Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

„Horácké divadlo Jihlava (HDJ) předvádí naprosto totalitní manýry,“ rozčiluje se Regina Havránková, která na Facebooku HDJ zkritizovala výkon jedné herečky ve hře Žebrácká opera. Divadlo její negativní kritiku smazalo.

Regina Havránková pochází z divadelního rodu a sama vystudovala divadelní vědu na filozofických fakultách v Praze a Vídni. Žije již v Praze, přesto ráda navštěvuje i divadlo v Jihlavě, ve svém rodném městě.

Zhlédla i představení Žebrácká opera od Václava Havla. Výkon jedné z hereček jí ale zvedl ze židle. „Nechce se mi věřit, že by někdo byl schopen takového amatérismu, nicméně, vypadalo to, že to je její umělecké maximum,“ napsala na adresu jedné z hereček. „Škoda, že jsou z tohoto divadla ,odcházeni’ takoví herci, kterým by tyto nové ,star’ od sousedů, mohly nosit kufry,“ napsala nekompromisně.

A pak přidala radu: „Zkuste alespoň, prosím, pozvat nějakého bohemistu, hlasového poradce či logopeda, který by slovenským kolegům pomohl s českým jazykem či jevištní mluvou…“

Divadlo ústy Mirky Kvíčalové mimo jiné pisatelce odepsalo: „Vaše reakce je naštěstí ojedinělá, diváci i kritika výkony naší nové posily oceňují… Vzhledem k tomu, že používáte v příspěvku interní informace z divadla, které navíc velmi citově zabarvujete, myslíme si, že máme právo tento příspěvek z našeho profilu odstranit.“ Tak také učinilo.

Divadelní veřejnost se již doslechla, že by v HDJ měli „skončit“, respektive by jim neměly být prodlouženy smlouvy, dva herci. Dle našich informací se má jednat o Annu Bazgerovou a Milana Šindeláře.

„Zřejmě jsem kopla do vosího hnízda,“ myslí si Regina Havránková, která smazání negativní kritiky nechápe.

„Uvědomují si vůbec, že provedli právě to, čemu se Václav Havel vysmívá ve všech svých hrách? Svými činy popřeli to, o čem hrají!“

Jak dodává, pokud je na Facebooku (FB) divadla jen kladná kritika, pak je asi stejně jako v jejím případě ta negativní mazána.

Dle experta na právo v oblasti informačních technologií Vladimíra Smejkala má správce FB právo mazat příspěvky. „Někdo mě pustí na své hřiště, a já si mohu zahrát, pokud podle jeho názoru neporušuji pravidla,“ tvrdí.

Dle divadla ta pravidla porušena byla. Negativní kritiku dle svých slov neodstraňují, ale tuto vnímali jako „silně emotivní“ až urážející.

„Nechceme a nemůžeme nechat na stránce příspěvek, v němž jsou zavádějícím a manipulativním způsobem oznamovány věci neveřejné - nikdo nebyl z našeho divadla ,odejit´, o změnách v hereckém souboru informujeme veřejnost až s koncem sezóny a stejně jako ve většině institucí nejsou zaměstnanecké poměry věcí k veřejné diskusi,“ reagovala za divadlo Kvíčalová.

Stejně tak nechtějí nechávat na FB příspěvky, „které jsou dehonestující pro jakékoliv naše herce“.

S odstupem času R. Havránková uznává svou přílišnou „plamennou reakci“, za obsahem si však stojí.

„Chybí tu kooperace nebo vznik vztahu mezi divadlem a divákem, který stojí na posledním místě, jednání vůči hercům je neprofesionální až neetické - teď už víme, že pracovní smlouvy pro již zmíněné herce nahradí pro instituci výhodnější dohodou o provedení práce či dohodou o pracovní činnosti,“ dodává.

Havránková kritizuje i repertoár divadla. „Pan ředitel si dal zřejmě za úkol udělat z oblastního divadla experimentální scénu ve stylu amerického Living Theatre…,“ říká mimo jiné. „Nikdo po uměleckém vedení nechce hyperrealistické hry z doby národního obrození, ale repertoár odpovídající… Nebo snad na sebe vedení chce v rámci české divadelní kultury upozornit a z Jihlavy si tak udělat stop-over, tedy zastávku a pak přejít rovnou do epicentra českého divadla, myslím tím do Prahy? V kulturním prostředí se pohybuji dlouho a vězte, že pověst Horáckého divadla se opravdu výrazně nelepší…“

Přesto HDJ jako takové nezatracuje. „Horácké divadlo beru jako bývalý stánek výborné kultury, ať za Panovce či pana Stránského, ale i pana Palouše… To, co se zde nyní děje, je tragické především v tom, že divák stojí na posledním místě. Je mi to líto, mí prarodiče zde strávili většinu svého uměleckého života. Co je teď nejdůležitější? Zeptat se herců, co se uvnitř divadla děje, jak se k nim chovají. Reflektuje někdo, proč tolik lidí odchází o pauzách nebo proč tolik lidí zrušilo abonomá? Tyto otázky beru jako nejzásadnější pro tuto chvíli.“

Diskuze k článku