Václav Laurin: Kdo vlastně byl technický ředitel mladoboleslavské automobilky?

Václav Laurin spatřil světlo světa 27. září 1865 v malé osadě Kamení jedenáct kilometrů severozápadně od Turnova, která později připadla obci Pěnčín. Pocházel ze skromných poměrů a nejvyšší možné vzdělání, které mu mohli dopřát jeho rodiče, bylo vyučení strojním zámečníkem, konkrétně v letech 1883-1886 v Mladé Boleslavi. Od malička vynikal výjimečnou manuální zručností, takže neměl v oboru po vyučení nouzi o práci. V roce 1893 v Drážďanech studoval konstrukci a základy provozu parních strojů, úspěšně složil zkoušky jejich obsluhy na lokomotivní mechanice. Po návratu do vlasti se stal v Turnově společníkem Josefa Krause, s nímž vyráběl tehdy ještě moderní vysoká kola.

Posléze se však profesní dráhy Laurina a Krause rozešly a tehdy čerstvě ženatý Václav Laurin zvolil za své nové působiště Mladou Boleslav, kde následoval zcela zásadní krok v jeho životě. Seznámil se s Václavem Klementem. Setkali se náhodně, Klement tehdy hledal dílnu, kde by si nechal opravit své kolo, Laurin rovněž. A ještě k tomu i práci. Slovo dalo slovo a v září 1895 zakládají oba společnost, do jejíhož názvu logicky vybrali svá příjmení: Laurin & Klement. Městská rada ji vzápětí zaregistrovala, nejprve coby opravnu jízdních kol.

Odhalujeme tajemství názvů českých značek. Jak dostala jméno Tatra, Praga či Zetor?

Vlastenecká Slavia

Přízemní dílna o ploše 120 m² zahájila činnost 17. prosince v Benátské ulici č. p. 149/III v lokalitě zvané „Na Hejtmance“. Začínali se třemi zaměstnanci: dvěma dělníky a studentkou. Bicykly začali sami montovat od jara 1896 z dovezených dílů pod vlasteneckou značkou Slavia a nakonec pro ně vyráběli většinu částí sami.

Vysoká kvalita jejich produkce je záhy proslavila, společnost v reklamních materiálech zdůrazňovala její národní charakter, na což klientela ve druhé polovině 90. let 19. století slyšela. Český nacionalismus se začal projevovat v plné síle. I když bylo nelehké se v konkurenci zejména anglických a německých bicyklů prosadit, a to i v Čechách. Sortiment obsahoval pánské, dámské i dětské modely, tandemová kola a dokonce i jedno s pohonem hřídelem místo řetězu.

Firma se rozrůstala rychle, v roce 1898 dávali práci již 40 zaměstnancům v nové továrně díky úvěru od rakouské Länderbank. Budova stála na Novém Městě u silnice na Kosmonosy. O rok později prezentovali první kolo s pomocným spalovacím motorem, předzvěst blížících se úspěšných motorových dvoukolek neboli motocyklet, jak se jim tehdy říkalo. Jejich motto znělo „Jen to nejlepší jest pro naše zákazníky dost dobré“.

První motorová kola

18. listopadu 1899 představili v na Bubenské dráze v Praze konečně první motorky s agregátem v rámu a ne jen zdokonalený stroj bratří Wernerů s pohonnou jednotkou u přední vidlice, který přivezl Klement ze své pařížské cesty. Slavia typ A měla čtyřdobý motor 184 cm³/0,9 kW (1,2 k), typ B větší 230 cm³/1,3 kW (1,8 k). Zejména novináři je přivítali s nadšením. Novinkou bylo kromě pohonu zadního kola řemenem i zapalování nízkonapěťovým magnetem vlastní konstrukce místo žárové trubičky, firma Roberta Bosche chtěla za svůj výrobek příliš mnoho...

Na rozdíl od obchodníka, knihkupce a vášnivého cyklisty Klementa byl Laurin skutečně vynikajícím technikem, takže se vzájemně doplňovali, jezdil ovšem rád na kole také. Klement měl navíc výbušnější povahu, zatímco jeho partner vynikal klidem. Osobně se podílel na konstrukci prvních vozidel.

Úspěchy v jedné stopě

Počátkem století rostly tržby, rozmáhal se vývoz a motocyklům se začalo dařit také na sportovním poli, Narcis Podsedníček, František Toman a Václav Vondřich vozili od roku 1901 do Mladé Boleslavi poháry. Podsedníček tenkrát vyhrál Paříž-Berlín, sám Václav Klement zvítězil ve 4,2 km dlouhém závodě do vrchu Exelberg u Vídně dne 11. května 1902 právě před kolegou, byl to jediný závod, kterého se sám jako jezdec zúčastnil. V červnu téhož roku „laurinky“ uspěly i v klání z francouzské do rakouské metropole, během 31 hodin, které jim trvala 1430 km dlouhá trať, je nestihly jako jediné motorky žádné poruchy.

O rok později už 200 zaměstnanců vyrobilo 2000 strojů. Zvýšení odbytu napomohly zmíněné triumfy včetně trojitého v Semmeringu i první ceny a zlaté medaile na domácích i zahraničních výstavách, veletrzích a salonech. Vondřich získal 25. června 1905 vítězství v neoficiálním mistrovství světa motocyklů ve francouzském Dourdanu, rok předtím 25. září na stejné trati dojel v „Coupe Internationale“ František Toman druhý i s ulomeným sedlem, Vondřich doplatil na horlivé domorodce, kteří házeli na silnici hřebíky, dokončil pátý, ale až po vypršení časového limitu.

Budoucností jsou automobily

Přišla užitková tříkolka LW s vodním chlazením motoru 633 cm³/2,9 kW (4 k), vlastní postranní vozíky, vidlicový dvouválec (největší měl 812 cm³ a 3,7 kW/5 k) i jeden z prvních řadových čtyřválců (!) na světě s objemem 570 cm³ a 6 koňmi (4,4 kW). Oba partneři pochopili, že budoucnost patří automobilům. V březnu 1905 zastavili produkci jízdních kol. Po několika experimentech s quadricykly zahájila společnost Laurin & Klement (malo)sériovou výrobu těch osobních, prvním modelem byla známá voituretta, tedy lehký vozík typu A. Poháněl jej vidlicový dvouválec 1005 cm³ o sedmi koňských silách (5,2 kW), představení se odehrálo 29. října.

Oba Václavové dokázali v pionýrských dobách vytvořit automobilku se širokým výrobním záběrem včetně nákladních vozů, sanitek, autobusů a motorových pluhů. Výrazně se orientovala na exportní trhy, laurinky se dostaly i do Japonska! Stala se jedničkou v rámci rakousko-uherské monarchie a úspěšně se etablovala na desítkách zahraničních trhů. Například v roce 1907 připadalo na vývoz téměř 70 % obratu.

Akciovka

K růstu podniku bylo však potřeba více peněz, takže se tehdy podnik transformoval na akciovou společnost. Laurin zde zastával funkci technického ředitele. Na konci dekády byla utlumována produkce motocyklů, až ustala zcela. Automobiloví tovární jezdci včetně Saši Kolowrata vozili vavříny z nejrůznějších evropských klání včetně náročných vytrvalostních soutěží v Rusku, kde se i vystavovalo. Ve složitém období velké války se podařilo vyreklamovat zpět do továrny většinu zaměstnanců, kteří byli odvedeni na vojnu. Firma podporovala také rodiny vojáků a akutní nedostatek potravin řešila zajišťováním proviantu pro své osazenstvo. Z Ruska se ale stáhla, bolševická revoluce by prodejům beztak učinila přítrž.

Po skončení konfliktu, během kterého v továrně vznikaly hlavně náboje, společnost ztratila v důsledku politických změn, hlavně rozpadu Rakouska-Uherska mnoho prodejců a v Československu se začala prosazovat ostrá konkurence, hlavně Praga, Tatra a Walter. Byla také zakoupena licence na letecké vidlicové dvanáctiválce Lorraine-Dietrich a těžké tahače Martin.

Fúze

Laurin se stejně jako Klement dožil fúze s plzeňským strojírenským gigantem, Škodovými závody v roce 1925. Starší modely vyvinuté ještě před spojením s okřídleným šípem nesly až do konce 20. let obě značky, tedy Laurin & Klement i Škoda. Spojení bylo nutné, už 27. června 1924 totiž tovární komplex požár, který způsobil značné ztráty. Peněžní prostředky na rekonstrukci zničených objektů a další rozvoj mohla automobilka získat jedině tak, že přešla pod křídla obřího domácího průmyslového koncernu, vstupem strategického partnera si navíc udržela potřebnou stabilitu. Mohla se také pustit do stavby nových budov a přechodu na pásovou výrobu.

Od ověnčeného kola k okřídlenému šípu. Připomeňte si příběh loga Škody

Podnikatel a průmyslník Václav Laurin působil v roli technického ředitele až do své smrti, později se však postupně stahoval do pozadí, neboť trpěl vážnými zdravotními problémy. Svět navždy opustil 4. prosince 1930, bylo mu 65 let. Na rodném domě č. p. 9 v Kamení má pamětní desku. Mimochodem, s Klementem bydleli v Mladé Boleslavi v Husově ulici č. p. 237 a 208, ob jeden dům, v těsném sousedství se nacházejí také jejich hroby na místním hřbitově. Značku Laurin & Klement používá současná Škoda pod křídly koncernu Volkswagen jako název svých nejluxusnějších výbav.

Zdroje: Škoda Auto, Wikipedia, CD-ROM Autorevue 98, Autonostalgia, Škoda Storyboard, Jan Králík, Wikipedia, Prima Zoom, Hans Etzrod's Hill Climb Winners, Muj-antikvriat.cz, Formula 1 Results & History by Quintin Cloud

Foto: Škoda Auto