S nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce se potýkají zaměstnavatelé ve většině oborů. K nejvíce zasaženým segmentům patří dlouhodobě vodní doprava na tuzemských tocích. Například kapitáni schopní řídit nákladní lodě často upřednostní práci v zahraničí, typicky v Německu či Holandsku, kde dostávají vyšší mzdu. Jedna z největších lodních společností v Česku, Evropská vodní doprava – Sped, proto vydala inzerát poptávající kapitány do služby. Posily se snaží ulovit i konkurenční rejdařství České přístavy nebo ČSPL.
„Plavíte se pro Němce, Holanďany a dřou z vás kůži? Jezdíte po nocích a nespíte? Nepustí vás ke kormidlu, i když byste to zvládli? U nich kapitána nikdy dělat nebudete? U nás se můžete stát kapitánem, ale bez stresu a dřiny a s lidským přístupem, který není u Němců a Holanďanů,“ píše EVD s tím, že hrubá mzda činí u kapitánů až osmdesát tisíc korun.
Firma dnes zaměstnává sedmnáct kapitánů, brigádně pak využívá několik důchodců na této pozici. „Získat kapitány, kteří odešli do zahraničí, je takřka nemožné. V zahraničí působí větší lodě, které logicky více vydělají. Dopravci pak mohou vyplácet vyšší mzdy. My jsme navíc decimovaní nesplavnou vodní cestou,“ tvrdí Lukáš Hradský z EVD. Jako příklad uvedl minulé dva roky, které měly být nesplavné sedm a osm měsíců v kuse.
Vedle mzdy, která je o téměř padesát tisíc korun vyšší než česká průměrná mzda, láká EVD kapitány například na wi-fi a pračku na palubě nebo na klimatizované kajuty.
Naposledy zvyšovala EVD mzdy v lednu, nejvíce si polepšili lodníci, loďmistři a strojníci, jejichž ohodnocení vzrostlo o deset až patnáct procent. „Zvyšování v posledních letech souvisí s růstem minimální mzdy. Je tedy nutné plošně valorizovat všem, aby zůstala motivace postupovat do vyšších pozic,“ dodal Hradský.
Se stejnými obtížemi se potýká i akciová společnost České přístavy. Ta primárně provozuje veřejné přístavy, například v Praze či Mělníku, také ale podniká v dopravě skrze vlastní rejdařství – doma i v zahraničí. Aktuálně firma provozuje sedm tlačných remorkérů na vnitrostátním rejdařství a tři motorové nákladní lodě v zahraničí, přičemž zaměstnává deset kapitánů.
„Všichni jsou dlouholetými zaměstnanci s průměrným věkem kolem šedesáti let. Nové kapitány se snažíme sehnat z řad pánů v důchodovém věku. Není to ale dlouhodobé řešení. Při náboru kapitánů se snažíme zájemce oslovit tím, že jsme nejstabilnější rejdařskou společností v Česku s dlouhodobými investicemi do plavidel, přístavů i infrastruktury,“ popisuje vedoucí rejdařství Karel Kalista.
S nedostatkem kapitánů se potýká i významné české rejdařství ČSPL, které loni koupila německá skupina Rhenus. Firma dnes provozuje osmnáct trakčních plavidel a sdružuje osmdesát členů posádek. „Je obrovský problém sehnat nové kapitány, poptávka po nich je v zahraničí obrovská a mzdové ohodnocení vyšší,“ říká ředitel ČSPL Milan Raba.
