Někdejšího třetího hráče světa se Štěpánek trenérsky ujal na doporučení André Agassiho letos krátce před turnajem v Římě. „Skočil jsem do toho rovnýma nohama, Řím byl oťukávací z obou stran. Pak jsme začali nějak pracovat a výsledky už to podle mě má. Je učenlivý, poslouchá,“ chválí svého svěřence, který se po zdravotních problémech s ramenem propadl až do páté desítky žebříčku ATP.
Podle Štěpánka Dimitrova rameno ještě tu a tam zabolí, ale drží. „Odehrál na Roland Garros dva pětiseťáky a pak po skvělém výkonu vzdoroval Wawrinkovi ve třech tie-breacích. Chybělo malinko, ale roste mu sebevědomí, což je podstatné,“ věří Štěpánek, že vítěz Turnaje mistrů z roku 2017 má na to, aby se vrátil do světové desítky.
Po pařížském turnaji se mělo rozhodnout, zda narychlo sjednaná spolupráce bude mít delší trvání. „Ano, pokračujeme dál. V pondělí za ním odlétám na trávu, čeká nás Queens a poté Wimbledon, to je moje nejoblíbenější část sezony a moc se tam těším,“ usmívá se Štěpánek.
  |
Dnes před polednem ale čtyřicetiletému bývalému reprezentantovi ještě tleskal Prostějov, kde třikrát vyhrál challenger, poprvé už v roce 2003. „Strávil jsem tady spoustu let, prožil zde skvělé a horší časy. Prostějov je Mekka českého tenisu a věřím, že tomu tak bude i nadále,“ řekl novinářům.
Jenže český mužský tenis ustupuje do pozadí, což prokázal i prostějovský turnaj, kde nebyl žádný Čech ani ve čtvrtfinále. „Je mi smutno na každém turnaji, kde nevidím Čechy. Doufám, že se teď vrátí Berďa. Mrzí mě, že za náma vznikla taková díra. My jsme se snažili jít dlouhou dobu příkladem. Sám z mládí vím, jak to bylo pro mě důležité,“ vyslovil svůj názor dvojnásobný vítěz Davis Cupu z let 2012 a 2013.
Současnou generaci nevnímá zrovna růžově: „Trochu mně na těch mladých vadí, že si neváží toho, koho kolem sebe mají, a nesnaží se od nich něco přiučit,“ myslí si a dodává radu: „Žijte pro vítězství, nevítězte pro to, abyste žili.
Po exhibici v Národním tenisovém centru viděl Radek Štěpánek opět slzejícího tátu. „Bez rodičů bych se nemohl na tuto tenisovou cestu vydat, jim patří největší dík. Táta ale nemá rád, když o tom mluvím a říká, že to dělali z lásky,“ usmívá se. „Doma mám manželku a jedenáctiměsíční dcerku, to je moje životní vítězství a škola života. Je to víc než tenis,“ staví rodinu nade vše, co kdy s tenisem získal.
