Přehled českých politických stran: Hlas

Hnutí HLAS je na české politické scéně nováčkem.  Zakladatelem je místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, který by chtěl své nové uskupení v případě úspěchu začlenit do frakce ALDE či nově vznikající liberální skupiny kolem hnutí En Marche francouzského prezidenta Macrona.

Kandidáti

1. Pavel Telička

Pavel Telička vykonával funkci místopředsedy Evropského parlamentu. V roce 2014 byl do EP zvolen za hnutí ANO, které však později opustil. Následně založil hnutí HLAS, se kterým chce být aktivní jak na evropské, tak i domácí politické scéně.

Klíčová témata: doprava, kybernetická bezpečnost, oběhové hospodářství

Přehled českých europoslanců: Pavel Telička

Pavel Telička úspěšně kandidoval v roce 2014 z hnutí ANO, které se v Evropském parlamentu řadí k frakci ALDE. Hnutí ale později opustil a založil vlastní politický projekt Hlas. Působil jako místopředseda Evropského parlamentu a člen výboru pro dopravu a cestovní ruch. Mandát se mu v letošních volbách nepodařilo obhájit.

2. Petr Ježek

Za druhého místa kandiduje další bývalý zástupce hnutí ANO v Evropském parlamentu Petr Ježek. Působil jako předseda zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) a byl členem hospodářského a měnového výboru (ECON).

Klíčová témata: daně a boj s daňovými podvody, bezpečnost

Přehled českých europoslanců: Petr Ježek

Petr Ježek úspěšně kandidoval v roce 2014 za hnutí ANO, později jej ale opustil a stal se spoluzakladatelem hnutí Hlas. Předsedal zvláštnímu výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) a byl členem hospodářského a měnového výboru (ECON). Europoslanci se jeho mandát ve volbách 2019 nepodařilo obhájit.

3. Aleš Novák

Hnutí HLAS založil společně s dvěma europoslanci také advokát Aleš Novák.

4. Michaela Tejmlová

Ze čtvrtého místa kandiduje za hnutí HLAS právnička a zastupitelka Jablonce nad Nisou Michaela Tejmlová.

5. Martin Převrátil

Spoluzakladatelem hnutí Hlas a zároveň pátým kandidátem ve volbách do Evropského parlamentu je sociolog Martin Převrátil.

Kompletní seznam kandidátů je k dispozici zde.

Program

„Měníme Evropu“. Právě takovým sloganem uvádí hnutí Hlas svůj volební program, který se zaměřuje na deset prioritních témat – od bezpečnosti až po zjednodušení legislativy. V souvislosti s prvním tématem řeší hnutí jak ochranu vnějších hranic tak i zabezpečení kybernetického prostoru. „Hnutí Hlas klade důraz na účinnou ochranu vnějších hranic Unie a je pro posílení nové Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která pomáhá hraničním členským státům,“ uvádí hnutí ve svém programu.

Frontex posílí později, než se původně plánovalo. S ochranou hranic pomůže obří biometrická databáze

Evropský parlament minulý týden posvětil dohodu institucí ohledně posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. Agentura Frontex významně rozšíří své personální kapacity, bude to ale trvat déle, než plánovala Komise. Novinkou je pak i vytvoření velké informační biometrické databáze CIR.

Posílení Frontexu vidí hnutí také jako formu pomoci pro země na vnějších hranicích EU, které jsou migrační krizí zastiženy nejvíce. Podobně jako ostatní politické strany se vymezuje proti přerozdělování žadatelů o azyl na základě povinných kvót. Jejich cílem je také urychlit řízení o udělení azylu a zlepšení návratové politiky.

Komentář redakce: Vymezení se proti migračním kvótám je „evergreenem“ předvolebních programů českých politických stran. Dosluhující Evropský parlament však již přijal zprávu, podle které se v případě mimořádné krize má povinné přerozdělování spustit. Na novém systému se však musí domluvit členské státy, což se zatím nestalo a vzhledem k odporu řady zemí vůči tomuto mechanismu se jeví schválení kvót jako nereálné.

Jednotný trh a rovné zacházení

Hnutí Hlas se ve svém programu věnuje také otázce dalšího rozvoje a posílení jednotného trhu EU, což je podle hnutí „jedna z mála oblastí, na kterých se shodne větší část politické reprezentace ČR i EU.“ Hlas však upozorňuje, že „v posledních letech dochází jen k dílčím úspěchům a trh se naopak fragmentuje jednostrannými a často protekcionistickými kroky členských států.“

Hnutí Hlas proto navrhuje obdobu aktu, který vedl k vytvoření jednotného vnitřního trhu. „Strategický plán dalšího rozvoje jednotného vnitřního trhu by politickou podporu mohl získat,“ domnívá se hnutí. Dále se v této kapitole věnuje malým a středním podnikům, start-upům, nanotechnologiím nebo umělé inteligenci.

Na umělou inteligenci se připravuje i evropská legislativa

Umělá inteligence už není jen ve filmech, ale bude i v evropské legislativě. Komise zveřejnila balík návrhů, které mají EU připravit na změny, jež umělá inteligence přináší do řady sektorů od dopravy po zdravotnictví.

Dále se hnutí věnuje dvojí kvalitě potravin. „Hnutí v souladu s již uplatněným návrhem svého europoslance v současném funkčním období prosazuje, aby výrobci označovali výrobky mající stejný obsah a kvalitu napříč všemi členskými státy pro spotřebitele srozumitelným a viditelným logem.“

Komentář redakce: Dvojí kvalita potravin tvoří kapitolu ve většině předvolebních programů. Toto téma přitom bylo v Evropském parlamentu poprvé otevřeno v roce 2011. Hlavní iniciátorkou byla europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová. Dvojí kvality jako politického tématu se později chopila slovenská vláda, ke které se následně připojila i česká, a to ještě pod vedením Bohuslava Sobotky (ČSSD). Díky spolupráci vlád s dalšími zeměmi se podařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby se tématem začala zabývat a zapracovala na změně legislativy. 

Video: Pizza jen s náhražkou sýra? Dvojí kvalita potravin v Evropě zůstává

Rybí prsty s menším obsahem masa u nás než v Německu nebo pizza, která obsahuje náhražku sýra, zatímco na Západě se prodává s mozzarellou. Jde jen o příklady výrobků, které jsou ve stejném obalu, ale na českém a západoevropském trhu mají různé složení.

Zemědělství, klima a propojená Evropa

Hlas se ve svém programu věnuje také společné zemědělské politice EU. „Hnutí bude dále usilovat o to, aby se zemědělská politika stala opravdu společnou politikou, která by neumožňovala podporu zemědělců nad rámec unijních fondů národními dotačními tituly,“ uvádí ve svém programu.

Komentář redakce: Zrušení národních dotačních titulů by podléhalo souhlasu ministrů zemědělství členských zemí EU. Vzhledem k tomu, že díky velké národní podpoře jsou například němečtí či rakouští zemědělci mnohem více konkurenceschopní než čeští, lze jen těžko předpokládat, že by bohatší země EU na takový návrh kývly. České ministerstvo zemědělství však toto opatření podporuje.

Prioritním tématem hnutí je také ochrana klimatu. „Hnutí Hlas bude požadovat, aby každý návrh nové legislativní normy byl doprovázen nejen nezávislým vyhodnocením dopadu na životní prostředí, ale také na klima (tzv. climate proofing),“ uvádí. Dále se ve svém programu hnutí zasazuje o podporu energetické účinnosti, oběhového hospodářství či opatření proti suchu.

Hlas se dále v programu zevrubně zabývá propojováním dopravních a energetických sítí či tématu spravedlivého zdanění. V této souvislosti jmenuje úspěchy, kterých se EU podařilo na tomto poli dosáhnout.

Změna, nikoli reforma

Hnutí Hlas ve svém programu přiznává, že k institucionální reformě EU chybí shoda napříč politickým spektrem, což se ale může v budoucnu změnit. „Některých změn lze však dosáhnout i  v  současném právním rámci bez zásahu do základních smluv. Na začátku mandátu nově navoleného parlamentu lze usilovat o změnu meziinstitucionální dohody mezi EP, Radou a Komisí, která by přispěla k zefektivnění a zprůhlednění činnosti zmíněných orgánů, zaměření na jen skutečně nezbytnou legislativu, snížení administrativy a větší spolupráci s národními parlamenty,“ uvádí Hlas.

Dále chce hnutí odbourat zbytečnou regulatorní a administrativní zátěž, mimo jiné tím, že za každou novou normu má být jedna zrušena. Posledním bodem programu je zahraniční politika EU, kde se Hlas vymezuje proti Turecku a prosazuje ukončení přístupových jednání s touto zemí.

Komentář redakce: Hnutí Hlas staví svůj program nejen na své vizi do budoucna, ale jeho většinu tvoří vysvětlování dosavadních legislativních i nelegislativních úspěchů, zejména těch, kterých dosáhli europoslanci Telička a Ježek. V programu hnutí hovoří o výsledcích různých studií, neodkazuje však na konkrétní zdroje.

Kompletní program je k dispozici zde.

Co říkají průzkumy

Podle průzkumu agentury Median z 9. května má hnutí Hlas 5,5% volební potenciál. STEM MARK uvádí ve svém květnovém průzkumu až 10% volební potenciál.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce. 

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.