Před 80 lety hořely další synagogy, lidé prý bránili hasičům v záchraně

  6:40,  aktualizováno  7:30
Před osmdesáti lety se stalo to, čeho se mnozí obávali. Takřka čtvrt roku po okupaci zbytku Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava vyhořely synagogy, ke kterým se němečtí nacisté v listopadu 1938 při takzvané křišťálové noci ještě nedostali.

Synagoga ve Vítkovicích patřila mezi architektonické skvosty. | foto: Archiv města Ostravy

Zatímco tehdy na území Sudet byly poničeny temply v Opavě, v Novém Jičíně a v Krnově, na přelomu května a června 1939 přišla na řadu likvidace honosných židovských staveb v Ostravě a ve Frýdku-Místku.

„Synagogy neměly šanci, bylo zřejmé, že přinejmenším už nebudou plnit původní účel. Navíc na Ostravsku jejich drancování dostalo až extrémní rozměr,“ zmínil historik Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář skutečnost, že synagogy byly srovnány se zemí. „Možná to bylo i tím, že v Ostravě žila početná a bohatá židovská komunita, což u některých fanatiků vyvolávalo dramatičtější akce.“

Kromě několika menších modliteben využívali Židé na území Ostravy tři synagogy. Jako první 24. května vzplál templ ve Vítkovicích, v noci z 9. na 10. června následovala synagoga v Přívozu a v noci z 12. na 13. června byla vypálena hlavní synagoga v centru města.

Zdánlivě šlo o spontánní akce rozhořčeného obyvatelstva, se kterými protektorátní úřady neměly nic společného. „Přinejmenším tam však byl tichý souhlas, což pak bylo zřejmé při řešení těchto událostí,“ konstatoval historik Kolář.

Vyplacení pojistek se Židé nedomohli

Touha škodit Židům se projevovala údajně i v bránění účinného hašení požárů, navíc za drancování nebyl nikdo nikdy potrestán.

Židovská obec měla synagogy pojištěné, navrhovala jejich obnovu, ale řízení se záměrně protahovala tak dlouho, až nakonec byl vydán demoliční výměr.

Synagogy byly architektonicky velmi cenné stavby. Vždyť například vítkovický templ navrhl ostravský architekt Felix Neumann (1860–1942), který projektoval i ostravský Německý spolkový dům v Nádražní ulici nebo obchodní dům Rix v ulici 28 října.

A hlavní synagoga z roku 1879 pařila se svým velkorysým maurským stylem k nejkrásnějším objektům.

Po synagogách nic nezůstalo, v lepším případě jen pamětní desky nebo památník.

Hlavní synagoga stávala za dnešním obchodním domem Laso a Domem obuvi. Místo vítkovické v Halasově ulici vzniklo školní hřiště a v přívozské Hlávkově ulici stojí jiné domy.

Ve Frýdku-Místku by mohl vzniknout památník

Také z frýdecké synagogy v Revoluční ulici, kterou skupina mladíků zapálila v noci z 13. na 14. června, zůstaly jen vzpomínky. „Demolice synagogy skončila v prosinci 1940. Pak tam byl parčík, ale i ten v roce 1984 zmizel,“ přiblížil historik Muzea Beskyd Jaromír Polášek.

Dodal, že by byli rádi, kdyby se v této lokalitě podařilo odhalit památník obětem holokaustu.

V regionu následovala ještě poslední, třetí vlna rabování a ničení židovských staveb, a to po německo-polské válce. Němci zabrali Poláky okupované Těšínsko, což mělo v roce 1940 za následek drancování synagog v Bohumíně, v Orlové a v Českém Těšíně.

Autor: