Ve Štruncových sadech tedy i přes druhou příčku zatím v tuto chvíli převládá spíše zklamání.
„My se vždycky díváme co nejvýš. Získat titul je těžké a obhájit ještě těžší. Nám se to bohužel letos nepodařilo,“ přiznal Tomáš Hořava po nedělním vítězství 2:0 v Liberci s tím, že ambice plzeňského klubu jsou stále ty nejvyšší. Po kratičké odmlce už ale třicetiletý brněnský rodák pokračoval v optimističtějším duchu.
„Sluší se v první řadě Slavii pogratulovat. A my jsme posledních sedm sezon neskončili hůř než na druhé příčce. Myslím, že to je v konkurenci týmů, které v Česku jsou, také velký úspěch. Furt se držíme na špici,“ připomněl Hořava úspěšnou éru plzeňského fotbalu.
On sám byl u tří viktoriánských titulů z pěti (2015, 2016, 2018). Na západ Čech přišel po tom druhém v roce 2013 z Olomouce, tehdy jako možná náhrada za pomalu končícího kapitána Pavla Horvátha. A za uplynulých šest let se stal nepostradatelnou součástí viktoriánské rodiny.
V jejím dresu odehrál už 162 zápasů, když k tomu připočtete předchozích 132 za olomouckou Sigmu, jeho počet startů v nejvyšší české soutěži už se blíží ke třem stovkám.
O místo v základní sestavě Plzně nicméně v poslední době musel hodně bojovat, nastupoval i na pozici pod hrotem. Ale jak sám říká, nejlépe se cítí ve středu zálohy vedle Patrika Hrošovského.
„To je moje místo, operuju pak na větším prostoru. Jsem schopen hrát i víc vpředu, ale tam je potřeba spíš rychlejší hráč. Je to výhodnější pro přechodovou fázi,“ srovnával Hořava po vítězství v Liberci, kde podruhé v krátké době vstřelil vítězný gól svého celku.
Trefil se také minule doma při demolici Sparty 4:0. „Pár branek už jsem v Plzni dal, i když v téhle sezoně mi to tam moc nepadalo. I proto jsem rád, že závěr se mi gólově docela podařil,“ dodal muž, který působí jako velký kliďas.
Poslední zápas sezony proti ostravskému Baníku však kvůli karetnímu trestu vynechá. „Ale věřím, že fanoušci přijdou, budeme se chtít rozloučit se sezonou vítězně,“ pozval Hořava lidi do ochozů.
On sám v hledišti chybět nebude.
