PŘÍMO Z RAKOUSKA | Z mocného muže českého fotbalu se stal spokojený hoteliér. Vlastimil Košťál byl klíčovým funkcionářem Sparty i Strahova, teď ho najdete v proslulém alpském letovisku Kaprun. „Ale zůstávám jemně informovaný,“ usměje se a rukou poklepe na telefon. Ve fotbalovém prostředí se pořád dokonale vyzná.
Když si ve svém hotelu St. Florian sedne s novinářskou návštěvou za stůl, rozšafně se táže: „Co byste rádi věděli? Vždyť už všechno víte.“ Bývalý strahovský místopředseda či sparťanský šéf Vlastimil Košťál je opálený od červnového slunce, permanentně se usmívá a při odpovídání na fotbalové otázky občas zůstává diplomatem.
S jak velkým odstupem sledujete český fotbal? Odpovídá to pěti stům kilometrům, které dělí Kaprun a Prahu?
„Pořád jsem jemně informovaný.“
Jen tohle? Nerozdáváte rady?
„Když někoho zajímá můj názor, rád se podělím. Ale rozhodně se nenořím do hloubky.“
Ani ve Spartě? Neříkejte, že k ní pořád nemáte blízko.
„Spartu řídí pevnou rukou Daniel (majitel Křetínský). Klub má vlastní cestu a té se drží. Jedna věc jsou výsledky, které všichni známe, a druhá věc je svaté právo majitele dělat rozhodnutí, která mu příslušejí. To mu nikdo nemůže brát.“
Dělá Křetínský správná rozhodnutí?
„Má srdce donátora, finančně do toho jde naveliko. Věřte mi, že on je první, kdo je zklamaný. Má dobrý úmysl, ale výsledky zatím nejsou. Snad se to zlepší.“
Co by pro to měl udělat?
„První krok už udělal: posunout Tomáše Rosického do pozice sportovního ředitele byla správná volba. Myslím, že nový tandem s trenérem Jílkem bude dobře fungovat. Teď je otázka, kdy se to tam dá dohromady.“
Váš tip?
„Rok stačit nebude, musí sevytvořit nová osa týmu. Trenér Jílek dostal smlouvu na tři roky, proto věřme, že má důvěru na tři roky.“
Od Sparty k lize: co říkáte na první sezonu s nadstavbou?
„Po prvním roce se to hodnotí těžko, je moc brzy. Do jisté míry jsem byl zklamaný z hlediska návštěvnosti, atraktivních zápasů bylo podle mě málo. Jestli jsem změnám dobře porozuměl, jejich smysl zněl takhle: zatraktivnit ligu, natáhnout sezonu, vydělat víc peněz od televizí, udělat to divácky zajímavé… Tohle asi úplně nedopadlo.“
Proč?
„Jestli to bylo brzy, jestli to lidi nevzali, jestli to byla otázka termínovky… Těžko říct, ale každopádně bych nadstavbě ještě dal šanci. První sezona něco ukázala a liga se z ní musí poučit. Za tři roky je první doba, kdy to bude možné seriozně vyhodnotit.“
Takhle to říkal i šéf ligy Dušan Svoboda.
„Tak to je pravda, ne? Přece nemůžu něco vytvořit, za rok se otočit na patě a zahodit to. Nedopadlo to, tak to zase zničíme. Podobné to bylo s juniorskou ligou, než se dopracovala do nějakého tvaru. Teď jsem zvědavý, jak to dopadne s mladými v ČFL a MSFL.“
Nabídka na návrat není a nebude
Jste zvědavý i na podzim reprezentace? Kvalifikace na EURO není rozehraná špatně.
„I v jednadvacítce se vytvořila výborná parta: měl jsem ji tady minulý týden na soustředění a dělala na mě nejlepší dojem. A áčko? Komunikuju s manažerem Sionkem a spol., i s trenérem Šilhavým jsem v dobrém kontaktu. Snad jim to bude fungovat.“
Jak?
„Kvalita je taková, jaká je, takže těšit se na finále mistrovství Evropy je asi zbytečné. Nicméně realizák kolem Jardy Šilhavého může z kluků vyždímat maximum. Věřme, že se na EURO dostaneme, ale mistrovství světa je pro nás asi vzdálené. Nebo spíš nereálné.“
Čili EURO je momentálně český strop?
„Když si vzpomenu na brücknerovskou éru, nároďák měl na každé pozici hráče, který byl v elitním klubu. Kluci pravidelně hráli a byli zvyklí na tempo nejlepších lig. Dneska je tam nemáme, protože ti hráči na to nemají. Musíme se smířit s nižším levelem, což ale neznamená, že se časem nemůžeme vrátit výš.“
Co se s českým fotbalem stalo? Měl dřív štěstí na výjimečnou generaci, nebo sešel z úspěšné cesty?
„Generační diskuse je vždycky složitá: tahle je silná, tahle slabá, co se udělalo špatně? První věc je, že základna v Česku je relativně úzká. Navíc je tu trend, že hráči odcházejí ven už v patnácti až sedmnácti a zapadnou tam. Zato dřív z Česka odcházeli hotoví fotbalisté. Sám jsem kdysi diskutoval s Vráťou Lokvencem, jestli v šestadvaceti není na přestup ven brzy. Nebo Jardovi Blažkovi jsem říkal: Do třiceti nikam nejdeš.“
Z dnešního pohledu to vypadá jako sci-fi.
„Kolik českých teenagerů se v cizině prosadí? Ze sta třeba tři, to jsou směšná tři procenta. Na šestnáctiletého sparťana Adama Hložka byly nabídky z Liverpoolu a tak dále, ale po dohodě s manažerem a rodiči se správně rozhodlo, že zůstane a ještě se vyhraje v české lize. Kdyby to tak bylo u všech, šance na zvrat by ještě byla.“
Je to i o tom, že dřív se chodilo do zahraničí hlavně přes Spartu či Slavii, což už teď nefunguje?
„Mělo by přijít koncepční řešení, roli by v tom měla sehrát fotbalová asociace a liga. Bylo by to i na diskusi s majiteli klubů. Fotbal je zdatně podporovaný státem a myslím, že by se našly peníze na to, aby hráči neodcházeli tak brzy. Otázkou je, jestli to někdo udělá nebo ještě líp: jestli to vůbec někdo chce udělat.“
Nelimituje progres mladých i velký příliv cizinců do české ligy v posledních letech?
„Jistě, cizinci někde zacpou i sedmdesát procent kádru. Mladí kluci si logicky řeknou, že nemají šanci, a jdou pryč. Že se později za velké peníze vrátí? To je ještě ta lepší varianta, většinou se ztratí a jsou neviditelní. Je škoda, že majitelé svým lidem neřeknou: Každý rok mi vychovejte jednoho hráče pro áčko. Rozhodující pro mě není umístění, ale abyste mi naservírovali jednoho kluka, který bude schopný se zapracovat do kádru áčka a časem bude obchodovatelný.“
Když vás poslouchám, nebudete se chtít do českého fotbalu vrátit?
„Ne. Není to na stole a ani nebude. Tyhle návraty většinou nejsou šťastné. Bývá to o egu někoho, kdo si ho chce ukojit, a já tenhle pocit rozhodně nemám. Když to na mě někdo zkouší, pokaždé říkám: Děkuju, nechci.“
