https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-vyslovuji-se-vedci-k-problemu-s-vyvojem-klimatu-dostatecne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Vyslovují se vědci k problému s vývojem klimatu dostatečně?

22.5.2019
Iniciátorkou stávek za klima se stala Greta Thurnbergová.
Iniciátorkou stávek za klima se stala Greta Thurnbergová.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Greta Thurnberg / facebook.com
V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.
 

Příkladem takové kritiky může být nedávný článek Veroniky Bednářové v Reflexu: „Šestnáctiletá aktivistka Greta Thurnbergová“. Ten se zaměřuje nejen na osobnost Grety Thurnbergové, ale hlavně na dopady hnutí, které bylo jejím prostřednictvím iniciováno. Kromě velkého obdivu k samotné Gretě autorka vyslovuje na závěr názor, že tím, kdo na rozdíl od Grety a jejích následovníků selhává, je „vědecká komunita, akademici, univerzitní profesoři, specialisté na ekologii a globální problémy, kteří místo toho, aby zahltili politické reprezentace svých zemí konkrétními lokálními fakty a jasnými požadavky, jen opatrně souhlasně kývají hlavami, víceméně mlčí a vyčkávají, jaká konkrétní řešení tedy z dívky a dalších celosvětově stávkujících středoškoláků vypadnou. Šestnáctileté dítě jim přitom svým prostým heslem „Dělejte něco“ připravilo ideální půdu k širší veřejné diskuzi a nastavilo zrcadlo dosavadnímu ekologickému snažení.“

Stejně jako Veronika Bednářová i další autoři však v tomto případě neberou v úvahu jednu důležitou skutečnost. Emotivní a spektakulární akce aktivistů prezentujících jednoduchá hesla mají nesrovnatelně větší ohlas a dopad, než racionální doporučení vědců postavená na vědeckých faktech, která většinou nemohou být jednoduchá a jednoznačná. Velmi často je posuzovaná problematika komplikovaná, naše znalosti jsou neúplné a s řadou neurčitostí a také možných řešení může být vícero. Každé z nich má své kladné i záporné stránky a rizika. A to platí v míře vrchovaté i pro problematiku klimatických změn, jejich antropogenního ovlivnění a možnostech snížení jejich dopadů pomocí omezení emisí nebo zvýšení odolnosti vůči nim. Vědecká vyjádření a doporučení jsou tak méně slyšitelná, méně jednoznačná a ne tak jednoduchá, jako často ideologicky postavená a velmi zjednodušená vyhlášení aktivistů. Zvláště, když jsou podána extrémně razantně a naléhavě.

To, že i hesla a zdůvodnění, na kterém svou kampaň staví Greta Thurnbergová a hnutí stávky za klima, jsou hodně vzdálená od reality, kterou popisují vědci klimatického panelu IPCC, zdůrazňuje třeba i klimatolog Ladislav Metelka. Intenzivní kampaň vedená třeba s dobrými úmysly, ale bez toho, aby se opírala o reálná vědecká fakta, může vést k úplně opačným výsledkům. Ukazuje to i výsledek kampaně environmentálních organizací. Jejich kampaň za snížení emisí je dominantně postavena na protijaderném aktivismu. Za podporu využití jaderné energie k výrobě elektřiny u nás udělily řadu anticen Ropák a na klimatické konferenci v Paříži udělily tyto aktivistické skupiny anticenu Pinokio francouzské firmě EDF právě za využívání jaderné energie.

Ovšem výsledek srovnání emisí oxidu uhličitého ve Francii, která navzdory výzvám environmentálních organizací využívá kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů, a Německa, kde se environmentálním organizacím podařilo prosadit svoji vizi energetické koncepce, je více než jasný. Lze to velmi pěkně dokumentovat na grafu emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny. V něm je zobrazen výsledek emisí z elektroenergetiky za celý minulý rok 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu produkce elektřiny v dané zemi. Jeho poloha v ose x ukazuje počet MWh vyrobený v dané hodině, tedy i průměrný výkon v dané hodině. Na ose y pak je ukázáno množství oxidu uhličitého emitovaného na jednotku vyrobené elektřiny.

Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).
Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ENTSO-E. IPCC 2018

Z grafu je jasně vidět, že Francie má vždy mnohonásobně nižší emise než Německo. Produkce oxidu uhličitého těchto zemí je jasně oddělená. I v době, kdy na tom byla Francie s emisemi nejhůře, produkovala jich násobně méně než Německo v době, kdy na tom bylo s emisemi nejlépe, tedy když hodně foukalo a svítilo slunce. Je také třeba připomenout, že Německo stále produkuje přes 10 % elektřiny z jaderných bloků. Francie má už nyní minimum uhelných elektráren a chce je úplně odstavit v roce 2022, do roku 2050 pak chce být uhlíkově neutrální. Německo doufá, že uhelné bloky zavře do roku 2038. Ovšem i poté bude velmi intenzivně využívat fosilní zdroje v podobě elektráren na zemní plyn. Ten sice při spalování produkuje dvakrát méně oxidu uhličitého než uhlí, ale v případě započtení emisí skleníkových plynů při jeho těžbě a dopravě, není z tohoto hlediska příliš velkou výhrou. Energetická koncepce prosazená environmentálními organizacemi tak z hlediska omezování emisí skleníkových plynů úplně selhala. To nedávno jasně přiznala i Angela Merkelová, když vyhlásila, že uhlíkové neutrality bude v roce 2050 možné v Německu dosáhnout jen v případě, když se podaří zavést technologie záchytu a ukládání oxidu uhličitého (technologie CCS). Je dobré připomenout, že tyto technologie nejsou zatím dostupné a z hlediska ekologického i ekonomického jsou značně problematické. Podobně jako Francie je na tom v emisích díky mixu jádra a obnovitelných zdrojů i Švédsko. Naopak Itálie a Polsko jsou bez jádra a podobně jako Německo s vysokými emisemi skleníkových plynů.

V Německu budou uhelné elektrárny v provozu ještě hodně dlouho, na snímku hnědouhelná elektrárna Neurath.
V Německu budou uhelné elektrárny v provozu ještě hodně dlouho, na snímku hnědouhelná elektrárna Neurath.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | RWE

Právě z tohoto důvodu je velmi důležité, aby se studentští aktivisté o téma zajímali a věděli, za co se reálně zasazují. Vzhledem k důležitosti této tématiky je potřeba ji na seriózní a dostatečné odborné úrovni, i když odpovídajícím způsobem populární formou, prezentovat široké veřejnosti. Právě proto jsme s řadou kolegů připravili dostatečně komplexní, ale zároveň srozumitelný přehled problematiky spojené s možnými klimatickými změnami, jejich dopady a dostupnými opatřeními ke zvýšení odolnosti Česka vůči nim. Pod vedením Václava Cílka a Alexandra Ače jsme napsali knihu Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci). Vzhledem k velice pestrému složení autorského kolektivu je možné jasně vidět, že v řadě otázek není ani ve vědecké komunitě jednotný názor a často se i z principu objevuje více možných cest. Kniha je dobrým začátkem pro získání přehledu základních poznatků a zahájení studia a uvažování o této složité problematice. Zajistí čtenáři jistou imunitu proti primitivním zjednodušeným heslům, která se objevují v aktivistických kampaních a internetových diskuzích. Kniha vyšla v nakladatelství Academia a na pulty knihkupectví se dostává nyní. I když byla dokončena již na přelomu let 2016 a 2017, její vydání se zdrželo. To však vadí minimálně, protože právě v současné době stávek za klima je toto shrnutí problematiky klimatické změny velmi aktuální a potřebné.

Václav Cílek, Alexandr Ač a kol.
Václav Cílek, Alexandr Ač a kol.
Foto | Václav Cílek, Alexandr Ač a kol.

I tato kniha dokumentuje, že se odborníci snaží předkládat své návrhy a diskutovat problematiku s politiky i veřejností. A to ne až po zahájení stávek za klima. Sám se dost zaměřuji na oblast energetiky, která je pro řešení snížení emisí opravdu důležitá. Je třeba zdůraznit, že odborníci se svými doporučeními se například v rámci druhé Pačesovi komise podíleli i na přípravě současně platné aktualizace státní energetické koncepce. Právě v jejím rámci, ale s širším kolektivem autorů, jsme pro širší veřejnost připravili přehled české energetiky „Perspektivy české energetiky“ z roku 2014 a navazující monografii „Česká energetika na křižovatce“ z roku 2018.

Knihy rozebírající pro odbornou i širší veřejnost různé aspekty energetiky
Knihy rozebírající pro odbornou i širší veřejnost různé aspekty energetiky

Nejen zkušenosti v Německu ukazují, že bez jaderné energetiky se i při extrémním finančním a dalším úsilí snižování emisí příliš nedaří. U nás nemáme větrné mořské pobřeží, takže opravdu nemůžeme nízkoemisní energetiku dosáhnout bez jaderných elektráren. Jaderné zdroje energie, stejně jako všechny ostatní zdroje, mají své výhody, negativa i rizika. Asi největším rizikem je v tomto případě havárie a její dopady. O tom jsme se přesvědčili v Černobylu v roce 1986 a ve Fukušimě v roce 2011. Podrobný rozbor fukušimské havárie vyvolané jedním z největších zemětřesní a cunami je v knížce z roku 2015 s názvem „Fukušima I poté“. Racionální analýza a diskuze tohoto rizika jsou velmi důležité, protože právě ono bylo jedním z hlavním důvodů, na kterém protijaderní aktivisté postavili svojí v Německu úspěšnou protijadernou kampaň.

Environmentální organizace zhodnotily, že rizika emisí oxidu uhličitého a klimatických změn jsou mnohem nižší než u jaderné energetiky. Německo teď ukazuje, k čemu takové rozhodnutí vede. Zároveň je vidět, kam vede nutnost výstavby velkého počtu větrných turbín a velkých rozloh fotovoltaických panelů. Lze také zhodnotit dopady zvýšené centralizace, kdy je nutné postavit dlouhá vedení, která zajistí dopravu velkých výkonů z velkých větrných parků na severu do průmyslových podniků a velkých měst na jihu Německa. Ukazuje se, že získání akceptace těchto negativních dopadů německé energetické koncepce u obyvatelstva nemusí být jednoduché. I to vede k tomu, že se výstavba obnovitelných zdrojů v Německu v posledních letech znatelně zpomaluje a tím i rychlost náhrady odstavovaných jaderných zdrojů a snižování emisí (viz třeba zde a zde).

To, že cesty k nízkým emisím mohou být různé a každá z nich má své klady i zápory jsem se snažil organizátorům stávky za klima u nás vysvětlit diskuzním pořadu v cyklu Enviro Meetup v Paralelní Polis (lze si jej přehrát zde). Své dojmy z této debaty jsem popsal v článku, který byl i součástí rozsáhlejší debata k problematice stávky za klima, která proběhla na environmentálním serveru Ekolist. Pokračování debaty Enviro Meetup by mělo proběhnout ve čtvrtek 23. května. Rozsáhlejší diskuzí vědců s veřejností byl i panel klimatické změny v rámci pochodu za vědu, který proběhl 4. května. I jeho nahrávka by se měla časem objevit na internetu.

V předchozích řádcích jsem se pokusil dokumentovat na několika akcích a počinech, kterých jsem se osobně účastnila a které ukazují, že se čeští vědci snaží s politiky a veřejností o problémech okolo klimatických změn diskutovat a nabízet možná řešení. A podobných akcí, které pořádají k dalším oblastem spojeným s tímto tématem jiní odborníci, je celá řada. Jde o komplikovaný problém, v jehož poznání máme řadu nejistot. Pro jeho řešení se nabízí řada různých cest, které každá má svá pozitiva i negativa. Proto se i pohledy různých vědců mohou lišit. Je tak důležité, aby i politici a veřejnost o různých možnostech přemýšleli a snažili se utvořit si svůj znalý postoj k danému problému. K tomu by jim měla pomocí již zmíněná publikace nakladatelství Academie „Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci)“, která právě vychází.

Psáno pro Ekolist, Osla, Neviditelného psa a Oenergetice


reklama

 
foto - Wagner Vladimír
Vladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

22.5.2019 09:09
Porad se to toci vlastne jen kolem toho, jak "bezemisne" vyrabet elektrinu. Problem potreby globalni drasticke redukce emisi sklenikovych plynu je vsak mnohem komplexnejsi a slozitejsi, a pokud problem zredukujeme na to, o cem je hlavne clanek (technicke reseni byt vyznamne casti komplexniho problemu), zrejme za 10 let zjistime, ze jsme pro ochranu klimatu prilis neudelali.
Odpovědět
RS

Roman Salátek

23.5.2019 21:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Obávám se, že bez změny ekonomiky založené na růstu není reálné dosáhnout viditelných udržitelných změn. Zatím dokážeme zlevnit, z efektivnit, zaplatit pokrok jen rozšířením výroby. To je cesta do pekel. Jednotkově dojde k poklesu ale globáně je jen nárůst. Je to výzva pro politiky, vědce, ekonomy, ale i třeba právníky. Je potřeba přejít z mentality lovců na hospodáře.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.5.2019 13:55 Reaguje na Roman Salátek
Já bych rozhodně nezatracoval myšlenku udržitelného rozvoje založeného na časově progresivní penalizaci činností poškozujících planetu. Politiky, vědce, ekonomy či právníky můžete vyzývat doaleluja, nepomůže to, je třeba přijmout radikální koncept, který světový vývoj nasměsuje do udržitelného koridoru a využije ty nejmocnější nástroje jako funkční trh a peníze.
Odpovědět
MM

Milan Milan

22.5.2019 10:41
No právě, k tzv. změně klimatu se vyjadřují hlavně politici, mnozí to uchopí jako předvolební téma, straší veřejnost otřepanými klišé pomalu o konci života, plánují velké a hlavně dotační kšefty.....a co se teda očekává od skutečných vědců? Nakonec imezi nimi jsou minimálně dvě odlišné názorové skupiny na příčiny klimatických změn, kterými planeta bezesporu prochází, tak jako po miliony let předtím. Mají vědci stávkovat, nebo demonstrovat, nebo ??? Pokud mají zdravý rozum a vědecky je dávno prokázán periodický klimatický cyklus planety, proč by skuteční vědci plašili, vždyť by nasedli na stejnou vlnu jako ti populističtí politici. A to skutečný vědec nesmí nikdy udělat. Plýtvání zdroji a tím i neskutečné znečišťování planety mají v rukou vlády, parlamenty, podnikatelé i podnikavci a informací opříčinách i důsledcích mají dost.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.5.2019 12:04 Reaguje na Milan Milan
S temi politiky a ksefty mate jiste pravdu. To vsak nijak nesouvisi s vedeckym posuzovanim antropogennosti klimaticke zmeny.

Vedce delime na skutecne (zastavajici klimaskepticismus) a ostatni "neskutecne" (klimaalarmisty). Docela zkratkovita analyza odpovidajici omezenosti klimaskeptika!
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.5.2019 18:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Bohužel, skutečný vědec musí vidět tu spoustu faktorů nejistoty kolem toho, jak moc velké je současné oteplování, jak moc velké procento z něho je antropogenní (pokud vůbec nějaké), a jak moc to lidem vadí.
Pouze vymozkovaný melounistický komsomolec je si jistý tím, co mu řekli na politickém školení.
Odpovědět

22.5.2019 18:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Takto k tomu panel ICPP pristupuje, jak pisete v prvni vete. Bohuzel uz panel nenavrhuje (nepoukazuje na) vhodna reseni, byt jsou ta reseni popsana ve vedeckych clancich. Pak politici i studenti tapou a chtivi lobbiste se smeji.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

22.5.2019 21:44 Reaguje na
IPCC nemůže nic konkrétního navrhovat. Jen analyzovat různé možnosti. Ale to v těch zprávách je. Jen je číst...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.5.2019 22:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, pokud Hansen pred deseti lety publikoval vedecky clanek o uhlikove dani, jiste v panelu existuje moznost, jak toto obecne opatreni dobre zviditelnit. Jen se musi chtit! O tom, jak tato moznost byla panelem ohavne odbyta jsem jiz diskutoval na Ekolistu s Yvonnou Gaillyovou. Jen to cist...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

23.5.2019 12:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Jedna z důležitých věcí je, že IPCC nesmí být "policy-prescriptive". Může (a musí) informovat, ale nesmí ani doporučovat to či ono opatření.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.5.2019 13:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Tedy panel MUSI informovat, ze Hansen tu jiz pred vice jak 10 lety predstavil koncept uhlikove celosvetove dane jako ucinny nastroj pro ochranu klimatu, aby toto mohli vzit politici v potaz. Pokud vim, (mohu se mylit) panel o tomto konceptu politiky jasne a srozumitelne neinformoval, nesplnil tedy radne svuj ukol! To, ze panel pred politiky zatajuje vyznamny nastroj pro ochranu klimatu je vlastne v jistem smyslu "policy-prescriptive"

Pokuste se, prosim, pane Metelko, tuto zavaznou chybu panelu napravit.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

23.5.2019 13:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale carbon tax ve zprávávh IPCC je. Jen ve 3. části zprávy z roku 2014 se tento pojem vyskytuje 105x.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.5.2019 14:30 Reaguje na Ladislav Metelka
Muzete mi, prosim, poslat odkaz?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

23.5.2019 14:57 Reaguje na Jiří Svoboda
https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ipcc_wg3_ar5_full.pdf
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.5.2019 17:28 Reaguje na Ladislav Metelka
To, ze se termin stokrat vyslovi jste neznamena, ze text dava neco prilis smyluplneho. Jste schopen z textu vydedukovat, jak by mela uhlikova dan fungovat? Prosim zkuste to! Ja rozhodne nikoliv.

J. E. Hansen neni ve zprave vubec citovan, takze si nikdo nemuze ani jeho navod precist z literatury.

Tak bezpohlavni povidani o uhlikove dani nemuze nijak politiky inspirovat.

Neni problem v tom, ze vedci z IPCC nemaji zajem o efektivni reseni problemu klimaticke zmeny a to z ruznych duvodu?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

23.5.2019 20:15 Reaguje na Jiří Svoboda
To si vykládáte hodně špatně. Přečtěte si to. Je to o spoustě věcí a uhlíková daň je jen jedna z nich.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.5.2019 23:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, je to o spoustě věcí, účinných a neúčinných, takový alibistický guláš. Já osobně bych se za takový produkt velmi styděl. Koneckonců způsob, jak zoufale špatně je problém globální klimatické změny řešen, je do jisté míry i obrazem kvality IPCC.

Uznávám, že jako jedinec tam moc nezmůžete, ale aspoň to neobhajujte!


Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

23.5.2019 23:45 Reaguje na Jiří Svoboda
IPCC dělá svou práci. Informuje, ale nesmí rozhodovat ani doporučovat. Jen informovat o možnostech, scénářích, atd. A to dělá. Nemohu za to, že to nechápete.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.5.2019 08:05 Reaguje na Ladislav Metelka
O moznosti jak ucinne provadet uhlikovou dan IPCC neinformoval. Dela tedy svou praci spatne. Nemohu za to, že to nechápete, a mrzi mne, že to nechápete.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.5.2019 12:41 Reaguje na Jiří Svoboda
IPCC nemůže nic implementovat, to už musejí udělat jiní...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.5.2019 14:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Kdo mluví o implementaci!? Panel má jasně a srozumitelně informovat o vhodných nástrojích a ne je zamlčovat. Proč Hansenův koncept uhlíkové daně panel zamlčuje?

Prosím, pokuste se pane Metelko o konstruktivní diskusi.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

24.5.2019 15:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Přečtěte si pořádně text v tom odkazu. Pořádně...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.5.2019 18:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Odkazovat na pořádné čtení 1454 stran anglického textu nepředstavuje příliš vstřícnou věcnou diskusi. Dejte mi, prosím, anespoň odkaz na konkrétní strany. Nebo mi chcete namluvit, že 1454 stran pojednává o uhlíkové dani?

Každopádně jsem již včera zjistil, že Hansenova práce není ve zprávě citována.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.5.2019 06:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Pod jiným článkem jsem vám vysvětlil, že daň z uhlíku bude spíš neúčinná nebo dokonce škodlivá.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.5.2019 14:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Lenin to také lidem vysvětloval.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.5.2019 09:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže jste nedokázal přinést jediný validní protiargument. Už i emisní povolenky jednoznačně škodí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.5.2019 16:06 Reaguje na Jan Šimůnek
To spíše vy jste nepřinesl kloudný argument proti uhlíkové dani.

Souhlasím, že emisní povolenky je koncept velmi špatný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.5.2019 08:46 Reaguje na
Problém je, že pak se toho zmocní "vědecká ekologie", která z toho nadělá přehršli ideologických žvástů, jak nám tu předvedli VŠ ekologové o pár článků níž.
Odpovědět
VF

Vilém FAMM

22.5.2019 16:52
15 000 vědců ze 184 států světa by mohli iniciovat založení nové ekologické strany, protože ty klasické zklamaly. Mohou si vzít název např. Modrozelení (proč zelení je jasné a modří-modrý je vzduch, či voda, kterou pijeme).Tam by mohli co nejlépe a nejvíce prezentovat své názory a vlastně plně se zapojit do zápasu o modrozelenou planetu volného času.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.5.2019 09:31 Reaguje na Vilém FAMM
Kdo je bude volit?
Ekologie je dnes zkompromitovaná prakticky stejně, jako komunismus a fašismus dohromady a volí ji jen političtí extrémisté.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist