Když Jakub Jura, šéf baru Vyhlídka v Domě Pánů z Lipé, sepisoval před týdnem příběh bývalého účetního Petra, kterého lidé denně potkávají v centru Brna, ani ho nenapadlo, jakou odezvu dostane.
Facebookový status s fotkou muže, jenž se díky nezaměnitelné chůzi vryl do paměti řady Brňanů, sdílelo jen za prvních pár hodin více než 20 tisíc lidí. A po stovkách nabízeli pomoc.
„Předčilo to všechna moje očekávání. Zlomil jsem nad lidmi hůl, ale když vidím, kolik dobra v nich je, jsem z toho ještě pořád naměkko,“ povídá dojatě Jura.
Ve zmíněném příspěvku vysvětluje, jak se dnes dvaačtyřicetiletý Petr dostal na ulici. „Letos to bude dvanáct let, co se u něj začaly projevovat úporné křeče a bolesti, hlavně rukou a hlavy. Vzhledem ke stavu, který se vystupňoval, a ani lékaři mu nebyli schopni pomoct, ztratil práci a střechu nad hlavou. A v nejlepším věku s dobrou perspektivou přišel o všechno,“ vypráví Jura.
Letos přišla pro Petra další rána. Kvůli zdravotním problémům se nedostavil na kontrolní vyšetření a přišel tak o finanční dávku ve výši asi 3 400 korun.
Bez peněz už však nejspíš nezůstane. Za necelý týden po zveřejnění jeho příběhu přišlo na transparentní účet, který zřídil Jura spolu s Matějem Válkem, více než 120 tisíc korun. Organizátoři proto účet prozatím uzavřeli.
„Zastavuje mě teď mnohem víc lidí, mám z toho velkou radost a cítím velký vděk,“ komentuje Petr změnu situace. Emoce však lze vyčíst jen z jeho očí. „Peťa se neumí nebo nemůže ve svém stavu usmívat, natož smát,“ vysvětluje Jura.
Lidé Petrovi nepomáhají jen penězi. „U nás si může vzít cokoli. Mám bezobalový obchod s potravinami. Není to poprvé, co pomáháme. Není nám totiž jedno, co se děje lidem kolem nás,“ říká Hanaa Khodabocus, majitelka prodejny Haná na Hrnčířské ulici.
A není jediná. „Mám celý seznam dalších restaurací a podniků, kam se může Petr přijít najíst. Lidé nabízejí oblečení, zprostředkování kontaktů u lékařů i na sociálních odborech. A co je také důležité, řešíme i bydlení,“ má radost Jura.
Přiznává však, že organizovat pomoc, kterou lidé nabízejí hlavně na dálku a přes internet, není jednoduché.
„Nejenom, že mně lidé napsali spoustu soukromých zpráv, které musím třídit a procházet jednu po druhé. S tím mi naštěstí pomáhá máma. Musíme však prověřovat každou nabídku, aby náhodou Petra nechtěl někdo zneužít a jenom z něj vytáhnout peníze. S bydlením je to komplikované, protože je fixovaný na centrum města a nezvládá dojíždět hromadnou dopravou na větší vzdálenosti,“ podotýká Jura.
Negativních reakcí je minimum
Bezdomovce Petra zná zhruba dva roky. Potkává se s ním – jako většina lidí v Brně – na ulici. Při komunikaci s dobrodinci se zaštiťuje vlastním jménem a spoléhá na podporu přátel.
„Je mi jasné, že se ještě najdou lidé, kteří mi neuvěří, budou mít negativní reakce. Už teď se ozývají, ale je to jen nepatrná skupinka proti těm, kteří chtějí pomoci a informaci šíří dál,“ ujišťuje Jura.
Příspěvek sdílel i brněnský radní Marek Fišer (Piráti) nebo Barbora Antonová – předsedkyně hnutí Žít Brno, které ve městě stálo za programy na pomoc sociálně slabším.
Ta upozorňuje na to, že pomoc jednomu člověku neřeší problémy stovek dalších. „Petrův příběh má velkou šanci připomenout, že lidé na ulici jsou pořád lidé. Drtivá většina se bez domova neocitne z vlastní vůle, ale může za to nenadálá událost. A samozřejmě empatie ostatních je větší, když poznají konkrétní příběh,“ míní Antonová.
Že je ve městě více lidí, kteří potřebují pomoci podobně jako Petr, si uvědomuje i Jura.
„Teď musíme dotáhnout do zdárného konce tento projekt, pak můžeme uvažovat o dalších, kteří si zaslouží pomoc. Nemůžu teď nic slibovat, ale plány už v hlavě mám, snad bude té pomoci víc. A byť je všechno to zařizování opravdu náročné, neskutečně mě to nabíjí,“ uzavírá Jura. Nakonec byl na podporu Petra a dalších aktivit založen Nadační fond Mezičas, na jehož facebookové stránce je i celý hodinový rozhovor s Petrem.
