Tuto staročeskou tradici zde obnovili místní hasiči po více než padesáti letech. Součástí slavnostního průvodu nebyli jen bába s dědkem, ženich s nevěstou, myslivec a kapela. Slavnosti se účastnil i bezpočet rodáků i zvědavců z okolí.

Poté, co průvod dorazil k máji, zahájili celou slavnost ženich s nevěstou veršovaným proslovem. Poté přišla na scénu bába s dědkem a jakmile stihli uplatit hajného štamprličkou, kácení máje mohlo začít. Májka se poroučela k zemi a následně ji Bojanovští vydražili za pět set korun.

Večer začala zábava na parketu pod širým nebem. Vystoupení kapely Kodex se účastnila zhruba stovka lidí. Pořadatelé napříště doufají ve vyšší účast.

Vzpomínky pamětníků se různí

O tradici staročeského kácení máje se zmiňuje už místní kronika. V té se píše, že kácení máje pořádal socialistický svaz mládeže v letech 1963 a 1966. Pamětníci – například pan Simota z Bezděkova, ale uvádí, že poslední se konalo roku 1968.

„Májka stála na Městečku. Ne tedy před kostelem, ale v horní části návsi před domem Novotných. Průvod se tehdy ale nekonal. Kostýmy se připravovaly v tehdejším kulturním středisku na Záložně. Už ale nevím, kdo byl za družičku a za mládence. Za Bábu byl Karel Sobotka, za dědka Zdeněk Kápička a za hajného Pavel Horák – ani jeden z nich už nežije.“

„Vždycky potom byla zábava a věnec se věšel na muzikanty – stejně jako dnes,“ uvádí pan Simota a dodává, že slavnost pořádal Svaz mládeže, v čemž je zajedno s kronikou. Pan Slanina z Bojanova naopak soudí, že poslední kácení máje se konalo u Technolenu, s tím, že na Městečku se kácení máje konalo předtím.

Májku z bezmála pětadvacetimetrového kusu kmene vybrali dobrovolníci z řad SDH Bojanov a 1. máje ji vztyčili na prostranství před fodbalovým hřištěm, kde se konají poutě.

Filip Horák

Helena Vondráčková a Olga Matušková dojaly Chrudim
Helena Vondráčková a Olga Matušková dojaly Chrudim