Prezidentské volby Litvě: druhé kolo podle odhadů vyhrál ekonom Nauséda
Novým litevským prezidentem bude 55letý uznávaný ekonom Gitanas Nauséda. V nedělním druhém kole voleb získal přes 65 procent odevzdaných hlasů a po vyrovnaném prvním kole jasně porazil bývalou ministryni financí Ingrid Šimonytéovou. Litevská volební komise ještě neoznámila konečný výsledek, Šimonytéová ale už svému soupeři poblahopřála k vítězství.
Nauséda je někdejším hlavním ekonomem litevské banky SEB Banks, v politice má minimální zkušenosti a není členem žádné strany, píše server Politico. V kampani zdůrazňoval svou nezávislost a naznačoval, že dokáže spolupracovat s vládou jakýchkoli stran.
Litevský premiér Skvernelis v červnu rezignuje. Reagoval na neúspěch v prezidentských volbách
Číst článek
„Byl jsem nezávislým kandidátem a mým cílem v této volební kampani bylo sjednotit litevské občany, bez ohledu na to, kde žijí, ať jsou z regionů, vesnic, malých či velkých měst,“ řekl agentuře Reuters poté, co ohlásil vítězství.
Žádné drama
Druhé kolo voleb nakonec žádné drama nepřineslo, přestože v tom prvním Šimonytéová před Nausédou zvítězila o 0,37 procenta hlasů.
Uznávaný ekonom vystřídá v prezidentském úřadu populární Daliu Grybauskaitéovou, které končí druhé funkční období a znovu tedy kandidovat nemohla. Prezidentka svému nástupci poblahopřála na facebooku a doufá prý, že Nauséda dokáže naplnit očekávání Litevců.
Litva bojuje s propagandou. Ve společenském zájmu omezuje ruské televize
Číst článek
Grybauskaitéová mezi lídry Evropské unie patřila k nejrazantnějším kritikům Ruska a východního souseda označila za „teroristický stát“.
Nauséda i Šimonytéová podle AP ve stejném duchu přislíbili, že nepojedou do Moskvy a nesetkají se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, dokud Rusko nevrátí Ukrajině Krym, který v roce 2014 anektovalo. Anexe vyvolala obavy, že by mohly následovat další bývalé sovětské republiky, včetně pobaltských.
Šéf státu v nejjižnější z pobaltských zemí má částečně i výkonné pravomoci; jmenuje klíčové představitele, jako jsou soudci, generální prokurátor či guvernér centrální banky. Má také právo vetovat zákony a spolu s vládou určuje zahraniční a bezpečnostní politiku země.
