Kolik sněhu zůstává na „Mapě republiky“? Pracovníkům KRNAPu pomohl při měření dron

10. červen 2019 12:03

Už dvacátý rok v řadě měří Správa Krkonošského národního parku sněhovou vrstvu na úbočí Studniční hory. Právě tam totiž leží sníh v Krkonoších nejdéle, v roce 2005 tam byl dokonce až do 22. srpna. Teď naměřili pracovníci Správy KRNAP 8 metrů a 15 centimetrů sněhu a odhadují, že by poslední zbytky mohly roztát až v červenci.

Rychlost tání sněhu ovlivňují třeba i srážky, kterých je letos zatím docela dost, pokud bude na horách pršet, může poslední sníh zmizet i dřív. Kvůli termínovým rekordům se ale sníh primárně neměří, důležitý pro botaniky i zoology je výzkum zdejšího mikroklimatu.

Sněhová Mapa republiky v Krkonoších vydrží maximálně do poloviny července

Krkonoše, mapa republiky

I v Krkonoších brzy skončí zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě minulé teplé dny značně zmenšily zbytky sněhu, který zůstával na svahu Studniční hory.

Na pomoc letos poprvé přichází dron, který místo nafotí a pošle do počítače přesné GPS souřadnice.

Nejprve je potřeba na sněhové pole rozmístit značky, podle kterých pak počítač jednotlivé fotografie spojí do celku, vysvětluje odborný pracovník geografických informačních systému Správy KRNAP Přemysl Janata.
„Potřebujeme co nejvyšší přesnost oněch lícovacích bodů. Podle toho se odvíjí i přesnost onoho výsledného modelu. Proto využíváme tohle zařízení. Máme přesnost polohovou 2 centimetry a výškovou 3 centimetry."

Na začátku je potřeba celé sněhové pole obejít

Kolik sněhu zůstává na "mapě republiky"? Pracovníkům KRNAPu pomohl při měření i dron

To není žádná legrace, upozorňuje mluvčí Správy parku Radek Drahný.
„Kolega si musel brát na nohy lehké mačky. Je to firn, to znamená, že se po něm pohybuje velmi složitě a je to nebezpečné. Za horizontem sněhového pole je strmě odtátý svah dolů do kamenného moře. Tady to vypadá jako pohodový svah, kde se dá po sněhu bez problémů jít, ale když tady uklouznete a pojedete dolů, tak se dole rozbijete na kamenech."

To se naštěstí nestalo a všechno včetně dronu je po zhruba půlhodině příprav nachystáno k začátku měření.

Zatímco dron míří do výšky nějakých 45 metrů, vysvětluje Přemysl Janata princip samotného měření.
„Není to o tom, že bychom nějakými invazními metodami, tedy sondami měřili přímo onu mocnost sněhu. Děláme to nepřímo. Změříme 3D model sněhu, povrchu, a potom ho odečítáme od 3D modelu terénu."

Kolik sněhu zůstává na "mapě republiky"? Pracovníkům KRNAPu pomohl při měření i dron

Postupně tedy vznikne přesný 3D model, kamera, umístěná na dronu, fotí prostor pod sebou zhruba každé dvě sekundy.

Horští záchranáři v Krkonoších se připravují na letní sezónu. Co vše to pro ně znamená?

Společné cvičení armádních záchranářů a Horské služby v Krušných horách

Výměna zimní techniky za letní, kontrola výbavy, školení. Tak vypadají přípravy horských záchranářů v Krkonoších na letní sezónu. Tradičně očekávají velký nápor turistů hlavně o letních prázdninách, a to nejen z Česka, ale také ze sousedních zemí. 

A Přemysl Janata všechno kontroluje na displeji tabletu. A výsledek? Hned na místě ho nikdo nevěděl.
„To nejde říct v reálném čase. Protože výpočet 3D modelu je trošku složitý v tom, že počítač musí zkontrolovat každý pixel na každé fotografii a vzájemně je porovnat a zjistit, kde jsou identické body. A potom zase vypočítává 3D model zpětně. Tedy onen výpočet, v nějaké horší kvalitě, trvá ,řekněme nějaké dvě, tři hodiny. Kdybychom chtěli tu nejvyšší kvalitu výpočtu, tak to budou řádově dva až tři dny."

Nakonec tedy 3D mapa odhalila přes osm metrů vysokou vrstvu sněhu na ploše tří a půl hektaru.

autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související