The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
BUKUREŠŤ
Kontroverzní lídr rumunských socialistů (PSD) Liviu Dragnea nevidí ve vzniku evropské krajně pravicové koalice žádné nebezpečí. Reagoval tak na shromáždění nacionalistů, které minulou sobotu organizoval v Miláně Matteo Salviniho.
„To, co jsem viděl, je skupina stran, které podporují větší roli svých zemí v porovnání s orgány Unie,“ řekl šéf vládnoucí strany Dragnea. „Někteří lídři EU musí pochopit příčinu a občané Unie by se měli zamyslet nad tím, zda byrokraté EU s obrovskými platy skutečně pracují pro ně nebo pro instituci,“ dodal.
Otázce, zda by se PSD mohla k nové koalici připojit, se Dragnea vyhnul. Její původní evropský partner, Strana evropských socialistů (PES), zmrazila vztahy s PSD kvůli obavám z ohrožení právního státu v zemi. Rozhodnutí o dalším členství PSD v PES by se mohlo rozhodnout na červnovém stranickém kongresu. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)
Nespolehlivý. Vysoce postavený evropský socialista označil bývalého premiéra Victora Pontu, který opustil vládnoucí PSD a vytvořil si vlastní stranu ProRomania, za „absolutně nespolehlivého“. „Nejprve odešel od socialistů, pak se pokusil o návrat, a nyní se připojuje k ECR,“ uvedl zdroj portálu EURACTIV.com. Ponta v dubnovém rozhovoru pro EURACTIV uvedl, že před eurovolbami povede v Rumunsku kampaň podporující spitzenkandidáta socialistů Franse Timmermanse. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)
///
VÍDEŇ
Návrh vyslovení nedůvěry. Rakouský kancléř Sebastian Kurz bude v pondělí (27. května) čelit hlasování parlamentu o návrhu na vyslovení nedůvěry jeho vládě. „Jsem si docela jistý, že bude hlasování úspěšné a že se mi podaří zajistit, aby Kurz už v úterý nebyl kancléřem,“ uvedl pro agenturu Reuters poslanec Peter Pilz. Krajně pravicová Strana svobody (FPÖ) již oznámila, že tento návrh podpoří. (Claire Stam, EURACTIV.de)
///
PAŘÍŽ
Obavy z nízké účasti. Euroskeptický politik Nicolas Dupont-Aignan (debout La France-ECR) v úterý (21. května) vyzval francouzské voliče, aby se zúčastnili nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. „Demonstrovat celý rok v dešti, a pak nehlasovat je antagonické,“ uvedl.
Francouze vyzval k volebním urnám i prezident Emmanuel Macron, a dokonce i radikální levicová televize Le Media.
Průzkumy zatím nasvědčují tomu, že Národní shromáždění Marine Le Penové získá 23,5 % hlasů, zatímco Macronovo hnutí En Marche 23 %. Středopraví Les Republicans podle průzkumů získají 12,5 %, radikální levice a zelení 8 % a euroskeptická strana Duponta-Aignana 4,5 %. Socialisté se pohybují na 4 %, což by znamenalo, že v europarlamentu neobsadí žádné křeslo. (EURACTIV.fr)
///
BRUSEL
Skandál konzervativní strany N-VA. Nahrávka z roku 2016 zachycující rozhovor mezi šéfem konzervativní Nové vlámské aliance (N-VA) Bartem De Weverem a tehdejším státním tajemníkem pro azyl a migraci Theem Franckenem způsobila v zemi rozruch.
Investigativní novinář informoval o kauze již v roce 2016, nahrávka ale byla zveřejněná až nyní. De Wever se na ní domlouvá s Franckenem na organizování razie proti přistěhovalcům, která měla urychlit jejich vyhoštění speciálními deportačních lety.
Od loňského prosince, kdy N-VA opustila vládní koalici kvůli Globálnímu paktu OSN pro migraci, vede Belgii prozatímní vláda. Dosavadní průzkumy odhadovaly, že N-VA s přehledem zvítězí v belgických federálních volbách, které se konají souběžně s evropskými.
///
HAAG
Poptávka po zelených dluhopisech. Nizozemsko se stalo první z jedenácti zemí s ratingem AAA, která vydala zelené dluhopisy. Ty jsou určené na podporu projektů zaměřených na zlepšení životního prostředí. Ačkoli bankéři původně očekávali, že se jim podaří prodat dluhopisy za přibližně 6 miliard eur, již nyní nabídky překračují 20 miliard eur. Zelené dluhopisy v Unii nabízí také Belgie, Francie, Irsko a Polsko.
Turistická past. Nizozemské orgány omezí podporu cestovního ruchu, neboť tulipánová pole, větrné mlýny a velkoměstská centra čelí rekordnímu počtu návštěvníků. Nová studie vybízí, aby země povzbuzovala turisty k návštěvám méně populární částí země v různých ročních období. (Sam Morgan, EURACTIV.com)
///
MADRID
Nový parlament zasedal se separatisty. Španělský zákonodárný orgán, tedy kongres a senát, zasedal v úterý (21. května) za přítomnosti pěti katalánských poslanců, kteří jsou v současnosti ve vazbě kvůli separatistickým pokusům. Jejich účast na zasedání povolil nejvyšší soud a po jeho skončení se poslanci opět vrátili na místo výkonu trestu. (EuroEFE.EURACTIV.es)
///
VARŠAVA
„Červená karta“. Náměstek polského ministerstva zahraničí Konrad Szymanski řekl, že: „Polsko se rozhodlo pro výrazné posílení kompetencí národních parlamentů“. Varšava by podle něj přivítala „pravomoc odmítnout legislativní iniciativy Evropské komise“. Jeho návrh přišel na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v Bruselu v době, kdy státy EU diskutují o vytvoření budoucího Evropského parlamentu a Evropské komise. (EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Nejdražší kampaň. Podle slovenské pobočky Transparency International vede nejdražší a nejméně transparentní kampaň před eurovolbami vládní strana SMER-SD (S&D). Strana poskytla na kampaň až 654 tisíc eur, což je více než byly výdaje opozičních stran (OL’aNO a progresivní koalice) dohromady. Transparency označilo předvolební kampaň na Slovensku za nejméně průhlednou v historii místních eurovoleb. (Lucia Yar, EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Protesty proti nové ministryni spravedlnosti. Tisíce lidí 21. května demonstrovalo na Václavském náměstí proti jmenování nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která je považována za blízkého spojence prezidenta Miloše Zemana. Jednalo se již o čtvrtou demonstraci, kde protestující volali jak po rezignaci Benešové, tak i po odchodu premiéra Andreje Babiše. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)
///
ATHÉNY
Opět žádná diskuse o EU. Předvolební debata v Řecku se opět zaměřila na vnitrostátní otázky. Levicový premiér Alexis Tsipras považuje volby do Evropského parlamentu za referendum o „důvěře“ pro svou vládu, zatímco hlavní představitel opozice Kyriakos Mitsotakis představoval priority své strany jako nové řecké vlády. Opoziční Nová demokracie stále vede v průzkumech veřejného mínění, ale rozdíl mezi oběma stranami se pohybuje od 8,5 do 4,9 procentních bodů. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
///
NIKÓSIE
Nové vrty. Během následujících dvou let začne Kypr s těžbou ropy a zemního plynu na osmi nových místech ve své výlučné ekonomické zóně. Informoval o tom ministr energetiky Yorgos Lakkotropis. Napětí mezi Ankarou a Nikósii v poslední době eskalovalo, neboť Turecko zpochybňuje práva svrchovanosti Kypru, které EU a USA plně podporují.
Šampion v cenách elektřiny. Podle údajů Eurostatu byl mezi druhou polovinou roku 2017 a druhou polovinou roku 2018 na Kypru zaznamenán nejvyšší nárůst (19,6 procent) cen elektřiny v domácnostech.
///
SOFIE
Povolení k pobytu pro občany ze zemí mimo EU. Podle Eurostatu patří Bulharsko mezi země EU s nejvyšší mírou nárůstu počtu platných povolení k pobytu, které byly vydané občanům ze zemí mimo EU. Nárůst představuje až 41 procent. V roce 2017 Bulharsko vydalo nejvyšší počet takových povolení od roku 2009. (Partner sítě EurActiv, Dnevnik)
///
ZÁHŘEB
Více voličů diaspory. Ministr veřejné správy Lovro Kuščević uvedl, že ve volbách do EU bude moci volit téměř 3,8 milionu občanů, z nichž je 154 358 žije mimo Chorvatsko. Jedná se o trojnásobný nárůst zahraničních voličů oproti volbám v roce 2014. Jen 13 občanů z jiných zemí EU chce v tomto roce volit v Chorvatsku. Informoval o tom deník Jutarnji.
Upřednostňování recyklace. Ministr životního prostředí a energetiky Tomislav Coric řekl, že recyklace plastů a jiných materiálů je pro zemi prioritou. Pětinu HDP Chorvatska tvoří cestovní ruch a země může na trhu konkurovat pouze tehdy, pokud bude mít zdravé a čisté prostředí, řekl Coric a připomněl, že více než 37 % Chorvatska spadá do chráněné soustavy Natura 2000. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr )
///
LUBLAŇ
Pomalejší růst v roce 2019. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že slovinské hospodářství v tomto roce poroste o 3,4 procenta, což je mírný pokles oproti předchozí prognóze ve výši 3,6 procenta. Odhaduje se také, že růst HDP v příštím roce bude 3,1 procenta a ne 2,7 procenta, jak se původně předpokládalo. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Srbsko chce zlato. Podle guvernérky srbské centrální banky má státní pokladna k dispozici 20,8 tun zlata a administrativa zvažuje jeho další nákup. Od roku 2012 koupila banka téměř sedm tun zlata. Guvernérka Jorgovanka Tabakovićová tvrdí, že devizové rezervy jsou na historicky nejvyšší úrovni 11,5 miliardy eur. (Beta-EURACTIV.rs).
///