reklama

Pilot se jmenoval Augustín Přeučil a narodil se 3. června 1914 v Třebsíně. Vyučil se obchodním příručím a v roce 1935 si udělal civilní letecký průkaz.  O rok později byl odveden do československé armády, podstoupil letecký výcvik v Přerově a sloužil v 74. letce 6. leteckého pluku.  Z armády byl propuštěn až v březnu 1939.

O tom, jak se dostal do služeb gestapa existuje několik verzí. Podle jedné byl Přeučil chycen při přechodu hranic do Polska a pod pohrůžkou deportace rodičů do koncentračního tábora jej gestapo nakonec donutilo ke spolupráci. Podle jiné měl Přeučil zavraždit dívku, která zatvrzele odmítala jeho milostné návrhy a okupanti mu dali na vybranou: buď šibenice nebo kolaborace.

Podle samotného Přeučila se měl v jedné kavárně na Václavském náměstí chlubit své známé, živící se jako prostitutka, že má odjet do Brazílie, kde měl získat místo jako pilot. Když odcházel z brazilského konzulátu měli jej zadržet agenti gestapa a výhružkami donutit ke spolupráci.  Ať již je pravda jakákoliv dne 23. července 1939 se přeučil objevil na československém konzulátě v Krakově, kde se formovala naše dobrovolnická jednotka. Nikdo netušil, že nová posila naší armády je zrádce vybavený krycí adresou gestapa, na kterou měl posílat svá zjištění.

Již v polovině srpna se Přeučil s transportem našich vojáků dostal do Francie. Podle jeho velících důstojníků nebyl dobrým vojákem. Vedl vzpurné řeči, byl lehkomyslný, hrál karty a byl v plnění rozkazů nespolehlivý a nedůsledný. Navíc nebyl ani dobrým letcem a nebyl zařazen do bojové jednotky. Oč hůře sloužil v exilové armádě, o to pilněji donášel gestapu. Ve spolupráci s agentem gestapa ve Francii identifikoval mnoho vojáků, o jejichž odchodu za hranice Němci dosud nevěděli, odhalil sílu našich jednotek ve Francii a náladu v nich a dodal specifikace francouzských letounů.

Po pádu Francie byl ke vší smůle do Velké Británie evakuován i Přeučil. Byl povýšen na četaře, ale k bojovým letům a ani do našich bojových perutí se i přes nedostatek zkušeného personálu nedostal. Místo toho byl zařazen do dobrovolných záloh RAF. Bohužel, jeho služební záznam z britského královského letectva nebyl dosud odtajněn, a proto nelze potvrdit jeho tvrzení, že nějaký čas sloužil u 605. stíhací perutě a účastnil se bojových letů.

Je potvrzené, že Přeučil sloužil u jednotek, které zalétaly opravené stroje nebo prováděly přelety strojů k jednotkám. V srpnu 1941 byl jmenován pomocným instruktorem létání u 55. operační výcvikové jednotky. V Anglii se evidentně cítil v bezpečí, a dokonce se oženil. Gestapo však na svého agenta nezapomnělo a brzy se mu opět ozvalo s novým úkolem: měl ukrást britskou stihačku!

A to ne ledajakou. Němci chtěli nejnovější Hawker Hurricane Mk. II. Tato verze byla nejen vyzbrojena kanóny, ale především přístrojem IFF tedy Identication Friend or Foe (Identifikace přítel nebo nepřítel). Díky němu dokázali Britové na radaru rozeznat vlastní letadla od nepřátelských. Přístroj byl vybaven autodestrukčním zařízením, které jej po sestřelení nebo havárii zničilo. K tomuto typu ovšem neměl Přeučil přístup.   

Dne 18. září 1941 odstartoval z letiště Usworthu Flight Sergeant Augustín Přeučil k základnímu bojovému výcviku s žákem polské národnosti. Přeučil se brzy svému žákovi nad mořem ztratil a byl označen za pohřešovaného. Pravda však byla jinde. Přeučil otočil svůj Hurricane Mk. I směrem nad nacisty okupovaný kontinent. V nízké výšce, aby se vyhnul radarům, uletěl 730 kilometrů, než přistál na břicho u Ortho. Stroj byl, až na ohnutou vrtuli, nepoškozen.

Místní obyvatelé nezištně nabídli pomoc. Jeden mu dokonce dal civilní šaty. Na druhý den se na místě objevilo asi 50 Němců a začali pročesávat okolí. Pilot, ke zděšení místních, vyšel Němcům v ústrety, a brzy se s nimi začal přátelsky bavit. Označil také čtyři osoby, které mu pomohly. Dva z nich – Amand Durand a Leon Charlier byli později popraveni.

Přeučil se opět ocitl ve spárech gestapa, kterému dodal mnoho zajímavých informací o naší armádě v Británii, o RAF nebo o morálce vládnoucí ve Velké Británii. Jeho stroj však Němce zklamal. Jednalo se o jednu z nejstarších vyrobených stíhaček Hurricanne, která jim byla k ničemu. Nakonec posloužila alespoň k propagandě, když ji vystavili na čestném místě v leteckém muzeu v Berlíně. Zde byla v roce 1943 také při bombardování zničena.

O sběhnutí Přeučila se Britové a Čechoslováci dozvěděli už v říjnu 1941. Důvodem zběhnutí měl být hrozící vojenský soud, před kterým měl Přeučil stanout za letecké prohřešky. Špionáž a vědomá spolupráce s nepřítelem byla podle britských i našich úřadů vyloučena. Jelikož o Přeučilovi scházely jakékoliv zprávy, byl v roce 1944 Brity prohlášen za mrtvého.

Přeučil byl ovšem více než na živu. Za svoji zradu dostal od gestapa 10 000 marek a za plat 1800 korun měsíčně se stal konfidentem na plný úvazek. V první řadě měl identifikovat členy československé exilové armády. Mnohé sestřelené letce poté překvapilo, když se při gestapáckém výslechu najednou zjevil i jejich bývalí „kamarád“.  Gestapo jej využívalo také jako volavku a jako odbojář nebo parašutista z Anglie se představoval předem vybraným lidem, které poté mohli Němci zatknout.

V listopadu 1943 gestapo svého spolupracovníka Přeučila nechalo zavřít v Malé pevnosti v Terezíně. Měl využít svých znalostí z exilové armády a hrát sestřeleného československého letce. S touto legendou měl vytahovat z vězňů důležité informace. Brzy však byl prozrazen českým četníkem, který jej poznal. Viděl jej při jedné akci gestapa, na které se musel podílet. Navíc si Přeučil nedával moc pozor, a občas si vychutnal cigaretu s velitelem Malé pevnosti Heinrichem Jöckelem. I přesto, že byla celá šaráda prozrazena, byl propuštěn teprve v květnu 1944.

Gestapáci zjistili, že je Přeučil až příliš „provařený“. Zajistili mu proto úřednické místo na Úřadu sociálního zabezpečení na Praze I. Pokud si slibovali, že zde něco jejich konfident odkryje, museli být zklamáni. O tom, kdo Přeučil vlastně je byl odbojem informován samotný ředitel a bývalí plukovník československé armády Václav Engler. Ten se postaral, aby byli zaměstnanci patřičně informováni.

U Přeučila se navíc začaly objevovat psychické potíže a paranoia. Měl strach nejen z české pomsty, ale i z toho, že by se jej gestapo mohlo zbavit. Gestapáci dokonce chtěli po jeho matce, aby na něj donášela. Nezdržoval se tedy doma a jako jeden z mála civilních obyvatel Protektorátu měl povolení k nošení pistole. To mu však nebránilo v udávačské činnosti. Jeho poslední oběť, malíře Josefa Hurta, zatklo gestapo 2. března 1945 za poslech zahraničního rozhlasu. Válku nepřežil. Zemřel v Malé pevnosti 15. dubna 1945.

Přeučil byl zatčen 19. května 1945. Jeho případ byl nebývalý, a proto byl rozsáhle vyšetřován a vyslýchán. Rozsudek byl však jasný předem. Za zběhnutí, kolaboraci a vinu na smrti mnoha lidí mohl padnout jedině rozsudek smrti. Poprava byla vykonána 14. dubna 1947.

Jeho nešťastná britská manželka Muriel až do své smrti v roce 2005 věřila, že došlo k justičnímu omylu, a že její muž nebyl zrádce. Když byla v roce 1992 byla ve Vojenském muzeu v Praze umístěna pamětní deska se jmény našich padlých pilotů v RAF bylo na ní i Přeučilovo jméno. Po odhalení jeho skutečné role bylo odstraněno.  Byl to symbolický ortel nad zrádcem.