Dezinformace před eurovolbami šířila SPD, udělala z toho část volební taktiky, říká analytik
Dezinformace v Česku nehrály před eurovolbami velkou roli. I když se jich pár objevilo. Třeba výzva Aeronetu k hlasování v sobotu, protože přes noc mělo dojít k falšování. Nebo předvolební noviny Svobody a přímé demokracie Tomio Okamury. „Pokud někdo byl šiřitelem dezinformací, tak to byla SPD, která z toho udělala část volební taktiky,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytik Jonáš Syrovátka z Pražského institutu bezpečnostních studií.
Jak vypadala dezinformační scéna před eurovolbami?
Před evropskými volbami je zajímavé, že i přes obavy, které panovaly, tedy že vypukne velká dezinformační kampaň, tak po dlouhou dobu dezinformační weby nezvyšovaly výrazným způsobem intenzitu zpravodajství o Evropské unii. Je to téma, které tam je konstantně přítomné, je popisováno kriticky, objevují se kritické hlasy, ale nevidíme tam velké vychýlení. Až tedy do období těsně před volbami.
Jonáš Syrovátka
Pražský institut bezpečnostních studií se zaměřil na zkoumání dezinformací před parlamentními volbami v roce 2017, i před prezidentskými i senátními o rok později. Think-tank také popsal nejčastější mýty o unii. Projekt vede analytik Jonáš Syrovátka. „EU sice představuje jeden z oblíbených cílů českých konspirátorů, avšak před volbami do Evropského parlamentu jsme nezaznamenali, že by se weby známé šířením dezinformací volební kampani výrazněji věnovaly,“ popisuje Syrovátka.
„O jejich nezájmu svědčí nejen nízký počet publikovaných textů, ale též omezená ambice nastolovat vlastní agendu a pouhé reagování na témata již přítomná v informační prostoru jako byla například dvojí kvalita potravin,“ dodává.
Čím je způsobeno, že tyto weby nepsaly o unii víc?
Moje teze je, že se na ně nesmíme dívat jako na specifickou kategorii. Spíše je musíme chápat jako přirozenou součást informačního prostoru, která silněji popisuje některá témata nebo zaujímá některé specifické postoje. Když se podíváme na téma Evropské unie, jak cirkulovalo v běžném mediálním prostoru, tak také nebylo moc přítomné. Ve chvíli, kdy je málo událostí, od kterých se odpíchnout, tak není úplně překvapivé, že ani na dezinformačních webech se téma moc neobjevovalo.
Znamená to, že lidi v Česku téma evropských voleb, popřípadě Evropské unie tolik nezajímá a weby to vidí? Tedy že ani čtenost by nebyla velká, proto se o něj nezajímají?
Ano, myslím, že to může být jeden z důvodů.
Jaké jsou další důvody?
Mohlo by se to změnit, kdyby probíhala výraznější kampaň protievropského subjektu před volbami. Ale když se podíváme na SPD, tak tam kampaň nebyla silná a výrazná. Soustředila se na období až před volbami.
Aeronet vs. Okamura
Co výzva Aeronetu z 22. května, ve které autor podepsaný jako šéfredaktor píše, že volit mají jít lidé v sobotu: „Běžte v sobotu (ne v pátek, kvůli falšování volebních uren v noci) k volbám…“ Je toto dezinformace? (vyjádření aeronetu najdtete v boxu nalevo)
Ano, pokud za tím stojí takováto konstrukce, určitě se budou v noci falšovat lístky, tak se to dá označit za dezinformaci.
Když už jsme u tohoto článku, jak vnímáte samotnou výzvu webu, aby čtenáři volili kandidáta SPD Hynka Blaška? Toho voliči vykroužkovali z osmého místa na první. Dá se z toho nějak dovozovat vliv dezinformační scény?
Tohle je skutečně velmi zajímavý moment. Sám jsem byl zvědav, jak se Aeronet k volbám postaví, protože rozpory s Tomio Okamurou se objevily už v únoru a od té doby Aeronet o SPD buď nepsal, nebo byl kritický. Dlouho nebylo jasné, co tedy Aeronet udělá. V článku kritizoval jiného kandidáta SPD (Roberta Vašíčka, pozn. red.), ukazoval, že byl v mešitě, a psal, že to přece nemůže být pravý vlastenec, který si zaslouží podporu národoveckých voličů. A pak podpořil pana Blaška.
Vyjádření Aeronetu
Dobrý den,
naše redakce je různými neziskovými organizacemi pravidelně nálepkována jako dezinformační a konspirační, ovšem reagovat na takové nálepky je obvykle bezpředmětné, protože o náš názor tyto organizace opravdu nestojí. Skutečnost, že konání voleb ve dvou dnech je v mnoha zemích vyspělého světa považováno za potenciální bezpečnostní riziko, je detailně rozebrána v dokumentu, který koluje na darknetu a popisuje způsoby jednotlivých falšování voleb v ČR. Naše redakce dokument neuveřejnila, protože takové praktiky odmítáme a neschvalujeme, ale na straně druhé je potřeba z takové situace vyvodit závěry a zamezit v dokumentu popisovanému postupu manipulací s hlasy. Proto je hlasování v sobotu bezpečnější pro voliče, aby měli jistotu, že se jejich hlasy přes noc z pátku na sobotu nestanou cílem praktik popisovaných ve zmíněném vyšetřovacím dokumentu uniklém na darknetu z okruhu českých tajných služeb.
Mimochodem, Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, kde probíhají volby do EU parlamentu ve dvou dnech. Dvoudenní volební cyklus je vysoce nebezpečný, protože volební urny, sady nepoužitých hlasovacích lístků, do odpadkových košů odhozené nepoužité lístky voličů a seznamy voličů mizí přes noc z veřejného dohledu volební komise. Naše redakce již iniciovala podnět několika poslancům parlamentu ČR s výzvou k iniciaci poslaneckého návrhu o změně volebního zákona a zkrácení voleb v ČR na jediný volební den v zájmu eliminace byť i jen potenciálního rizika manipulovaní volebních lístků.
S přátelským pozdravem
-VK-
Šéfredaktor AE News
Jeho vykroužkování na první místo ale nejde vysvětlovat jenom tímhle. Blaško se na alternativní scéně pohybuje často, dává rozhovory do Parlamentních listů, má vybudovaný okruh fanoušků, má za sebou historii vojáka. Což jsou velké plusy. Podpora Aeronetu ovšem nebyla zanedbatelná. Podle čtenosti, jak zjistil Nadační fond nezávislé žurnalistiky, je to jeden z nejčtenějších webů.
Ale je to i něco, co by mohlo dělat vrásky Tomio Okamurovi. Sice získal dva mandáty, ale je otázka, co udělá silná osobnost Blaška a podpora ze strany webu, který nemá Okamuru dvakrát v lásce, s vnitřní dynamikou strany.
Ještě k tomu „falšování“ voleb. Objevily se dezinformace nebo lživé zprávy podobného charakteru?
Co já vím, tak já jsem nic podobného neobjevil. Kampaň byla zajímavá tím, že dezinformací jako takových se objevilo poměrně malé množství. Na webech to nebyly žádné věci, které by vypadaly cíleně a připraveně, aby se virálně rozšířily. Objevila se zrecyklovaná zpráva, že unie rozdala migrantům platební karty za 2 miliardy eur. Šlo o nesprávně interpretovaný výrok maďarského poradce pro bezpečnost. Objevilo se to ale jen na dvou webech a spíše to byl další kamínek do mozaiky kritických článků nebo dezinformací týkajících se migrace.
Co je ale zajímavé, tak pokud někdo byl šiřitelem dezinformací, tak to byla SPD, která z toho udělala část volební taktiky. Když se podíváme na předvolební noviny nebo přepsaný post Pirátské strany, tak to byl nejproblematičtější okamžik voleb.
Slovensko i Maďarsko
U jiných stran se to neobjevilo?
Náš výzkum na to zaměřen nebyl, takže můžu komentovat z pohledu středně znalého voliče. S tématem Evropské unie ale je vždycky problém, protože jeho znalost je nízká. Velmi často politici zkreslují problematiku, házejí na unii problémy, za které není zodpovědná. Je možné, že v kampani se objevila takováto zjednodušení, ale nic tak problematického jako předvolební noviny SPD, kde se napočítaly desítky nepravd či nekorektních tvrzení, žádná jiná strana nevyprodukovala.
Mapa: Kde se dařilo kritikům unie, odpůrcům migrace, nacionalistům nebo populistům?
Číst článek
„Není otázkou, zda Ruská federace použije nějakou dezinformační kampaň, ale jak. A na to musíme být připraveni.“ To řekl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na začátku května. Samozřejmě nemluvil pouze o eurovolbách, ale volby do Evropského parlamentu mohou být vděčným tématem zahraniční dezinformační kampaně. Byly takové snahy?
Je dobré si uvědomit, že pan Koudelka říkal, že dezinformační kampaň je jedna z možností, jak Rusko může volby ovlivnit. Zmiňoval ale také kybernetické útoky nebo finanční podporu nakloněných subjektů. Mluvil o širším spektru možností. My jsme nezaznamenali nic, co by nasvědčovalo tomu, že dochází k vnějšímu ovlivnění voleb. Všechny věci byly čistě domácí.
Monitorovali jste určité weby, které mohou šířit dezinformace. Co ale třeba Facebook nebo řetězové e-maily? Opravdu nedocházelo k šíření dezinformací ve větším množství jinými kanály?
Výzkum má svoje limity tím, že se dívá na weby. Vzhledem k tomu, že jsme dělali mezinárodní komparaci, tak tam byl zahrnut i Facebook. Ale nevidíme do uzavřených skupin, nemáme úplně přehled o tom, kolik se tu pohybuje automatizovaných účtů, nevidíme na řetězové e-maily. Ale přesto nám zaměření na weby dává solidní přehled. Z toho důvodu, že většina dezinformací začíná na webech a potom se šíří e-maily nebo sdílí ve skupinách.
Dokázal, že Rusko na nás útočí dezinformacemi. ‚Klíčovou roli hrají Zeman a Facebook,‘ říká analytik
Číst článek
Když jsme u mezinárodního srovnání, tak jak to vypadalo u našich sousedů na Slovensku a v Maďarsku, jaké byly trendy?
Trendy do určité míry potvrzují to, co jsem zmiňoval na začátku. Tedy že weby nemůžeme úplně chápat jako izolovanou část mediálního prostoru, ale mají hodně společného s debatou v mainstreamu. Jasný případ je na Slovensku, kde byl zájem o kampaň nízký, a nebylo moc textů o volbách.
Úplně jiná situace je v Maďarsku. To, co u nás zůstává na okrajích mediálního prostoru a velmi těžce bojuje o to, aby se dostalo do mainstreamu, tak se tam stalo mainstreamem. Provládní média využívají různé konspirační teorie, dezinformace k tomu, aby posílila pozici vlády před volbami. V Maďarsku se bezpochyby dá mluvit o tom, že koordinovaná dezinformační kampaň přispěla k tomu, že vládní Fidesz získal tak dobrý výsledek, jaký získal.
Předběžné výsledky výzkumu pokrývající období 15. dubna – 9. května. Výzkum probíhal až do zahájení voleb, výsledky ale ještě nebyly publikovány.
