Poslední den festivalu Setkání/Stretnutie, sobotu 18. května, zakončila dvě představení. Prvním z nich byla nová stejnojmenná adaptace Saturnina, známého románu Zdeňka Jirotky, o kterou se postaralo pořadatelské Městské divadlo Zlín. Poté ve velkém sále tohoto divadla proběhlo slavnostní zakončení, při kterém došlo ke shrnutí celého festivalu. Představení, která zde diváci měli možnost zhlédnout, se buď společně protnula v žánru dokudramatu, nebo v tématu zabývajícím se odlišností. Tečkou za celým Setkáním/Stretnutiem bylo představení Elegance molekuly Dejvického divadla, které je autobiografií vědce-outsidera Antonína Holého a které spojovalo oba tyto proudy.
Saturnin do domu – Bůh do domu
Městské divadlo Zlín se odvážně pustilo do adaptace Saturnina, známé klasiky Zdeňka Jirotky, tentokrát v dramatizaci Aleny Herman a režii Jana Bártka. Představení svou scénografií připomínalo vystoupení amatérského divadla – doprovod klavíru a písní, které představení prokládaly, mu dodával místy až „kabaretní“ nádech. Vůbec tím ovšem neutrpěla kvalita představení, herecké výkony byly (až tedy na občasné pousmání herců) profesionální, navíc tento aspekt dodával na pocitu sounáležitosti mezi herci a publikem. Nejde se však neubránit mírnému srovnávání se známým televizním seriálem z roku 1994, jelikož byly scéna a zejména kostýmy stylizovány velice podobně. Zejména v první polovině představení připomínalo zkrácenější verzi tohoto počinu, druhá část již však ponechávala více prostoru pro další interpretace postav, experimentovalo se zde s písněmi, které pocity postav zvnitřňovaly, do hry se zapojilo i loutkové divadlo. Celkově divákům Saturnin poskytl zábavné a odlehčené odpoledne za jemných tónů klavíru a vůně koblih, které se však nakonec (bohužel, či bohudík) ani jeden z diváků nerozhodl po hercích házet.
Kolik stojí život?
Eleganci molekuly zrežíroval Petr Zelenka, který je zároveň autorem dramatického textu. V roce 2018 za ni Dejvické divadlo získalo Cenu divadelní kritiky jako za nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku. V hlavní roli vědce Antonína Holého se objevil Martin Myšička, kterému je tato tematika blízká, protože na Univerzitě Karlově v Praze vystudoval obor subnukleární fyzika, což dodává na věrohodnosti jeho promluvám plným termínů exaktní vědy – chemie. Jak už je pro Petra Zelenku typické, jeho hry kypí paradoxem a absurditou, ani tato inscenace není výjimkou. Elegance molekuly se odehrává v retrospektivě a tvoří ji vzpomínky manželky a přátel Holého, jako byli například vědci John C. Martin (Ivan Trojan) a Erik De Clercq (Pavel Šimčík). Pokud Antonína Holého neznáte, jeho zásluha je obrovská, jelikož objevil látky, kterými se dnes léčí HIV/AIDS. Paradoxně on sám onemocněl PSP – podobou parkinsonského syndromu, kterou nelze vyléčit. Představení sice na první pohled působí jako ryzí autobiografie podivínského vědce, ale záhy z ní začínají vyplývat morální otázky týkající se i dnešní společnosti. Co je přednější: lidský život, nebo peněžitý zisk? Má cenu léčit HIV, když si za něj lidé většinou mohou sami? To je to, oč tu běží.
Napsaly Petra Kupcová a Anežka Malčíková
FOTO: archiv Městského divadla Zlín, archiv Dejvického divadla
