Vlna pomoci a solidarity zaplavila stanici pro hendikepovaná zvířata v Hradčanech v Ralsku. Její provozovatel Radek „Bill“ Zíka minulý týden zemřel a hrozilo, že zařízení bude uzavřeno a zvířata odvezena. Lidé ale nabízejí, že stanici odkoupí a budou ji provozovat sami.
Mnozí sem jezdí dokonce zvířata sami krmit. Radnice v Ralsku se rozhodla majetkově pozemky sjednotit a najít stanici nového provozovatele, který by se o zvířata staral. Zachováno bude dokonce i občerstvení pro turisty, které tu Bill od roku 1994 vedl.
„Ozvala se nám spousta lidí, že by toto místo koupili a stanici dál provozovali. My je zatím odmítáme. Jsou tady totiž tři majitelé. S Vojenskými lesy, kterým kus patří, chceme tento jejich pozemek směnit za jiný ve vojenském prostoru, který by jim mohl vyhovovat víc a který nepotřebujeme. Musí také proběhnout dědické řízení ve věci pozemků, které patřily Billovi. Uvidíme, jestli nám je pozůstalí prodají. To nejde uspěchat. Pak můžeme rozhodnout, v jakém rozsahu tu stanice pro zraněná zvířata zůstane. My si to rozhodně přejeme a uděláme pro to maximum,“ říká Miloslav Tůma (ANO), starosta Ralska.
Billova stanice fungovala na bázi trvalého umístění, zvířata zde tedy byla takzvaně na dožití. Tůma chce, aby její budoucí podoba byla skromnější a zvířata zde byla jen dočasně, vždy než se je podaří vypustit do přírody nebo jim najít domov jinde. Tím by se zajistilo, že počty zvířat nebudou neúměrně stoupat a stanice se nebude pořád rozrůstat.
„Zásadní pro další existenci stanice bude také to, jestli najdeme člověka, který bude ochotný se o zvířata starat. Je to každodenní práce,“ upozornil starosta.
Jako poděkování za Billovu 25 let trvající činnost chce Tůma u stanice vztyčit kamenný pomníček s jeho podobiznou.
Ve stanici je dnes několik divokých prasat, daňků, liška, psík mývalovitý, též řada ptáků a několik hlodavců.
Krmit je jezdí zaměstnanec radnice, vypomáhá s tím městská policie. Její velitel, též zastupitel za ANO René Nesvadba dohlíží na to, aby stanice fungovala dál i po Billově smrti.
„Jezdíme sem prakticky pořád. Lidé sem totiž v návalu entuziasmu chodí zvířata sami krmit a neuvědomují si, že jim tím mohou ublížit. U poštolek běžně nacházíme poházené piškoty. Prasatům, když nasypete žrádlo, tak ho hned sežerou, ale za hodinu to udělá někdo další a takhle třeba dvacetkrát za den,“ varoval Nesvadba.
Vybízí lidi, aby zvířata sami nekrmili. Přestože ve výběhu zrovna žádnou potravu nemají, dvakrát denně jim ji sem vozí.
Třebaže o zvířata je postaráno, jejich další setrvání v útulku je podmíněno nalezením dokumentů o jejich umístění. Jde totiž o divokou zvěř, kterou fyzická osoba nemůže vlastnit, patří státu. V případě umístění do záchranné stanice se pro každé zvíře vystavuje výjimka neboli povolení k chovu.
„Zatím se ty dokumenty nenašly, čekáme, jestli uspějí pozůstalí. Bill byl extrémně pořádný, všechno si pečlivě vedl, takže věříme, že budou úspěšní. Bez dokumentů nelze zvířata dál chovat. Například dva výry měl Bill zapůjčené od liberecké zoo, která sem k němu deponovala dva jedince, kteří se jí nehodili do chovu. U dalších zvířat nevíme, komu vlastně patří,“ vysvětluje velitel městské policie.
11. dubna 2016 |
Nejúspěšnější je zatím vyjednávání o zachování hospůdky, která přiléhala ke zvířecímu útulku. Na pivo či limonádu sem chodili místní i žízniví turisté mířící za krásami Hradčanských rybníků. Hospůdka leží na pozemku Jana Šantory, který byl Billův přítel a soused.
„Pokusím se ji opět otevřít. Bude to chtít nějaké investice, takže letos se to asi do sezony nestihne, ale příští rok by měl stánek fungovat. Bill byl něco jako člen naší rodiny, dlužím mu to,“ svěřil se Jan Šantora.
Radek Zíka, známější jako „šerif“ Bill, zemřel pravděpodobně v úterý 21. května. Když se několik dní neukázal, strážníci jej v pátek našli v jeho saloonu bez známek života. Vědělo se, že má nemocnou slinivku.
„Byl úplně v pohodě, pracoval venku, vtipkoval. O tom, že je mu špatně, jsme se nebavili, on totiž nepatřil k lidem, kteří by si stěžovali nebo si řekli o pomoc. Když mu bylo blbě, prostě si zalezl domů a vycházel jenom krmit zvířata, jinak jsme o něm nevěděli,“ prozradil Jan Šantora, který byl patrně posledním člověkem, který viděl Billa živého.
