Víra a já
Musí člověk mít v dnešní době odvahu říct, že chodí do kostela? Jaké to je být jediný ve třídě, kdo je věřící? Barvínek o víře, jak ji prožívají děti. Podíváme se také do Hradce Králově na Diecézní setkání dětí.
"Na minulé základce se mi smáli skoro všichni, že chodím do kostela," říká Ondra, který nyní chodí do páté třídy. "Nejde na to nic moc říct. Občas jsem se jich ptal, jestli když oni nechodí do kostela, tak jestli jim na to fakt tak záleží, že věřím v Boha," vysvětluje a dodává: "Rodiče mi říkali, ať se nenechám odradit. Teď chodím na církevní základku, tady je to normální. Máme i spirituála na náboženství a to je super."
I když člověk za to, že věří v Boha, nemusí dávat život, stejně to chce někdy odvahu přiznat, že chodíme do kostela. V Barvínku jsme se ptali vás dětí na to, jak vnímáte víru v Boha, chození do kostela, co vás baví a co ne, a také jaké to je být věřící mezi nevěřícími spolužáky.
Zavítali jsme se také na Diecézní setkání do Hradce Králové. Tuto sobotu se asi 150 dětí a jejich rodičů sešlo v kostele Nanebevzetí Panny Marie, oslavilo mši svatou s biskupem Janem Vokálem. Potom pro všechny účastníky byly připraveny stanoviště, kde se mohli například dozvědět něco o životě řeholních sester, pomáhání v zahraničí nebo si vyzkoušet, jaké to je pracovat v Radiu Proglas.
Poslechněte si Barvínek o víře v úterý v 16 hodin, reprízu v sobotu po 11. Těšit se na vás bude Bětka a Romča.
Na fotografii: Jindřich Petr (foto ze soutěže Hrdina Barvínku na téma Víra a já)
