Obrazové cykly hudebních zahrad, motivy evropských velkoměst či přímořských krajin, velkoplošná plastika kovové mříže s námětem Karlova mostu nebo art protisy dle vlastních návrhů vystaví po celý červen v Galerii města Přerova na Horním náměstí přerovská rodačka, držitelka mnoha ocenění za celoživotní přínos pro českou výtvarnou scénu, fenomenální ve svém oboru i na svůj věk - 91letá Dana Hlobilová.  Veškeré obrazy budou v Přerově vystaveny prvně, některé z nich budou mít dokonce premiéru vůbec.

„Inspirace, rozhled a stále nová tvorba Dany Hlobilové i přes její věk neumdlévá. Chtělo by se říci skoro naopak.  Už jen vstoupit do její pověstné střešovické vily a moci se nechat unášet v obou velkých ateliérech stovkami maleb a kreseb, všeobjímající okolní architekturou, vnímat její tvůrčí invenci, ten neuchopitelný vnitřní náboj výtvarné bohémy, to je nevšední zážitek,“ dává nahlédnout pod pokličku příprav výstavy její kurátorka Lada Galová. Vybíralo se opravdu pečlivě. „Dramaturgicky se výstava odráží od autorčiných největších životních zálib. Těmi jsou hudba, architektura a dálky. Přesně taková témata kloubí soubor odkazující na časté cesty umělkyně do zahraničí a její zájem o tamní umění,“ říká Galová. Odsud tedy například malby temperou Einstein a Ptolemaios v Ulmu, Augsburg od Augusta k Fügnerovi nebo třeba Lucca a svatý Krištof.

V expozici nebude chybět také vzpomínková část na autorčiny začátky a soukromý život. „Dvě malby s námětem létání jsou poděkováním celoživotnímu partnerovi, leteckému konstruktérovi a hlavně realizátorovi některých malířčiných námětů do podoby trojrozměrné. Příkladem toho v Přerově bude třeba svařovaná kovová ozdobná mříž,“ přiblížila Galová.  Autorčina setkání s architekturou pak zastoupí malba Krámek se zničenými sny jako vzpomínka na luxusní prodejnu světel na Václavském náměstí, kterou kdysi jedinečně navrhla.

Další velkou celoživotní výzvou uměleckého klanu Hlobilů je hudba. Otec Dany Hlobilové, hudební skladatel a vysokoškolský pedagog Emil Hlobil, jehož oborem byla opera a klasická hudba, inspiroval svou dceru k snad nekonečnému cyklu zahrad, věnovaných hudebníkům. „To bylo ostatně zase mojí inspirací pro název výstavy. Nejmladší vystavený obraz, abstrakce z roku 2017, s krásně dadaistickým názvem „Tříkolka v zahradě pro Jacquesa Brela“, je právě typickým příkladem zmíněného souboru,“ vysvětlila Galová. Obraz odkazuje k belgickému šansoniérovi, jehož songy na vernisáži zazní ve speciálním nastudování právě pro tuto příležitost v podání zpěvačky a flétnistky Kateřiny Sekerové a pianisty Petra Stojana.