Majitelem objektu je Antonín Kresa. MF DNES pouze potvrdil, že na prodej je opravdu celá brána, nikoliv jen byt či prodejna v ní. Bližší podrobnosti ale nesdělil. Jeho rodině patří brána již od předminulého století. V roce 1880 ji koupil předek současného vlastníka.
Podle mluvčí telčské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Ilony Ampapové se musí budoucí vlastník památky řídit zákonem. Majitel brány je povinen pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit před poškozením.
„Na případné obnovy je samozřejmě možné čerpat dotace. Takové programy vyhlašuje ministerstvo kultury i Kraj Vysočina,“ doplnila Ilona Ampapová. Brána je památkově chráněná už přes šedesát let, od května roku 1958.
Telčští politici vědí, že je objekt k mání. „Žádnou oficiální nabídku jsme od majitele neobdrželi,“ uvedl Roman Fabeš, starosta více než pětitisícového města, které je častým cílem tuzemských i zahraničních turistů.
Podle tamního senátora a zastupitele Miloše Vystrčila si budou lidé nejen z radnice všímat, co bude s památkou dál.
„Město obecně musí zajímat osud a údržba všech nemovitostí na jeho katastrálním území. V tomto smyslu jsem přesvědčen, že bude postupovat i v případě zmiňované nemovitosti,“ uvedl Vystrčil.
Silnice, která branou prochází, patří městu. Automobilový provoz z ní je slyšet i uvnitř objektu, což hlavně v noci působí rušivě.
Oslovení realitní makléři si netroufli odhadnout, za jakou sumu by se mohla památka prodat. „To bych musel vidět zevnitř. Vím, že je to v nabídce, ale nikoliv přes realitní kanceláře,“ uvedl jeden z nich.
Nicméně je skutečností, že do obnovy brány se v posledních letech významněji neinvestovalo. Před lety se opravovala střecha a fasáda.
Na náměstí tudy jezdili všichni prezidenti, kteří v Telči byli
Historie této cenné stavby je bohatá. Stačí namátkou nahlédnout do minulého století. Někteří místní pamětníci si dodnes vybavují, jak v ní byl obchod s ovocem a zeleninou, před nímž stávaly dlouhé fronty.
„Touto branou přijeli do města všichni prezidenti. Prošel jí nespočet pohřebních a prvomájových průvodů. Také jí projelo v padesátých letech mnoho účastníků věhlasného motocyklového závodu Mezi dvěma branami,“ popisuje kronikář Oldřich Zadražil.
A vzpomíná si, jak právě v 50. letech minulého století přibývalo v bráně projíždějících aut a motorek. Tehdy se tam stala havárie. Následně proto vznikl pod jejím obloukem chodník pro pěší.
V 17. století zmizelo cimbuří i příkop se zdvihacím mostem
Podle katalogu památkářů je přesná doba vzniku brány nejasná. Nicméně je tam uvedený letopočet 1629. Ten souvisí s její přestavbou a rovněž s opravou hradeb. Do té doby měla podle historických pramenů cimbuří a přístup k ní byl chráněn příkopem se zdvihacím mostem.
„Jedná se o mnohokrát přestavěný pozůstatek dvojitého opevnění Telče z jižní strany,“ přibližuje Oldřich Zadražil.
I když v Telči používají spíše označení Horní brána, její další pojmenování je také Velká brána. Nad ní stávala v nejužším místě dnešní ulice Palackého do roku 1833 ještě další brána. Most přes příkop mezi branami byl původně dřevěný i padací. Později tam vznikl kamenný most.
Když se přestavovala v roce 1629 současná brána, která je nyní na prodej, tak cimbuří zmizelo. Brána dostala v roce 1814 nynější mansardovou střechu a fasáda sgrafitovou výzdobu. Tu ale zedníci později omítli a obnovena byla až někdy po roce 1940.
„Brána později sloužila jako objekt k bydlení s obchodem v přízemí,“ doplnil Oldřich Zadražil.
Ulice, která bránou prochází, byla první přejmenovaná ve městě
A přidal ještě další zajímavost. „Ulice za Velkou branou se původně jmenovala U Věže. V roce 1898, ke stému výročí narození Františka Palackého, dostala jméno po něm. Bylo to první oficiální přejmenování ulice ve městě. V roce 1902 pak zastupitelstvo stanovilo názvy všech ulic. Zvolilo ty běžně užívané a pro některé přijalo nové,“ zjistil telčský kronikář. Kvůli dalším událostem se pak v minulém století ulice a náměstí různě přejmenovávaly.
Kromě Horní brány vede na náměstí Zachariáše z Hradce ještě ta Dolní (malá) brána. Je součástí městského opevnění a stavebně navazuje na zámek. Patří tedy státu.
Pochází z roku 1579, kdy se zámek přestavoval. Býval tam vodní příkop překlenutý zvedacím mostem. Dolní branou se vychází z města přes hráz Štěpnického rybníka k centrálnímu parkovišti.
