Těžaři zavřou Smolnickou výsypku, místo vesnice bude u Chodova zelený kopec

  8:40
Na Sokolovsku končí další etapa v těžbě hnědého uhlí. Těžařská společnost Sokolovská uhelná v červnu definitivně uzavírá Smolnickou výsypku u Chodova. Skrývku z lomů Jiří a Družba zde těžaři ukládali déle než padesát let.

Smolnická výsypka u Chodova skončí. Sokolovská uhelná chystá její kompletní rekultivaci. | foto: Vladislav Podracký

„Zakládání bylo zahájeno v roce 1967 výsypkou s lopatovým rypadlem. K němu v roce 1970 přibyl dvouvozový zakladač,“ uvedl člen představenstva Sokolovské uhelné Zdeněk Kupr.

V době největší „slávy“ výsypky, tedy v 90. letech minulého století, zde pracovaly dva kolejové zakladače a lopatové rypadlo. V té době na výsypce ročně přibylo více než osm milionů kubíků skrývky.

Smolnická výsypka se rozkládá na 616 hektarech plochy mezi Novou Rolí, Chodovem, Vřesovou a Starou Chodovskou. Výsypce musela ustoupit obec Smolnice, která byla od 60. let součástí Chodova. Poslední dům zde podle sčítání obyvatel a domů stál ještě v roce 1970. Trvale v něm žili čtyři lidé. Zaniklou obec připomíná už jen kříž, který stával na cestě k Chodovu. Dnes stojí u koupaliště Bílá voda.

„Pokud odhlédnu od toho, že Smolničtí přišli o rodnou vísku, stala se Smolnická výsypka za ta léta součástí života ve městě,“ komentoval záměr ukončit činnost výsypky starosta Chodova Patrik Pizinger.

Město podle něj bylo od samého začátku jedním z partnerů v jednáních o budoucí rekultivaci výsypky. „Těšíme se na další rekultivační práce. Město díky nim získá další poměrně velkou plochu k rekreačnímu vyžití,“ naznačil starosta.

„Vůbec první sanační a rekultivační práce na Smolnické výsypce začaly už v roce 1971 přednostně v nejnižších patrech nejblíže směrem k okolním obcím,“ zabrousil Zdeněk Kupr do historie společnosti.

Po celou dobu odborníci výsypku monitorovali řadou geotechnických průzkumů a výpočtů. „Celkem bylo na Smolnické výsypce uloženo 186,6 milionu kubíků sypaniny. Ukončení provozu je naplánované k 30. červnu letošního roku odstavením posledního lopatového rypadla. Poté budou v areálu pokračovat pouze rekultivační práce,“ doplnil člen představenstva těžařské firmy.

Region řeší, jak bude vypadat po skončení těžby hnědého uhlí

Sokolovská uhelná používá při rekultivaci výsypky převážně stromy. V menší míře se zde v rámci takzvaných hydrických rekultivací objeví i vodní plochy.

„Rekultivace výsypky není nic, co by nás nyní nebo do budoucna mělo trápit. Právě naopak,“ doplnil chodovský starosta Patrik Pizinger.

Podle jeho slov je ale nejvyšší čas začít se zabývat tím, jak region restrukturalizovat po ukončení těžby hnědého uhlí. „Právě rekultivace Smolnické výsypky je jedním ze signálů, že se doba využití hnědého uhlí krátí,“ konstatoval starosta.

„Možná, že včera už bylo pozdě začít řešit otázku, jak bude region vypadat po skončení těžby hnědého uhlí,“ uvedl k problematice Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.

Na druhou stranu ale věří, že těžařská společnost Sokolovská uhelná má budoucnost tohoto sektoru dobře srovnanou. „Nebál bych se, že nemají plán na to, jak dál po útlumu těžby,“ řekl Stanislav Kříž.

Důkazem, že výsypky mohou i po skončení ukládání skrývky posloužit druhotně, je projekt německé automobilky BMW. Ta začíná na Podkrušnohorské výsypce stavět své vývojové centrum. Vyroste na 525 hektarech plochy. Automobilka do projektu investuje 250 milionů eur. Díky tomu vzniknou v regionu nová pracovní místa. Projekt zároveň znamená významný posun v rozvoji kraje.