teatr v rámci multižánrového festivalu Meeting Brno.
Výročí, Michal Záhora/Pulsar 2018 (foto Vojtěch Brtnický)

Miroslav Kůra 95

Miroslav Kůra, jeden z našich nejvýznamnějších baletních sólistů, oslaví 26. května 95. narozeniny. M. Kůra byl žákem školy I. V. Psoty a na počátku kariéry vystřídal několik angažmá: Brno 1940/41, Katovice 1941–43, Norimberk 1943/44, Brno 1945/46. Během vojenské prezenční služby 1946–48 tančil v SND Bratislava, sólista v Brně 1948/49, v ND Praha 1949–51, po politickém rozhodnutí byl nucen odejít do Košic 1951–53. Přes SND Bratislava 1953/54 se vrátil do ND Praha 1954–64. Závěr jeho taneční kariéry patřil opět Brnu. Byl angažován jako choreograf a šéf baletu 1963–66 a 1970–73 (mezitím šéf baletu ve Skopje 1966/67); 1967–70 byl v Brně ve funkci choreografa.

Pas de quatre – Miroslav Kůra a Jarmila Manšingerová (foto archív Petra Weigla)

Šéfem baletu ND Praha se stal 1973–78 a 1978–90 zde působil jako choreograf. M. Kůra patřil k největším tanečním osobnostem celé dosavadní historie české baletní scény. Vedle přitažlivého, oduševnělého zjevu, výborných fyzických dispozic, vytříbené techniky a vrozené muzikálnosti, měl zcela výjimečný herecký talent i osobní charisma. Byl tanečníkem s neomylnou intuicí převtělování do zcela protikladných postav. Tančil role klasického repertoáru (Princ v Labutím jezeře, ND Praha 1951 a 1955, Brno 1966; Princ ve Spící krasavici, Košice 1953; Jean de Brienne v Raymondě, Brno 1946; Albert v Giselle, Brno 1968), postavy hrdinské (Mao-li-čen v Rudém máku, SND Bratislava 1954; tit. role ve Spartakovi, ND Praha 1957; Ferchad v Legendě o lásce, ND Praha 1963), charakterní (Myslivec ve Viktorce, Košice 1952; Jago v Othellovi, ND Praha 1959; Girej v Bachčisarajské fontáně, Brno 1968) i burleskní a komediální (tit. role v Petruškovi, ND Praha 1962, Brno 1965; Truffaldino ve Sluhovi dvou pánů, ND Praha 1958). Všechny jeho jevištní postavy měly jedno společné: vzácnou pravdivost, psychologickou hloubku a přesvědčivost, hluboce lidský, nejen divadelní rozměr. Významná byla i jeho choreografická činnost; nastudoval přes 40 baletních inscenací na domácích i zahraničních jevištích (Skopje, Mnichov, Innsbruck, Varšava, Bogota) a víc než desítku dalších v televizi (většinou ve spolupráci s režisérem P. Weiglem).

Z jeho divadelních choreografických prací vynikly např. stylově čisté a poetické brněnské inscenace Labutího jezera (1966) a Giselle(1968), Stvoření světa (Brno 1971, ND Praha 1975, Varšava 1981), Špalíčku (Brno 1973, ND Praha 1983, SND Bratislava 1984), Vášně/Carmen G. Bizeta/R. Ščedrina (ND Praha 1976, Mnichov 1978), Petrušky (SND Bratislava 1947, Košice 1952, ND Praha 1962 ve spolupráci s J. Blažkem, Brno 1965), Romea a Julie (Košice 1953, SND Bratislava 1954, Brno 1965, ND Praha 1971; zfilmovaná verze této inscenace v režii P. Weigla získala Prix d’Italia 1972). Choreografické aktivity neskončily ani po odchodu ze scény (1991). Spolupracoval s Českým baletním divadlem, založeným a vedeným J. Kůrovou. Dostalo se mu mnoha poct a vyznamenání: Státní cena II. stupně 1954, Řád práce 1963, zasloužilý umělec 1958 a národní umělec 1968 (jako první tanečník). Za celoživotní mistrovství získal Cenu Thálie 1994. Manžel 1. Elišky Slancové, 2. Jarmily Manšingrové, otec Jany Kůrové.

(Zdroj: Divadelní encyklopedie, Institut umění – Divadelní ústav online)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat