Hrbková varuje před černohorským peklem: Po hřišti lítaly petardy

„Už jsem jednou v Černé Hoře hrála a bylo to hodně bouřlivé,“ vzpomněla si hráčka německého Frisch Auf Göppingen. Odveta čeká reprezentaci ve středu.

Jaké to tam tedy bylo?
Pamatuju si, že lítaly petardy po hřišti. Doufám, že to nás nečeká, že organizátoři si to pohlídají. Když se oprostíme od toho, že jsou to jejich fanoušci, že jsou doma, a budeme hrát zase to svoje, tak šance na postup existuje. A já věřím a doufám, že se o to popereme.

Co vám první duel naznačil?
Že se s nimi dá hrát. Že se dokážeme měřit s každým, když se na to připravíme. A my se připravily dobře. Výhra o dva, to ještě není nic rozhodnuto, ale jde se líp do odvety s +2 než -2. Musíme začít od nuly, chyby si rozebrat pořádně.

Černá Hora je favoritem, čím jste ji dokázaly zaskočit?
Když jsme vedly o čtyři góly a ony dotáhly na jeden, nepolevily jsme a znovu jsme to zvrátily na svoji stranu. A když jsem Černohorky viděla, jak se na sebe dívaly, absolutně to nečekaly. Rozsekalo je to. Jely k nám pro pohodlnou výhru a zjistily, že to tak lehké nebude.

Co se vám povedlo?
Určitě obrana. A podařilo se nám dát pár lehkých gólů z protiútoků. Hrály jsme disciplinovaně a týmově, trenér nás povzbuzoval. A taky v náš prospěch rozhodlo, že jsme se nenechaly strhnout jejich hrou a hrály jsme pořád tu svoji.

Vy jste dala 7 gólů, dobře jste se tedy před zápasem vyspala?
Spala jsem po obědě. (úsměv) Jsem tady nejstarší, ode mě by se to mělo očekávat. Nevím sama, jak jsem to dokázala, v určité chvíli jsem asi přepnula a myslela jen na to, že jdu za výhrou. Ráda jsem pomohla, ale byl to výkon celého týmu, který nás dovedl k vítězství.

Jaká je síla české reprezentace?
Obrovská. Říkaly jsme už několikrát, že jsme super parta, umíme jedna druhou podržet, zaskočit, pomoct si. Kolektiv hraje velkou roli. I kdybychom byly trošku slabší individuality, tým se vždycky semkne. Dokázaly jsme si, že se dá vyhrávat s kýmkoli. Můžeme mít dobrou náladu, ale jsme v poločase, takový výsledek nemusí stačit. Do odvety půjdeme po hlavě jako teď.

Kde berete síly na konci sezony?
Vždycky mi bylo vtloukáno do hlavy: Když nemůžeš, můžeš ještě dvakrát víc. Není na co se šetřit. Každá něco má, ale za pár dní bude konec. Adrenalin vám nedovolí myslet na nějaké bolístky.

Jak velkou motivací je mistrovství světa právě v Japonsku?
Šampionát je odměna za práci v reprezentaci, teď je navíc v Japonsku, což je země, kam jen tak někdo na dovolenou asi nepojede. Spojit příjemné s užitečným by nebylo špatné. Ale motivaci máme, ať už by se jelo kamkoli. Vyhrávat v nároďáku je prostě nejvíc.