„Příprava žádosti o zápis Krušných hor na Seznam světového dědictví probíhala od začátku v úzké spolupráci se saskou stranou a lze očekávat, že po uznání světové jedinečnosti Krušných hor by tato spolupráce měla dále narůstat, a to zvláště v oblasti infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu,“ řekl místopředseda Senátu a starosta Božího Daru Jan Horník. „Už dnes zájem turistů o Krušné hory rychle stoupá, a pokud se ocitnou na prestižním seznamu UNESCO, bude to impuls k dalšímu nárůstu, na což je třeba se dobře připravit,“ dodal Horník. Také na území Božího Daru se nachází několik významných hornických památek, které jsou součástí nominační žádosti.

„Věříme, že rozhodnutí výboru bude kladné a že Česká republika bude mít po dlouhých šestnácti letech další, již třináctou památku světového dědictví,“ řekl při slavnostní vernisáži výstavy Vlastislav Ouroda, náměstek ministra kultury ČR a člen mezinárodního řídícího výboru, jenž na přípravu společné česko-saské nominace Krušných hor dohlížel.

Expozice v Mytologické chodbě na základě informací umístěných na deseti panelech a v sedmi vitrínách shrnuje důvody, proč by Krušné hory, zastoupené sedmnácti lokalitami na saské a pěti na české straně pohoří, měly stanout po boku takových památek, jako jsou pyramidy v Gíze, Velká čínská zeď nebo třeba historické centrum Prahy.

„Není žádný jiný region na světě, který by se zasloužil o rozvoj rudního hornictví a hutnictví tolik jako Krušné hory, což lze doložit prostřednictvím stovek hmotných i nehmotných památek, jež se v českém a saském Krušnohoří z jeho dlouhé hornické historie dochovaly,“ uvedl autor výstavy Michal Urban, který se podílel také na přípravě žádosti o zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.

Zdůvodnění mimořádné univerzální hodnoty Krušných hor se opírá mimo jiné o světově významné vynálezy a inovace v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, nebo o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.

Výstava Krušné hory na cestě mezi památky světového dědictví UNESCO je veřejnosti přístupná až do 1. září o víkendech a státních svátcích od 10 do 18 hodin. Vstup zdarma.

…………………………………………………………………………………………………………………………………....................................................

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří se skládá z 22 součástí (komponent):

České Krušnohoří (5 komponent)

Hornická krajina Jáchymov

Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná

Rudá věž smrti

Hornická krajina Krupka

Hornická krajina Mědník

Saské Krušnohoří (17 komponent)

Pozdně středověké stříbrné doly v Dippoldiswalde

Hornická krajina Altenberg-Zinnwald

Správní centrum Lauenstein

Hornická krajina Freiberg

Hornická krajina Hoher Forst

Hornická krajina Schneeberg

Továrna na modrou barvu Schindlers Werk

Hornická krajina Annaberg-Frohnau

Hornická krajina Pöhlberg

Hornická krajina Buchholz

Historické centrum Marienbergu

Hornická krajina Lauta

Hornická krajina Ehrenfriedersdorf

Komplex vycezovací hutě Grünthal

Hornická krajina Eibenstock

Hornická krajina Rother Berg

Hornická krajina těžby uranové rudy