Kraj na odstranění budovy patologie původně vyčlenil šest milionů korun. „Do této zakázky se přihlásilo čtrnáct zájemců a samozřejmě nejnižším kritériem byla cena. O demolici byl velký zájem, to už se nám dlouho nestalo,“ informovala hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

Kraj zbourání budovy nakonec vysoutěžil za přibližně 1,3 milionu korun, přičemž na akci nespěchá. Na celý areál karlovarského zařízení přitom existuje rozvojový plán, takzvaný generel, podle kterého by na místě patologie mohl vzniknout další heliport. Jeden už funguje na střeše nemocnice.

„Je to paradox. Máme heliport, který je schválený, certifikovaný, a přesto na něm nemohou v noci přistávat vojenské vrtulníky, protože ho nemáme osvětlený,“ vysvětlil krajský radní pro zdravotnictví Jan Bureš.

Karlovarský kraj obsluhují armádní letečtí záchranáři. Ti mohou podle regulí v noci přistát v podstatě kdekoli, jen ne na heliportu certifikovaném Úřadem pro civilní letectví.

„Proto v areálu uděláme přistávací plochu, kterou osvětlíme, nebudeme ji nijak certifikovat, nijak schvalovat, protože vojáci si mohou ‚sednout‘, kde chtějí. Domluvíme se s nimi, aby byla plocha nasvícená a bezpečná,“ řekl Jan Bureš.

Heliport podle něj bude záložní a nazvaný jako nouzový. Kraj se na něm s vojáky začne domlouvat, jakmile zbourá patologii. Záchranářské vrtulníky v současnosti během noci přistávají buďto přímo u nehod, anebo v případě potřeby na zelené ploše u krajských institucí ve Dvorech. Konkrétně jde o pozemek mezi úřadem práce a budovou záchranky.

4 fotografie

Armádní vrtulník Sokol začal přistávat ve dne na střeše karlovarské nemocnice před dvěma lety, přestože heliport zde vznikl již dříve.

Původní projekt totiž počítal s tím, že leteckou záchranku už nebude zajišťovat armáda, ale civilní firma s vrtulníky o přibližně tunu lehčími než Sokol. Služba ale nakonec zůstala v rukou armády.

Předchozí vedení nemocnice mělo v roce 2012 za to, že by úpravy heliportu pro těžší Sokoly stály miliony korun. Nové propočty ale ukázaly, že šlo o částku mnohonásobně nižší. Projektová příprava stála kraj zhruba 90 tisíc bez DPH, úpravy heliportu pak 50 tisíc korun.

Pro pacienty v kritickém stavu byla změna zásadní, heliport totiž výtahem přímo navazuje na operační sály. Pokud se dříve stav pacienta zhoršil a byl nutný jeho transport do jiné nemocnice, musel se naložit do sanitky a převézt na karlovarské letiště. Nyní stačí jen vyjet o patro výš.

V novém pavilonu bude sídlit onkologie

Kromě budovy patologie čeká do budoucna stržení také bývalé dětské a plicní oddělení. V areálu naopak jiné stavby přibudou, a to například střední zdravotnická škola, která nyní sídlí na pomezí obchodněsprávního centra a lázeňského území Karlových Varů.

„Tou nejzásadnější věcí je dostavba pavilonu G, který by měl kolmo navazovat na centrální vstup. Když do něj dnes vejdete, dáte se buďto doleva, nebo doprava. Budova G na něj bude napojená rovně,“ vysvětlil radní.

Do nového pavilonu chce kraj nastěhovat onkologii. Předběžně počítá s tím, že by nejdříve vybudoval suterén, respektive bunkry pro lineární urychlovač. „Až bude přicházet doba, kdy končí životnost lineárního urychlovače v chebské nemocnici, mohli bychom ji dovybavit novým, ale už v Karlových Varech,“ uvedl Jan Bureš.

Návrh toho, jak by měl celý areál v budoucnu vypadat, nyní připravuje architekt Jaromír Homolka z ateliéru Penta. Podle krajského radního pro rozvoj Josefa Janů jde o to, aby byl celý propojený a lidé se v něm pohybovali v krytých chodbách a za pomoci výtahů.

„Pavilon G bude centrem. Pokud se touto cestou vydáme, tak by v Karlových Varech mohlo vzniknout opravdu zajímavé zařízení trochu vyššího standardu, potřeba ale budou peníze,“ doplnil.

Na heliportu karlovarské nemocnice poprvé přistál armádní vrtulník