Při bourání starého Mostu kvůli rozšiřující se těžbě uhlí soustředili projektanti nového města silnici, koleje, sítě i řeku Bílinu do jednoho pásu širokého přibližně 150 metrů.
Koridor, který je souborem řady staveb a tvoří ho i několik mostů nebo na svou dobu velkorysá budova vlakového nádraží z roku 1977, se začal budovat v roce 1966.
Úplného dokončení se dočkal až poslední srpnový den roku 1980, do provozu byl ale uveden už v květnu 1979. Náklady se pohybovaly mezi dvěma až třemi miliardami tehdejších československých korun.
„Dokumenty udávají různé částky, záleží na úhlu pohledu – zda jde jen o samotnou výstavbu, nebo zda se do částky započítává i náhradní výstavba a další kroky spojené s bouráním města,“ říká Jan Setvák z Oblastního muzea v Mostě.
Postupující těžba uhlí se tehdy zastavila jen několik desítek metrů od současné budovy muzea.
Rypadla ukousla i kus vrchu Hněvín, po jehož úpatí dnes jezdí denně tisíce aut. Úsek od Rudolic po Komořany je dlouhý kolem deseti kilometrů, přímo městem vede 4,7 kilometru.
Většina mostů musela být postavena znovu
Tak obrovský projekt se neobešel bez nedostatků. Diskutabilní byla hlavně kvalita silničních mostů.
„Většina z nich už musela být postavena, nebo se právě staví, znovu, jako na hlavním tahu na Litvínov pod Hněvínem nebo do Rudolic. U hlavního nádraží se stavěl před několika lety,“ přibližuje Setvák.
Zvláštní také je, že na nákladové nádraží vede z koridoru pouze jedna jediná kolej. „Přitom na druhou bylo při budování odbočky místo a její položení určitě nebylo nijak náročné,“ podotkl Setvák.
Další méně povedenou stavbou byl podchod pod ulicí Rudolická u hlavního nádraží. Začal se stavět, až když už byly v místě všechny sítě. Stavitelé tak museli podzemní chodbu razit stejně jako tunel. Dílo si pak nikdy nezískalo srdce pěších a podchod v současnosti funguje už jen jako zastřešená střelnice.
Podobnými koridory je takřka prošpikované i okolí Mostu. Například přes Hořanský koridor vede vodovodní potrubí, ropovod, etylenovod či elektrické sítě. Celý koridor však musí být kvůli dotěžení zásob uhlí v lomu Vršany do roku 2021 přeložený zhruba o kilometr vedle od současné trasy.
Dalším významným koridorem je pak i ten Ervěnický. Mohutný násep o délce 11 kilometrů vede od mosteckých Komořan až k Jirkovu.
Řeka Bílina, kterou těžba uhlí zahnala do trubek, dostává nové koryto:
1. listopadu 2016 |
