Oslava patnáctin. Zažijte kinoautomat i filmy, které hýbaly dobou, láká ředitel kina Světozor

Lidovky.cz: Minulý rok otevřelo kino Světozor třetí sál a stalo se tak „artplexem“. Letos slaví 15 let od svého založení. Jak budou oslavy probíhat?
Uplynulo patnáct let od doby, kdy kino provozuje současný tým. V rámci oslav jsme se rozhodli uspořádat filmovou přehlídku Patnáct. Uvedeme tituly, které za poslední roky ve Světozoru nejvíce rezonovaly. Jsou to hity jak podle návštěvnosti, tak srdcovky našeho týmu, se kterým jsme ve Světozoru od roku 2004 téměř ve stejném složení. Kromě narozeninového festivalu jsme si nadělili také čtyři nové filmové znělky, které budou uváděny před filmy.

Lidovky.cz: Malým kinosálům asi nejvíce ublížila móda velkých kin. Jak se musel Světozor přizpůsobit době za svou éru?
Věříme, že Světozor má svůj genius loci a ten se snažíme uchovat. Největší změnu pro kino znamenala digitalizace v roce 2009. A s tím, jak se všechno zrychluje jsme také v roce 2018 začali programovat kino týdně a upustili od tištěných programů. Kino také postupně zvelebujeme. Světozor prošel řadou rekonstrukcí a loni byl dokonce přistavěn Třetí sál, díky tomu můžeme i během velkých festivalů, které se v kině konají, například festivalu Jeden svět, uvádět filmy z běžné distribuce.

Lidovky.cz: Na který film přišlo za celou dobu nejvíce diváků, máte o tom přehled?
Nejvíce diváků za 15 let, kdy jsme ve Světozoru, přišlo na argentinský film Divoké historky – bylo to bezmála 12 000 diváků. Titul ne příliš známého režiséra tím všechny mile překvapil. Na druhém místě se překvapivě umístil český dokument Občan Havel, který je zároveň oblíbeným filmem našeho týmu. Oba snímky uvedeme právě v rámci přehlídky Patnáct.

Lidovky.cz: Jak internet a pirátství ovlivnilo filmové diváctví?
Určitý vliv to asi má, nicméně dlouhodobě se počet diváků v kinech zásadně nemění, naopak bych řekl, že v posledních letech mírně vzrostl. Návštěva kina je pořád brána jako událost, volnočasová zábava. Je to jiný druh zážitku než si jen pustit film doma na počítači a nemuset kvůli tomu nikam chodit. Co se našeho kina týče, tak nic zásadního nepozorujeme, už 15 let nám návštěvnost (přes občasné mírné propady) roste. Věříme, že je stále dostatek diváků, pro které je velké plátno kina a atmosféra společně sdíleného zážitku nenahraditelná. Příkladem je mexický film Roma, který byl současně dostupný na Netflixu i v kinech a fungoval skvěle.

Lidovky.cz: Před 21 lety Pavel Rajčan založil žižkovské kino Aero a v roce 2005 otevřel Terryho ponožky, které ke Světozoru neodmyslitelně patří. Jedná se o obchod s filmovými plakáty a dalšími artefakty pro filmové fanoušky. Jak ten nápad vznikl?
V rámci prvotních drobných rekonstrukcí v kině tu jaksi “zbyl” prostor 6 m2 u pokladen (před námi v něm byla jakási obskurní cestovní kancelář). Kolegu Pavla Rajčana napadla logická myšlenka malého obchůdku, galanterie s filmovým zbožím. Říká, že zprvu přemítal jen o filmech na DVD, knižních titulech s filmovou tématikou atd. Filmové plakáty se k němu a Světozoru přitulily jaksi mimoděk ale důrazně. Po Pavlově prvotním, důsledném náhledu do tohoto opomenutého vesmíru československého výtvarného umění a filmové propagace se jimi začal zabývat intenzivně. Průběžně se sortiment rozrostl i o autorská filmová trička, filmové ponožky atp. A vše zastřešila fundovaná persona Jana Vnoučka, který obchod vede od úplných počátků.

Lidovky.cz: Co všechno v obchodu můžeme najít?
V obchodě je možné zakoupit originální plakáty i kvalitní reprodukce. Prodejní nabídka obsahuje tisíce plakátů v cenovém rozpětí od 100 Kč až do 20 000 Kč. Oblíbené jsou také kolekce pohledů s motivy filmových plakátů, filmové ponožky designově přizpůsobené jednotlivým režisérům – mezi nejnovějšími modely patří Formanky či Chytilky, nechybí také Allenovky, Tarantinky a další. Obchod nabízí i filmovou literaturu, DVD, či jinak nedostupné záznamy z Metropolitní opery.

Lidovky.cz: Světozor má ještě funkční Kinoautomat, můžete vysvětlit, jak funguje?
Kinoautomat: Člověk a jeho dům je multimediální představení s jedním živým hercem – moderátorem, kdy diváci na základě svého hlasování celkem osmkrát rozhodují o tom, jakým směrem se bude vyvíjet děj filmu. Poprvé byl představen na EXPO ’67, následně promítán exkluzivně pouze v kině Světozor v roce 1971, později byl režimem zakázán. Ve spolupráci s Alenou Činčerovou jsme jej v roce 2007 obnovili a od té doby jej průběžně uvádíme. Jedná se zhruba o pět představení ročně. Tím letošním výročním bude provázet herec Tomáš Matonoha. Doufáme, že diváci překvapí a budou hlasovat třeba trochu jinak než obvykle.

Lidovky.cz: Popcorn ve Světozoru diváci nekoupí, nosí si do sálu své vlastní občerstvení?
Na baru našeho kina se snažíme pokrýt všechny potřeby diváků tak, aby si vlastní občerstvení nosit nemuseli. Kromě popcornu, pochopitelně. Diváci si mohou vzít občerstvení do sálu, na nápoje máme zálohované kelímky.

Lidovky.cz: S kinem Bio Oko a Aerem tvoříte takové kinematografické souhvězdí. Jak spolu kina spolupracují?
Vzájemná propagační výpomoc, dramaturgické porady, snažíme se vzájemně si zbytečně nekonkurovat, ale naopak nabízet divákům co nejširší spektrum filmů a dalších akcí. Některé festivaly spolupořádáme jako např. Šary Vary – ozvěny karlovarského festivalu, které jsou uváděny ve Světozoru, Aeru a brněnské Scale. Napříč všemi kiny máme cyklus Bio Senior.

Lidovky.cz: K narozeninám si nadělíte také nové filmové znělky. Prozradíte, na co se diváci mohou těšit a kolik jich bude?
Budou celkem čtyři variace. Režisérem a autorem námětu je talentovaný mladý režisér Jakub Jirásek, autor předchozích žánrových znělek z roku 2016. Děj nových znělek se odehrává na fiktivní výstavě o „legendárním roku 2004“. Průvodce na výstavě si zahráli Vladimír Špidla, Kateřina Neumannová, Matyáš Valenta a Sámer Issa. Školní třída teenagerů, která přijde na výstavu se trochu nudí… Táhne jim teprve na patnáct a tuto dobu si dávno nepamatují. Znělky jsou plné komických situací, a také si diváci díky nim lépe představí, co všechno se událo za těch patnáct let. Vše se nám to pěkně spojilo tím, že náš dvorní grafik Honza Havel použil portréty dětí-herců ze znělek i na plakáty a vizuály přehlídky.

Lidovky.cz: Jak se kino muselo přizpůsobit, aby během 15 let zůstalo stálicí na pražské kulturní scéně?
Věříme, že u nás ve Světozoru na lidi dýchne přátelská a osobitá atmosféra. Kino se snažíme dramaturgicky profilovat tak, aby diváci mohli přijít kdykoliv na cokoliv a vždy v programu našli kvalitní film. Co k nám lidi láká, jsou myslím i festivaly, jejichž prostřednictvím se mohou seznámit např. se zahraničními národními kinematografiemi. A co je pro nás také podstatné jsou dokumenty. Dlouhodobě se věnujeme jejich uvádění v rámci našeho vlastního cyklu Doku pondělí. Myslíme i na cizince a expaty a všechny české filmy se snažíme promítat s anglickými titulky. Dokonce každý týden v rámci cyklu Catch-Up Tuesday promítáme neanglicky mluvené filmy s anglickými titulky.