Z Brna na Ukrajinu a zase zpátky. Na jižní Moravu se nedávno vrátil vysloužilý trolejbus Škoda 9Tr
Topením tak sálavým, že na něm šlo ohřát párky a čaj, byly vybavené staré trolejbusy Škoda 9Tr. Jeden takový kdysi prodal brněnský dopravní podnik na Ukrajinu. A nedávno se z východu vrátil na opravy zpět do Brna.
Na jižní Moravu se nedávno vrátil vysloužilý trolejbus Škoda 9Tr. Brněnský dopravní podnik ho v 90. letech prodal do ukrajinského Rovna. Firma jej teď získala zpět. Poslechněte si reportáž
Brněnský dopravní podnik ho v devadesátých letech prodal do ukrajinského Rovna. Firma teď skoro 40 let starý vůz získala zpět. Technici ho opraví, aby mohl vozit cestující při retro projížďkách. Na unikátní vozidlo teď v komínské vozovně vzpomínají řidiči, kteří s ním kdysi sami jezdili.
„Tady na té jednoduché palubní desce zapneme… Aha, tady to prokapává ze stropu. Tak bacha, ničeho se raději nedržte, ať nejsme překvapení nějakým elektrickým projevem,“ upozorňuje s úsměvem Marian Čech, vedoucí technického provozu komínské vozovny. Otáčí černým kolečkem na desce za velkým volantem a trolejbus startuje.
„Akorát tady vidím, že si na Ukrajině přidali topení. To nad těmi pedály není původní. My jsme měli topení pod sedačkou. Bylo ale v trošku jiné poloze,“ diví se Čech. A na jeho slova hned reaguje řidič trolejbusu Miroslav Svitavský: „Ta kostka pod sedadlem řidiče, tak na té se výborně ohřívaly klobásky na svačinu. Nesmělo to být v igelitu, ale v alobalu,“ vzpomíná Svitavský na doby, kdy si na sálavém topném tělesu řidiči ohřívali párky i čaj.
„To pak krásně provonělo celý vůz,“ vybavuje si Čech. Řidiči prý tehdy topení používali jako gril jen na konečných během pauzy. Nikdy za jízdy. Dnes už by to kvůli bezpečnosti práce i kvůli termoregulovaným ohřívačům nešlo.
Trolejbus 9Tr není žádná hranatá krabice, naopak má hrany zaoblené. Natřený je ve vodorovných pásech na modrobílo, barva ale odprýskává. Do vozu zatéká, uvnitř je spousta prostoru a taky koženkové rozpárané sedačky pro asi pětadvacet lidí. Na bocích pak samolepky s nápisy v azbuce.
„Zaboroňájet sa… Takže asi zakazuje se… Rozmlovjati s vodičom. Dlja čas ruchu, čili za provozu, trolejbusa, mluvit s řidičem,“ luštíme společnými silami jednu z nálepek v ukrajinštině.
Rozebrat a složit
Škoda 9Tr zamířila z Brna na Ukrajinu, do města Rovno, v roce 1996. Dopravní podnik tehdy místo nákladné generální opravy starého vozu nakoupil stroje nové. Teď se ale trolejbus generálce nevyhne. „Vyjet by se s ním dalo, ale ne legálně. Za tohle by žádný pracovník technické kontroly prst nedal,“ konstatuje Čech s tím, že technici budou muset trolejbus rozebrat prakticky na šroubek a pak ho znovu složit. Ideálně ze stejných součástek, pokud půjdou opravit, anebo budou dostatečně zachovalé.
Český unikát. Brno bude mít díky dopravním nadšencům tramvajový tunel s kaplí
Číst článek
Tyto typy vozů jezdily všude po Brně. Ke konci svého provozu pak hlavně na linkách do Slatiny a do Šlapanic. Řízení nebylo jednoduché, jak si živě vybavuje Svitavský: „Tyto vozy byly třípedálové. Dnešní moderní vozy už jsou jenom dvoupedálové. A na těch starších vozech musel řidič umět brzdit levou nohou, což z pohledu provozu osobního auta není možné natrénovat.“
Problematická byla taky ruční brzda, kterou museli řidiči zatáhnout do přesné polohy tak, aby nepovolila. Zejména při parkování ve svazích tak museli řidiči podkládat kola polínky, anebo kola „zajistit“ o obrubník. Marian Čech ale říká, že jakmile se s trolejbusem 9Tr člověk naučil jezdit, byl to skvělý zážitek. „On sice neměl takový ostrý rozjezd jako dnešní vozidla. Měl takový zvláštní charakteristický pohyb. Když nebyl naložený lidmi, tak poskakoval. A čím víc v něm bylo cestujících, tím to bylo komfortnější a vůz jezdil naprosto lehounce.“
Miroslav Svitavský už se těší, až za volant znovu sedne. „Je to obrovská nostalgie. Já jsem se s tím vozem v roce 1988 učil jezdit. To byl můj první trolejbus, který jsem řídil. Člověk na to vzpomíná strašně rád, protože byl taky o třicet let mladší.“
Trolejbus 9Tr by mohl znovu vyjet do ulic za dva až tři roky.
