Nádherný park paní Nádherné
Historie tohoto místa začíná už ve 13. století, kdy zde stála gotická tvrz s vodním příkopem.
Ve století 15. ji vlastnil Bohuněk Vrchota z Vrchotic a po něm se dnes nazývá i celý městys Vrchotovy Janovice.
Velkou přestavbou do dnešní neogotické podoby prošel zámek v 19. století.
Tehdejší majitel panství Fr. Josef Vratislav z Mitrovic začal také s obnovou přilehlého parku.
Dnes patří zámek Národnímu muzeu a kromě expozic věnovaných společnosti 19. století a rodu Nádherných je v původních gotických prostorech krásná expozice věnovaná historii zvonařství.
V přírodně krajinářském parku, který má rozlohu přes 16 hektarů, se snoubí přírodní louky a les se solitérními starými stromy, květinami i vodními prvky.
Najdeme tu vodu tekoucí, padající v kaskádách, tryskající z fontánek i stojící v rybníku, v němž se chvějivě zrcadlí okolní stromy.
Rostou tu duby letní, červené buky, tsuga kanadská, smrk omorika, jírovec a také vzácný liliovník tulipánovitý, který právě kvete.
Parkovou úpravu doplňují kamenné můstky a schody, lavičky a kamenná sedátka, tajemná lesní jezírka.
Dnes působí park místy až dekadentním a divokým dojmem.
Jaký byl asi v časech svobodné paní Sidonie?
Ona a její bratr Karel věnovali parku velkou pozornost, ke spolupráci přizvali i architekta Camilla Schneidera.
Říká se, že baronka dokázala svůj společenský salón přenést do parku.
U svého kamenného stolku tu často pracoval spisovatel a literární kritik Karl Kraus, muž, s nímž se Sidonie celý život scházela a rozcházela.
Inspiraci tu čerpal básník Rilke, malíř Švabinský a další umělečtí přátelé baronky Nádherné.
Je to snová krajina... A co ty romantické příběhy? Byl park svědkem tajných schůzek s některým barončiným ctitelem?
Asi těžko. Sidonie totiž byla spíše divoká a svobodomyslná, narozená ve znamení Střelce. Hodně cestovala, kouřila, řídila auto a vůbec byla příliš emancipovaná.
Na věrnosti si moc nezakládala. Vdala se z trucu a manžela zase brzy opustila.
Tragicky ale přišla postupně o celou rodinu a nakonec zůstala na zámku sama.
Mezitím se i tímto idylickým koutem prohnalo šílené dvacáté století.
Za 2. světové války se stal součástí výcvikového prostoru zbraní SS Čechy. Zámek byl zabrán německou armádou a baronka se musela vystěhovat na svůj statek ve Voračicích.
Po válce byla komunisty vhozena do německého pytle, ačkoliv se cítila být Češkou a svůj domov milovala. Bylo jí doporučeno, aby odešla, a tak v roce 1949 emigrovala do Anglie. Po roce ale zemřela, prý na rakovinu plic. Možná, že prostě nepřežila to trvalé odloučení od domova. Jako když přesadíte starý strom.
Až v roce 1999 se podařilo ostatky baronky Sidonie převézt do Čech a uložit je na rodinný hřbitůvek v parku ve Vrchotových Janovicích.
Odpočívá tu vedle svého bratra-dvojčete Karla i staršího bratra Jana. Nedaleko tu najdete i náhrobní kameny jejich milovaných psů.
A tak mě napadá, když scházíme od hřbitova k rybníku alejí obrovitých stromů: co víc může po člověku zůstat, než nádherná ZAHRADA…
Irena Knorrová
Usedlost Cibulka 2024 - nádech k novému životu (fotoblog)
Košířská viniční usedlost Cibulka má za sebou bohatou historii. Vlastníci se tu střídali, období rozkvětu počátkem 19. století skončilo časem totálního zmaru. Vybydlené doupě squaterů koupila Nadace rodiny Vlčkových v r. 2021.
Irena Knorrová
Park Cibulka 2024 - 200 let po svém založení (fotoblog)
Pradávno je tomu, co se lidé zabydleli v údolí pod pražským kopcem Vidoule - svědčí o tom nalezené kostry z doby laténské i nálezy bronzových šperků. Od středověku pak tu stojí i jedna z viničních usedlostí, později zvaná Cibulka.
Irena Knorrová
1. března 2042, kdesi v Jižních Čechách (minihříčka)
Dům z červených cihel se koupe v zimním slunci, které už brzy zmizí za lesem. Muž na přední terase se snaží zahlédnout na příjezdové cestě auto, ale silnice je opuštěná, pohlcená stíny hustých smrků.
Irena Knorrová
Sobota ve městě růží (fotoblog)
Jen jednomu městu sluší růžová a může se hrdě nazývat "městem růží". Je to jihočeská Blatná, která výstavou růžových aranží vzpomíná na sedmdesátiletou tradici pěstování těchto květin na zdejších plantážích.
Irena Knorrová
Švédský most, bábovka a vodní hamr (fotoblog)
Kamenný most přes Padrťský potok, postavený počátkem 17. století, je to první, co musí vidět každý návštěvník obce Dobřív. Noha švédského vojáka na něj pravděpodobně nikdy nevstoupila, ale v třicetileté válce měl důležitý úkol:
Irena Knorrová
Velká říjnová barevná revoluce (fotoblog)
Dodržuji opatření. Na své příbuzné nekašlu a ruce mám čisté. Chodím jen do práce a domů spát - sama. Ale když se říjen vybarví a vysluní jako o víkendu, musím ven, do lesa, do Brd. Dá-li se v kráse utonout, měla jsem dnes namále!
Irena Knorrová
Dělostřelecké ozvěny (fotoblog)
Ozvěny statisíců výstřelů a explozí byly po mnoho let součástí života obyvatel Podbrdska - přes bariéru lesa doléhaly z Jordánu a Toku až do Příbrami. Vojenské střelby jsou však už jen minulostí dnešní krajiny ticha...
Irena Knorrová
Za divokými kosatci (fotoblog)
Iris siberica - kosatec sibiřský - je moje kytka. Počátkem léta rozkvétá na Padrťských pláních a barví louky svou sytou modří. Neobvyklý úkaz brdské přírodě sluší, ale brzy pomíjí, takže sedlám svého cyklo-oře a vyrážím!
Irena Knorrová
Cesta na střechu Brd (fotoblog)
Kdo chce pokořit nejvyšší vrchol Brd, pověstný Tok, musí ujít nejméně 15 km a zdolat převýšení cca 300 m. Pak ale stane na místě ještě nedávno prakticky nepřístupném, kam noha civilisty nesměla vstoupit téměř po celé století...
Irena Knorrová
Červený kostel - zachráněn před zkázou (fotoblog)
Na počátku byl kostel. Ve 12. století ho nad starou řekou Vltavou nechala postavit paní Zdislava, matka velmože Jiřího z Milevska. Románský kostelík stál osamocený u řeky, která se jako modrý had kroutila mezi loukami a skalami.
Irena Knorrová
Památka zesnulých - v boji padlých
A tak tu leží pospolu, bratrstvo ve zbrani, ve smrti jsou si všichni rovní. Vojáci všech hodností, příslušností i národností, odpočívají tu dnes již beze zbraní, neboť na tomto místě byl vyhlášen konečný mír...
Irena Knorrová
Sado-maso túra Českým rájem
V Českém ráji je tolik turistických cílů, naučných stezek, hradů a zámků, jako je v makovici zrnek máku. My jsme si vybrali údajně jednu z nejkrásnějších tras nedaleko Turnova, zahrnující dva skalní hrady – Frýdštejn a Vranov.
Irena Knorrová
Jarní nadělení v Kladrubech
Jsou jako bílí andělé. Nádherné bytosti z jiného světa. Při pohledu na ně cítíte, jak se Vám srdce rozbuší obdivem i podvědomou bázní. Nejsou to jen obyčejní koně, jsou to KLADRUBÁCI!
Irena Knorrová
Polibek vampýra aneb jak se rodí reliéf (ze zápisků řezbáře)
Už ani nevím, kdy jsem vzal prvně do ruky řezbářský dláto. To asi ještě žil děda a já byl u něj jako kluk na prázdninách, v tom starým domě nad řekou Váh. Vyřezával figurky z lipovejch špalíčků a to dřevo tak krásně vonělo...
Irena Knorrová
Krajinou pramenů (fotoblog ze Slavkovského lesa)
Centrální partie Slavkovského lesa vítají poutníka zvláštní melancholickou náladou. Krajina ztichla a ponořila se do vzpomínek na dávné události, jaké se nikde jinde nestaly. Byla přetvářena, ničena - vydrancována a opuštěna.
Irena Knorrová
Kostel duchů
Les sebevrahů v Japonsku, opuštěná vojenská nemocnice v Německu, morový ostrov v Itálii a taky český rozpadající se kostel, jehož lavice obsadili "duchové". To jsou některá z nejděsivějších míst celosvětového žebříčku.
Irena Knorrová
Military May (fotoblog)
Máj je sice lásky čas, ale taky je časem, kdy si připomínáme konec druhé světové války. Milovníci historie a fandové armádní techniky a zbraní míří na Slivici u Milína: tady se 11. - 12. května odehrála poslední bitva války.
Irena Knorrová
Jak rodí babička
Moje dítě, co už dávno není dítětem, mi jednou bez varování oznámilo, že čeká dítě. Já vím, to už je úděl matek, které mají dceru. Generační kolo se pootočí, z holčičky je najednou máma a z matky, byť třeba věkem mladé - babička!
Irena Knorrová
Daňci, kam se podíváš!
V Blatné, málo platné, je krásně. I když teprve končí únor, tady se o vládu hlásí jaro, a to s plnou parádou. Po ledu a sněhu ani památky a nad pohádkovým zámkem visí modrá obloha jako vymetená.
Irena Knorrová
Trocha imprese duši povznese
Z větší části upečeno, uklizeno, nakoupeno, zabaleno. Ještě pár dnů zbývá do Vánoc, tak proč si neudělat radost výletem někam, kde si hlava odpočine a dušička pookřeje - do krajiny stříbrem protkané...
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 83
- Celková karma 12,61
- Průměrná čtenost 720x
Motto: Skutečně nejvzácnější chvíle v životě se počítají na okamžiky, kdy je hluboce rozrušena vaše duše (Soichiro Honda)