Jsou slyšet stovky metrů daleko. Noční klid u domů, v zahradách i na sídlištích narušuje podivný ptačí pláč, který se ozývá vytrvale ze všech směrů. Mladí kalousové ušatí, kteří čerstvě opouštějí hnízdo, volají na své rodiče, že mají hlad.

Největší hlad, největší řev

„Mláďata se takto ozývají, aby upozornila rodiče, že potřebují nakrmit. To, které má největší hlad, také obvykle nejvíce řve. Bývá jich vyvedených z jednoho hnízda až pět,“ vysvětlil Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

Začátkem června omladina začíná opouštět hnízdo, ale je stále závislá nějakou dobu na rodičích a to je právě období jejich naříkání. „Už sice umějí létat, ale jen ze stromu na strom. Stále mají prachové peří a právě oním hvízdáním v noci upozorňují rodiče, kde jsou, aby je při krmení našli,“ popsal ornitolog.

Tehdy jsou nejvíce slyšet, ve dne zůstávají ukrytí v hustých větvích stromů. „Tento jev trvá zhruba dva až tři týdny. Dokud jsou mladí v hnízdě, jsou potichu, ani o nich nevíme. Nemohou se prozradit kvůli kočkám a dalším predátorům. Když už umí poletovat, mohou si dovolit na sebe upozornit,“ dodal.

Zavírají okna

Někteří lidé nesou soví nářek nelibě. V noci o podobné zvukové efekty nestojí. „Nejvíce podnětů přichází z Ostravy, kde je letos kalousů opravdu hodně. Lidé chtějí, abychom to řešili. My s tím ale nic dělat nemůžeme, je to přirozený jev,“ sdělila Věra Chytilová z České společnosti ornitologické.

„Chápeme, že to lidem vadí. Hlavně v létě, kdy si chtějí v noci vyvětrat. Je třeba se těch pár dnů obrnit trpělivostí. Zároveň lidé nemusejí mít strach, že by zvířata naříkala kvůli zranění,“ dodal Jiří Šafránek.

Cesta z města

Od druhé půlky června ale sídliště opět utichnou a noční klid kalousové začnou dodržovat. Mláďata již opustí rodnou hroudu. „V létě létají pryč z města lovit na pole, kde mají dostatek potravy v podobě hrabošů a dalších hlodavců,“ uzavřel Šafránek.

Kalous ušatý je naší nejběžnější sovou. Vlastní hnízdo si nestaví, protože hnízdí ve starých hnízdech dravců, vran a strak.