Přehled českých politických stran: Evropa společně

© European Union / ESO

Hnutí Evropa společně (ESO) založil stávající europoslanec Jaromír Štětina poté, co rozvázal dosavadní spolupráci se stranou TOP 09. Evropa společně má v případě úspěchu ve volbách v plánu začlenit se do Evropské lidové strany (EPP).

Kandidáti

  1. Jaromír Štětina

Jedničkou kandidátky hnutí Evropa společně je bývalý novinář, spisovatel a současný europoslanec Jaromír Štětina. Působí jako místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost a je také členem zahraničního výboru.

Klíčová témata: zahraniční politika, ruská hrozba, situace na Ukrajině a v dalších východních státech

Přehled českých europoslanců: Jaromír Štětina

Jaromír Štětina úspěšně kandidoval v roce 2014 za TOP 09 a Starosty a nezávislé, kteří se v EP řadí k frakci EPP. Je místopředsedou podvýboru pro bezpečnost a obranu a členem výboru pro zahraniční věci. Mandát (nyní za ESO) neobhájil.

  1. Jan Povýšil

Z druhého místa kandiduje paralympionik a fotograf Jan Povýšil. Dříve působil také jako administrátor, dispečer nebo správce sociálních sítí. V povědomí veřejnosti ale utkvěl zejména díky svým sportovním úspěchům.

Klíčová témata: bezbariérová Evropa

  1. Petr Fischer

Třetí místo na kandidátce hnutí Evropa společně patří Petru Fischerovi. Filosof, publicista a bývalý šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava se ve své novinářské kariéře věnoval zejména politice a kultuře.

  1. Jana Spekhorstová

Jana Spekhorstová je hudební pedagožkou a viceprezidentkou Evropské unie žen. Dříve byla členkou TOP 09, před evropskými volbami se ale rozhodla stranu opustit a kandidovat za hnutí Evropa společně. V EP by se ráda zaměřila na školství, kulturu a postavení žen ve společnosti.

  1. Leoš Fučík

Na pátém místě kandidátky hnutí Evropa společně je Leoš Fučík, zakladatel Unie pérujících a ředitel ústavu Opus Lacrimosa z.ú. Intenzivně se věnuje podpoře kvality života handicapovaných a pečujících lidí.

Program

Evropa společně rozdělila svůj program na čtyři části – Evropa bezpečná, Evropa moderní, Evropa férová a Evropa kulturní.

„Bezpečnostní situace v evropském sousedství se zhoršuje,“ varuje hnutí hned v úvodu svého programu a jak příklad uvádí anexi Krymu, válku na východě Ukrajiny nebo syrskou krizi. Evropa společně se proto domnívá, že základním předpokladem zajištění českých zájmů je členství v EU a v NATO.

„Evropskou unii ohrožuje hybridní válka, kterou proti ní vede Ruská federace. Cílem této informační války je rozložit EU. Je třeba, aby Evropská komise jasně a zřetelně označila bezpečnostní rizika, která jí hrozí,“ píše hnutí ve svém programu.

Komentář redakce: Evropský parlament nemá v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky téměř žádný přímý vliv. Může přijímat v této oblasti nezávazné zprávy. Otěže ale drží v rukou vlády členských států, které ve většině otázek rozhodují jednomyslně. Větší akceschopnost by mohla podle Evropské komise přinést změna hlasování – od jednomyslnosti by se podle ní mělo přejít ke kvalifikované většině.

Co brzdí EU? Ať o zahraničních věcech rozhoduje většina, navrhují čeští europoslanci

EU nyní v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje ve většině případů jednomyslně. To znamená, že všechny státy se musí shodnout na jednom kroku. Podle některých českých europoslanců ale taková praxe brání v tom, aby se EU stala globálním hráčem.

Evropa moderní

Evropa společně chce prosazovat prohlubování vnitřního trhu, dále digitalizaci vnitřního trhu a podporuje investice do vědy, výzkumu, vzdělání. V této souvislosti upozorňuje na fakt, že do ČR jde pouze zlomek dotací určených na podporu vědy a výzkumu. V části programu označovaném jako Evropa moderní se pak hnutí Evropa společně hlásí také k přijetí eura.

Komentář redakce: Ačkoliv je přijetí eura z českého pohledu důležitým evropským tématem, je to česká vláda, která v této věci bude rozhodovat, a nikoli europoslanci v Evropském parlamentu. Europoslanec sice se zavedením jednotné měny v ČR může či nemusí veřejně souhlasit, v rámci svého mandátu v EP jej však neovlivní.

ESO se dále věnuje zemědělské politice, kde prosazuje redistribuci přímých plateb, tedy postupné snižování plateb přesahujících 60 tisíc eur. Hnutí si od toho slibuje konec zvýhodnění velkých zemědělských subjektů na úkor menších. Dále se hnutí vymezuje proti tzv. strategickým vnitrostátním plánům, které navrhla Evropská komise ve snaze zjednodušit zemědělskou politiku EU a přenést více pravomocí na členské státy.

Komentář redakce: I české ministerstvo zemědělství se proti strategickým plánům vymezuje, nepřinesou podle něj žádné zjednodušení, ale spíše přenesou odpovědnost a více administrativy na samotné členské státy.

Zemědělský výbor EP chce omezit dotace pro velké podniky

Stropy pro dotace a více peněz na ekologická opatření. Právě tak si zemědělský výbor Evropského parlamentu představuje zemědělskou politiku EU po roce 2020.

Evropa férová

Zvláštní kapitolu věnuje hnutí ESO sociální politice včetně rovnosti pohlaví a inkluzi handicapovaných a jinak znevýhodněných lidí. Hnutí apeluje zejména a usnadnění čerpání dotací na inkluzi a s ní související projekty.

V této sekci se pak zabývá i ochranou klimatu a životního prostředí. „Chceme podpořit řešení formou ‚opatření v krajině‘ jako jsou například obnovování rybníků, mokřadů, tůní či vytváření remízků, ale také stavba přehrad. Dále ve svém programu vyjadřují podporu oběhovému hospodářství.

Evropa kulturní

Čtvrtá sekce programu se zabývá ochranou a rozvojem kulturního dědictví, podporou vzdělávání a svobodnými médii. „V Česku je především třeba změnit pohled na kulturu, nevidět jen její zábavnou, relaxační roli, nýbrž vnímat ji jako celospolečenský rozvojový faktor, který může pomoci všem regionům, nejen těm turisticky vytíženým,“ upozorňuje hnutí a dodává, že právě v tomto ohledu by mohly pomoci evropské fondy včetně programu Erasmus +. Evropské mobilitě věnuje hnutí značnou část programu a vyjadřuje jí jasnou podporu.

Kompletní program je k dispozici zde

Co říkají průzkumy

Podle květnového průzkumu agentur STEM/MARK má hnutí Evropa společně 3% volební potenciál.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce. 

Kalendář