Meziročně přibylo závažného zneužívání tísňové linky. ČTÚ v loňském roce řešil 319 takových přestupků, to je víc jak čtvrtinový nárůst oproti roku 2017. Pachatelům přitom hrozí vysoké pokuty. Úřad po nich může chtít podle zákona až 200 tisíc korun. Že se regulátor nebojí přistoupit i k vysokým sankcí potvrzuje tiskový mluvčí ČTÚ Martin Drtina. „Pokud jde o výši pokuty, lze uvést, že byly ukládány až do výše sto tisíc korun,“ uvedl Drtina.
„Policie České republiky se poměrně často setkává se zlomyslnými telefonáty. Těchto hovorů operační důstojníci přijímají několik desítek za měsíc napříč celou republikou,“ potvrzuje trend tisková mluvčí policie Lenka Sikorová. Trest nemusí skončit jen pokutou od ČTÚ. V nejhorších případech se totiž pachatel může dopustit i šíření poplašné zprávy. Za tento trestný čin může jít pak na tři roky do vězení. Složky záchranného systému po něm navíc mohou vymáhat náhradu škody.
Společně s pokutou se nakonec poplatek za zlomyslnost může vyšplhat až k desítkám tisíc korun. Stává se, že na falešné volání přijede policie, hasiči i záchranná služba. Všem zúčastněným složkám záchranného systému tím vznikají náklady, které ročně sahají do milionů korun. Jen hasičský záchranný sbor za posledních pět let požadoval po vinících 5,1 milionu, zatím se mu podařilo získat zpět 1,3 milionu.
Kočky, zabouchnuté dveře
Nejde při tom jen o smyšlené tragédie, ke kterým lidé záchranné složky volají. Přibyslavští hasiči například letos v únoru zasahovali kvůli kočce v obci Keřkov. Majitelka si stěžovala, že zvíře nebylo týden doma a že se nemůže dostat ze střechy. Během dvou dnů vyjížděli hasiči ke stejné situaci dvakrát.
V pražské Revoluční ulici zase volala žena hasiče s tím, že si zabouchla dveře a v bytě se na plynovém sporáku vaří jídlo. Pokud jde o ohrožení lidských životů, nebo majetku, hasiči otevírají dveře na rozdíl od zámečníků zadarmo. V tomto případě ale o žádné nebezpečí nešlo. V bytě nebyl ani zapnutý sporák ani rozvařený oběd. Hasiči dali ženě za zneužití výjezdu pokutu.
Problémy řeší také zdravotníci. Ti zdůrazňují, že v drtivé většině případů volají lidé pomoc záchranářů oprávněně. „Zdravotnická záchranná služba ze zákona musí vyjíždět i ke 3. a 4. stupni naléhavosti, tedy i k případům, kdy nejde o přímé ohrožení zdraví či života,“ vysvětlila tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová. Zneužití systému se ale dotýká i jich.
V minulém roce zaznamenali jihomoravští záchranáři poprvé v historii víc jak sto tisíc výjezdů. Řadu z nich by dokázal vyřešit i praktický lékař, v takovém případě se ale o zneužití nejedná a pacienti volají oprávněně. Horší je to s často velmi přesvědčivými podvodnými telefonáty. Extrémní situaci zažili v Jihomoravském kraji letos v březnu na Blanensku, když byli přivoláni ke smyšlenému dopravnímu neštěstí.
„Na místo jsme vyslali vrtulník a pozemní posádku, přivolali jsme policii i hasiče, ale žádná nehoda se ve skutečnosti nestala, od začátku až do konce to bylo celé vymyšleno,“ uvedla Bothová. Případ řeší policie.
Smějící se člověk „v nouzi“
Středočeští záchranáři zase dobře znají otce a syna na Nymbursku, kteří je pravidelně volají k vymyšleným zdravotním problémům. „V minulosti šlo o smyšlená napadení, střelbu, či náhlou zástavu oběhu,“ vypočítává tisková mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová.
Při posledním výjezdu už zdravotníkům došla trpělivost a celou věc předali polici jako veřejné ohrožení. Na místě měl být jeden člověk v bezvědomí, který nedýchá, skutečnost však byla jiná. „Na zemi ležel mladší z mužů, který se rozesmál, když se nad ním sklonili záchranáři a oslovili ho,“ popsala Effenbergerová. Záchranáři jeli tehdy k mužům po deváté.
