Inspiraci si vzali od podnikatele Bohuslava Škody, který systém akvaponie už řadu měsíců představuje jak laické veřejnosti, tak obchodním partnerům v bývalém bunkru za nymburským hřbitovem. Školáci se svoji vizí představovanou vlastnoručně sestaveným modelem zabodovali dokonce na mezinárodním poli, když uspěli ve slovenské Senici na soutěži Enersol.

Vzal jsem matce jahody

Boris Kolář a Tomáš Lochman jsou studenti druhého ročníku Střední odborné školy a Středního odborného učiliště (SOŠ a SOU) v Nymburce, oboru elektromechanik. Na přihlášení do soutěže Enersol je „navedl“ jejich učitel Milan Kalous. „Přišel s tím náš učitel, když viděl v televizi reportáž o akvaponickém systému, který má Bohuslav Škoda právě v Nymburce. Vypravili jsme se za ním a on nám k tomu poskytl potřebný výklad,“ říká Tomáš Lochman.

Rozhodnutí sestavit funkční model akvaponického systému bylo dílem okamžiku. „Vzal jsem pár rybiček doma z akvária a matce ze zahrady několik jahod. Nebyla moc ráda,“ usmívá se jeden z úspěšných studentů.

Znak Středočeského kraje. Ilustrační foto.
Nejlepší místo pro život? Středočeský kraj je na šestém místě

Se skromnějším modelem uspěli v krajském kole. „Řekli jsme si, že systém musíme vylepšit, jestli chceme uspět i v kole celostátním,“ říká Lochman a popisuje systém dalších akvárií, které do modelu zapojili. „Ryby žily, rostliny rostly,“ pochvaloval si Kolář.

Následně mezi 20 týmy v celostátním kole získali 3. místo a postoupili do mezinárodního kola ve slovenské Senici. „Soutěžili jsme v části Enersol Praxe, kde je potřeba už vymyšlené projekty předvést a potvrdit, že skutečně fungují a v našem případě znamenají opravdu úspory vody,“ vysvětluje Lochman.

To pochopila i mezinárodní porota a nymburští studenti si přivezli skvělé 2. místo. „Věříme, že i tyto výsledky našich studentů na mezinárodních soutěžích mohou pomoci žákům základních škol při volbě jejich budoucí profese a při případném rozhodnutí studovat na naší škole. Reálný model bude přizpůsoben podmínkám školy a bude přístupný veřejnosti,“ uvedl Jiří Hubálek, ředitel SOŠ a SOU Nymburk.

Co je akvaponie

Samotný systém akvaponie (někdy též aquaponie) zná dopodrobna Bohuslav Škoda, jehož projektem v bývalém nymburském bunkru se nechali školáci inspirovat. Co to tedy vlastně akvaponie je?

V principu se jedná o soběstačný systém, při němž za koloběhu vody rostou saláty a bylinky a zároveň v nádržích a akváriích žijí ryby. Majitel firmy Farma pro všechny chce mít nymburský prostor jako ukázkový a nechce na něm vydělávat. Hovoří o obrovském zájmu o systém z Evropy, USA i Afriky. Jde o trvale udržitelný ekologický systém, který by měl při ohrožení zajistit přežití desítek lidí až na deset let, aniž by bunkr museli opustit.

Funguje na základě hydroponických procesů. „Hydroponie je chov ryb spojený s pěstováním zeleniny. Pěstovat budeme saláty, rajčata a další rostliny. Vše v biokvalitě,“ vysvětlil Škoda.

Znečištěná voda od ryb putuje ke kořenům rostlin a vyčištěná se zpátky vrací do nádrží k rybám. Celý systém pohání jedno vodní čerpadlo o výkonu 40 wattů a jedno vzduchovací čerpadlo o výkonu 35 wattů.

Umělecká představa systému HD 99458, který sestává z modrobílé hlavní složky a malého červeného trpaslíka.
Astronomové odhalili hvězdu, jejíž chování popírá pozemské poučky

Systém pěstování zeleniny i chovu ryb bude pochopitelně složitější. Bude sestaven systém akvárií, kde se budou ryby postupně odchovávat, stejně jako se malé rostliny budou předpěstovávat. V bunkru je opravená vzduchotechnika, zavedena nová elektřina, nové natřené podlahy a stěny. „Vybudována je i nová kuchyň, vyčištěná studna a upravujeme místnosti pro spaní a pro volný čas. Nad bunkrem jsou umístěny solární panely a baterie pro uchování energie. Systém by měl vyprodukovat ročně 8 tisíc salátů a 700 kilogramů ryb,“ řekl podnikatel.

Bunkr a jeho okolí má pronajaté od města. To si kromě samotného originálního projektu také slibuje i zvýšenou návštěvnost, mimo jiné díky zájemcům o nový ekologický systém.

Ilustrační foto
Za pozemek pod silnici dá kraj víc, než řekl znalec