Worship Central: Čím víc budeš trénovat, tím lepší písně dostaneš
Rozhovor s členy křesťanské hudební skupiny Worship Central z Velké Británie jsme natočili v roce 2018 na festivalu UNITED ve Vsetíně. Jedná se nejen o chválovou kapelu, ale také o hnutí, které si klade za cíl vést a inspirovat vedoucí chval ke službě ve svých společenstvích. Rozhovor, který vedla Mariana Ambrožová, si můžete pustit z našeho archivu nebo jeho část zde přečíst.
Rozhovor s členy britské chválové skupiny Worship Central
Myslíte si, že každý dokáže napsat chválovou píseň?
Will: Odpověď by určitě měla být „ano”. Myslím si ale, že zde není žádný tlak – tedy nikdo to nemusí dělat. Ale myslím si, že by tu měla být forma, jak prostě jen vyjádřit chválu, když máš jen svůj vlastní čas s Bohem, potom, cokoliv řekneš Bohu je chválou. A pokud navíc jsi alespoň drobet muzikální a dokážeš Bohu zpívat, potom to je základ worshipové písně. Není potřeba používat správná slova a nemusí to znít jako běžné písně, ale ano, já si myslím, že každý to může dokázat. Pak tu ale samozřejmě je psaní písní jako dovednost, kterou je potřeba pilovat. A pravděpodobně, čím více budeš trénovat, tím lepší písně dostaneš. Ale obecně odpověď na tuto otázku zní ano.
Josh: Některé naše verše jsou možná hodné kritiky, osobně si ale myslím, že církev ztratila trochu ze svého dědictví. Především když se podíváme na renesanci, církev byla jako maják umění a mistrem v umění, nebyla pouze uvnitř své vlastní subkultury, ale skutečně existovala pro svět. Myslím si, že jsme to ztratili a částečně je to spoléháním se na fráze, o kterých víme, že fungují. Místo toho, abychom hledali něco nového.
Na druhou stranu ale je potřeba říct, že mnoho z těchto frází jsou právě věty z Bible a zde je třeba najít rovnováhu mezi hledáním něčeho nového a kreativního a zároveň ve stejné chvíli vnímat, že základním prorockým hlasem je Bible. Pro lidi, kteří píšou písně, co věřící lidé zpívají, právě ti musejí balancovat mezi hledáním nového a následováním nádherného a slavného dědictví, co nám předal Tvůrce života v úžasném textu zvaném Bible. To je naším nejdůležitějším zdrojem, kde Bůh k nám mluví.
Karen: Já si myslím, že se snažíme dělat spontánní chvály. Takže místo toho, abychom se zaměřovali na formulace písní a zpívání o stejných věcech, zaměřujeme se spíš na to, jak nás Duch svatý vede a kam nás Bůh chce v konkrétní okamžik vzít. Snažíme se opravdu povzbuzovat lidi, aby vyšli ven ze své uzavřenosti, třeba jen kvůli kapele, aby mohla hrát, třeba jen kvůli shromáždění věřících lidí, aby jejich společná píseň stoupala vzhůru. Je to nádherný moment, ve kterém se Bůh setkává s lidmi, individuálně a osobně, ale zároveň také jako s celou církví dohromady. Duch svatý nás opravdu provází těmito okamžiky. Často zjišťujeme, že nové písně přicházejí právě z tohoto místa, kdy Bůh sám chce, abychom tyto písně lidem přinesli. My se pak můžeme stát tohoto součástí a píseň napsat. A to je skutečně nádherná věc.
Pracujete s vedoucími chválových skupin. Co je nejdůležitější, aby takový vedoucí měl?
Will: Myslím si, že důležitým kontextem pro většinu vedoucích chválových skupin je jejich lokální farnost. Jen velmi málo lidí cestuje po celém světě a dělá velké akce. Pro většinu vedoucích chválových kapel na světě je důležité umět si odpovědět na otázku „Jak sloužím své farnosti?“ a také si myslím, že „služba“ je to klíčové slovo. Je to o hledání – Kdo chodí do mé farnosti? Jakého jsou věku? Jaké jsou priority našeho společenství? Myslím si, že to všechno vede ke službě a hraje to roli pro vedoucího, který vybírá písně, a pro skupinu, která vede lid při zpěvu. Základní linie by vždy měla být: „Pomáhám lidem potkávat se s Bohem?“ Není to nic takového, jako: „Dělám si své hudební vystoupení?“ nebo „Jsme tou nejlepší hudební skupinou na světě?“ Musím se ptát: „Pomáhám lidem? Tam ten člověk nalevo – setkává se právě teď s Bohem? Díky tomu, že jsem vybral ty správné písně?“
Vaším cílem je, aby všichni křesťané zpívali?
Nemusí to nutně stát na tom, jestli ten člověk chce zpívat. Ale my chceme, aby se lidi cítili být zasaženi a setkali se s Bohem skrze chvály. Bez ohledu na to, jak se do života křesťanského společenství zapojují. Záleží na tom, jak se to promítá do jejich běžného života. Je to prostě víra v to, že chvály jsou pro každého, každý má svůj způsob, jak může uctívat Boha a chválit ho, ale také jak se s ním setkat. To je to, co proměňuje a posiluje do celého týdne, celého života a to je to, co si neseme do každého dne, do rodiny, práce a vztahů.
(Rozhovor vedla Mariana Ambrožová)