Na pracovišti to už žilo. Testovali tu novou aparaturu na takzvané karotážní měření s hloubkovým dosahem 300 metrů. „Vytahujeme sondu, která měřila elektrický odpor a teplotu,“ prozradil Josef Vlček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Rozezvučela se i malá vrtná souprava. „Dají se s ní dělat drobné sondovací práce do hloubky 10-15 metrů v měkkém prostředí,“ popsal Tomáš Nýdl z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.
Vedení města je na projekt pyšné. „Litoměřice vkročily do významné fáze výzkumu geotermální energie,“ zmínila při otevření centra mluvčí města Eva Břeňová s tím, že jde o pilotní projekt v celé ČR. Jak připomněl starosta Ladislav Chlupáč, centrum bylo vybudováno ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a na souvisejícím projektu RINGEN se podílí celá řada partnerů. „My se tou myšlenkou zaobíráme už od roku 2004, kdy jsme navštívili některé podobné projekty v Evropě. Věřím, že jde o krok k vlastnímu projektu, který by měl při vytápění nahradit nekvalitní hnědé uhlí geotermální energií,“ řekl starosta.
Manažer geotermálního projektu Antonín Tym představil celou genezi letos 15letého procesu. Po exkurzi následoval geofyzikální průzkum lokality a o spuštění projektu rozhodli v roce 2008 zastupitelé. V roce 2009 město komunikovalo o hlubinných průzkumech s vrtnými firmami. „V roce 2011 byla založena akciová společnost 1. Geotermální, o rok později město navázalo spolupráci s akademickou sférou,“ dodal Tym. Klíčová povolení projekt získal v letech 2014–2015 a loni se přistoupilo ke stavbě centra.
„Projekt je aplikovaným výzkumem, v konečném důsledku by měl sloužit lidem a zlepšit kvalitu životního prostředí tím, že budeme získávat bezuhlíkovou energii země,“ vysvětlil manažer. Město dříve hodnotilo různé zdroje obnovitelné energie, ta geotermální zvítězila. „Ostatní byly v nedostatečném množství nebo byly spojeny s dalšími aspekty, které jejich využití ztěžovaly nebo znemožnily,“ zmínil Tym.
Prvotní plány centra nastínil jeho ředitel Tomáš Fišer. „V nejbližších dnech chceme dozařídit laboratoře přístroji, které jsme pořídili.“ Náklaďák jeden zrovna včera přivezl. „V dalších týdnech máme v plánu upravit vrt, který je jádrem centra, abychom v něm mohli změřit tektonické napětí a porušení hornin v hloubce,“ doplnil Fišer. V delším horizontu plánují v centru hlubší vrt, který by v kombinaci s tím stávajícím chtěli použít na vytvoření geotermálního výměníku na testování možnosti ohřívání vody zemským teplem.
Studium možností obnovitelné energie a široké spektrum zapojených partnerů včera kvitoval i děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiří Zima.
Projekt ale všem lidem z města nevoní. Kritici poukazují na to, že Litoměřicím dosud nepřinesl reálné výsledky, a to přes nemalé investice z městské kasy. Někdo kvůli tomuto přesvědčení dokonce v březnu na protest přetřel narůžovo uzávěr hlavního geotermálního vrtu. Teď už je hlavice opět přemalovaná načerno, jen na šroubech je růžová ještě patrná.