Nechybělo moc a z Petra Čecha vyrostl skvělý útočník. Místo toho, aby se stal postrachem všech brankářů, nakonec sám skončil mezi třemi tyčemi.
Když byl ve 4. třídě, vyhlédl si ho trenér gólmanů plzeňské Viktorie, který u malého Péti vycítil, že by z něj mohl být dobrý brankář. Později se ukázalo, že to byl více než dobrý tip!
Úspěchy začal Petr Čech sklízet už coby teenager. Pravidelně se objevoval v mládežnických reprezentacích. Na evropském šampionátu hráčů do 16 let byl dokonce vyhlášen nejlepším brankářem turnaje.
Viktoria Plzeň tehdy ale nebyla tak silným mužstvem, jako je dnes, a tak svůj klenot nedokázala dlouho udržet.
Když bylo Čechovi 17 let, přestoupil do Blšan, které za něj vysolily směšných 350 tisíc korun. Zcela jistě se jedná o jeden z nejlepších obchodů tohoto celku.
Petr Čech v dobách, kdy zářil v mládežnických výběrech.
V Blšanech Čech dostal velice rychle šanci v první lize. A jeho premiéra byla více než zajímavá, zachytal si proti svému budoucímu zaměstnavateli, pražské Spartě.
Nejslavnější český klub v roce 2001 vysázel za supertalentovaného brankáře 22 milionů korun. Devatenáctiletý Čech se tehdy stal vůbec nejdražším českým brankářem.
V dresu Sparty vytvořil český ligový rekord v neprůstřelnosti. Gól neinkasoval 903 minut v kuse, což je zhruba 10 zápasů. Za celou sezonu vychytal také 17 čistých kont, čímž stanovil další rekord.
Petr Čech v dresu pražské Sparty
Titul se Spartou nezískal, mezi třemi tyčemi ale čaroval takovým způsobem, že po jedné sezoně a velice povedeném mistrovství Evropy do 21 let přišla nabídka z Rennes.
Ve francouzském klubu se stal velkou oporou a bylo jasné, že v průměrném celku bez větších ambicí dlouho nevydrží.
Petr Čech působil v letech 2002–2004 ve francouzském Rennes.
Ještě předtím než zazářil už coby jednička seniorské reprezentace na portugalském Euru 2004, upsal se Čech londýnské Chelsea, která za něj zaplatila téměř půl miliardy korun.
Petr Čech v roce 2004 přestoupil do londýnské Chelsea.
Na zmíněném turnaji byl Čech velkou oporou českého výběru a Brücknerovi svěřenci nakonec skončili těsně před branami finále.
Mezitím než se Čech vydal do klubu, který dotoval a stále dotuje zámožný Rus Roman Abramovič, stihl se ještě oženit se svou středoškolskou láskou Martinou.
S ní je mimochodem dodnes a mají spolu dvě děti, syna Damiána a dceru Adélu.
Petr Čech s manželkou Martinou, kterou si vzal v roce 2003.
V Chelsea se Čech stal téměř okamžitě oporou.
Portugalský trenér José Mourinho mu začal říkat „Big Pete“ a zařadil ho na svůj speciální seznam nedotknutelných hráčů, bez nichž si nedovede představit základní sestavu.
Hned v první sezoně Čech s Chelsea vybojoval titul v Premier League. Další sezonu také.
Čtrnáctého října 2006 se Čech stal obětí naprosto nepochopitelného a brutálního faulu, kterého se dopustil irský záložník Readingu Stephen Hunt.
Čech během osudového souboje se záložníkem Readingu Stephenem Huntem. Reprezentační brankář utrpěl frakturu lebky a od té doby musel hrát ve speciální helmě.
Ten už v první minutě utkání dobíhal míč uvnitř pokutového území. Dobře věděl, že balon nemůže stihnout, ale i tak šel do riskantního souboje. Pravým kolenem zasáhl Čechovu hlavu. Celý stadion v tu chvíli zahučel. Hunt za faul nedostal ani žlutou kartu!
Českého brankáře dlouho ošetřovali lékaři na hrací ploše. Čech byl poté odnesen na nosítkách. V kabině prý zkolaboval.
„Petr měl štěstí, že to přežil,“ prohlásil trenér Chelsea José Mourinho, jenž si po zápase stěžoval jak na faulujícího Hunta, tak na sudího, který těžce zraněného Čecha ještě popoháněl za autovou čáru.
Čech si prý srážku vůbec nepamatoval.
S frakturou lebeční kosti byl Petr Čech převezen na kliniku do Oxfordu, kde mu lékaři do lebky voperovali titanové destičky.
Z nemocnice se Čech vrátil po deseti dnech. Další týden začal s lehkým tréninkem. V interview pro klubovou televizi Čech řekl, že si zákrok vůbec nepamatuje.
Dvacátého ledna 2007 Čech odchytal první zápas od drsného faulu. Na hlavě měl speciální koženou helmu, kterou nosí dodnes.
„S Huntem nikdy kamarád nebudu. Nezůstává ve mně ale zlo. Dokonce jsem si s ním po jednom zápase vyměnil dres. Bylo mu líto, co se stalo,“ řekl později Čech.
Hunt byl Čechovi vděčný, že mu jeho krutý faul odpustil.
Netrvalo dlouho a byl to zase starý dobrý Petr Čech, který táhl Chelsea. Někteří mu ale vyčítali, že od osudového zranění se bojí chodit do tvrdších soubojů. To brankář ale odmítal a nechal za sebe mluvit úspěchy. V Chelsea strávil jedenáct let a zapsal se mezi novodobé legendy.
S The Blues vyhrál čtyřikrát Premier League i FA Cup, třikrát anglický ligový pohár, dvakrát Community Shield a po jednom triumfu přidal v Evropské lize a v Lize mistrů. Na klubové úrovni snad nemohl být úspěšnější. Je také držitelem rekordu anglické Premier League v počtu vychytaných čistých kont.
Petr Čech s jednou ze svých trofejí
V létě roku 2014 přišla pro Čecha nová výzva. Do Chelsea se z hostování v Atlétiku Madrid vrátil supertalentovaný brankář Thibaut Courtois, který sebevědomě prohlašoval, že bude novou jedničkou. A svým slovům dostál. Z Čecha se stal rázem náhradník.
Na konci června 2015 Čech přestoupil do konkurenčního Arsenalu. Fanoušci Chelsea si ho natolik vážili, že jeho odchod k rivalovi nepovažovali za zradu, děkovali mu i tak za jeho služby.
S Kanonýry vyhrál Čech FA Cup a Community Shield. Podobně jako v Chelsea se z něj stal náhradník a přepustil své místo mladšímu brankáři, tentokrát Němci Berndu Lenovi.
S trenérem Wengerem, který si ho v roce 2015 přivedl do Arsenalu.
Konec kariéry Čech oznámil už letos v lednu. „Přemýšlel jsem dlouho. A jsem přesvědčený, že nastal správný čas skončit,“ prohlásil.
Ještě týden předtím ale říkal: „V Arsenalu chci zůstat. Makám, abych byl připravený na každý zápas, a čekám na šanci.“
Pro mnohé byl Čechův náhlý konec velkým překvapením. Zájem o jeho služby by ve velkých evropských klubech jistě stále byl.
Petr Čech přišel v Arsenalu před časem o místo klubové jedničky. Svatyni Kanonýrů hájí Němec Bernd Leno.
O Čechovi se ale dobře ví, že se mu příliš nechce z Londýna. Tottenham, největší rival Arsenalu, nepřichází v úvahu a do méně ambiciózních celků to Čecha netáhne.
Nemá zapotřebí chytat někde, jen aby lidé věděli, že stále chytá. On potřebuje vyhrávat trofeje, přepisovat rekordy a čelit velkým výzvám.
Navíc jistě vycítil, že by bylo skvělé odejít na vrcholu.
A co může být víc než londýnské derby, finále Evropské ligy a zápas proti svému bývalému klubu najednou?
Fotogalerie |
