Dokument a potažmo stát a kraje sází na to, že vyšší počet návštěvníků v okolí řeky utratí dostatek peněz. Miliardové výdaje na výtahy pro lodě by se tak do státní kasy vrátily ve formě daní do veřejných rozpočtů během několika let.
„Výletní parníky se otáčejí pod Slapskou přehradou v Třebenicích a plují zpět. Malé motorové lodě se přes hráz dostanou převozem po silnici, lodní zdvihadlo by ale zdolání této překážky v budoucnu velmi usnadnilo,“ zdůvodnil podporu projektu za 2,5 miliardy korun vedoucí odboru dopravy ve Středočeském kraji Zdeněk Škaloud.
Na Orlíku se pak jedná o dvou lodních zdvihadlech. V první fázi se má zmodernizovat současné zařízení schopné vyzdvihnout loďky dlouhé osm a půl metru. Nové zařízení za 60 milionů korun téměř zdvojnásobí maximální hmotnost přepravovaných lodí na 6,6 tuny a prodloužení kolejové dráhy umožní výtah využívat i při nižších stavech vody.
Podle předsedy turistické centrály Českobudějovicko-Hlubocko Davida Šťastného by se na něm mělo začít pracovat letos v zimě. Do tří let by pak měla následovat stavba výtahu za téměř miliardu korun schopného přepravovat až 45 metrů dlouhé lodě.
To je ale podle investora, kterým je Povodí Vltavy, velice optimistický termín. Stavbě druhého většího výtahu totiž musí předcházet vybudování doplňkového bezpečnostního přelivu na Orlické přehradě.
To se podle mluvčího povodí Huga Roldána nestihne dříve než v letech 2024 až 2025. Samotná výstavba zařízení ale bude na Orlické přehradě jednodušší. S lodním výtahem se totiž počítalo už při její výstavbě v padesátých letech minulého století. Základy dráhy pro lodní výtah tam už tedy jsou a zbývá doplnit pouze mechanismus zdvihadla a vanu pro přepravu lodí.
Výletní lodě ve veřejném zájmu
Naopak problém s výkupem pozemků dlouhodobě brzdí druhý plánovaný výtah na Slapech. Stavba totiž zasahuje na pozemky soukromého vlastníka, který je odmítá prodat, řekl MF DNES Jan Bukovský, mluvčí Ředitelství vodních cest, které má přípravy stavby na starosti. To v současnosti nemůže chybějící území vyvlastnit, protože na rozdíl od plánovaných dálnic nebo plánovaných vodních děl v Děčíně a v Přelouči nemají lodní výtahy status veřejně prospěšné stavby.
„To by se ale mělo v dohledné době změnit,“ uvedl Škaloud s tím, že zanesení do územních plánů jako veřejně prospěšné stavby posílí vyjednávací pozici investora a podaří se s majitelem pozemků dohodnout. V opačném případě chce kraj přikročit k vyvlastnění.
Podle Ředitelství vodních cest by se výstavba slapského zdvihadla mohla rozběhnout na přelomu let 2022 a 2023. Stavba má platné vypořádání dopadů na životní prostředí EIA a územní rozhodnutí. Podle kraje by se s projektovou přípravou mohlo začít ještě letos.
Pět miliard za pět let
Vltava prostřednictvím turistického ruchu přináší ročně do obecních, krajských a státního rozpočtu zhruba čtyři miliardy korun. Splavněním řeky, které kompletně vyjde na pět miliard korun, by se podle nedávno dokončeného auditu měl tento výběr zvýšit na 5,1 miliardy korun.
Kolik je v Česku malých plavidel2010 - 12 561 Zdroj: Státní plavební správa |
„Prostředky vložené do rozvoje cestovního ruchu nejsou spotřebou, ale investicí. Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny příjmů z Vltavy jdou do veřejných rozpočtů, měl by se na těchto investicích podílet především stát prostřednictvím zdrojů svých ministerstev,“ uvedl ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek.
A to se zřejmě stane, protože evropské dotace není možné využít na projekty související s rekreační plavbou.
Výstavba vodních zdvihadel je ale součástí koncepce vodní dopravy, kterou ministerstvo dopravy vládě představilo už v roce 2017. „Počítá se s nimi i v aktuálním znění, na kterém se v současnosti pracuje,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.
S největší pravděpodobností tak budou na výstavbu využity národní zdroje ze státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), přes který tečou unijní i české peníze na dopravní výstavbu.
Archivní video: Vizualizace lodního zdvihadla na Slapech
