Řemenatka červená - Clivia miniata
Další názvy:  klívie, klívie oranžová, řemenatka suříková
Další názvy: klívie
Čeleď: Amaryllidaceae - amarylkovité

Barva květů:

červená,

oranžová,

Rod řemenatka zahrnuje asi 5 stálezelených druhů rostlin. Patří k zástupcům amarylkovitých, které tvoří bobule a vyskytují se pouze na jihu Afriky. Zásobním orgánem není cibule, ale útvar vzniklý přeměnou spodní části listů a zdužnatělými kořeny.
Clivia miniata pochází z podrostu horského subtropického lesa, kde se často tísní v puklinách skal a příležitostně roste i epifyticky.
Řemenatce nevyhovují vysoké teploty především v noci.  Rostlina při vysokých teplotách neprodlužuje květní stvol a květy zůstanou ukryty mezi listy, nebo rostlina vůbec nevykvete. Řemenatce svědčí období vegetačního klidu v zimě. Indukce květů nastane při snížení nočních teplot na 10 až 15°C po dobu dvou měsíců. Když se objeví poupata, zvyšuje se zálivka.

Řemenatka červená - Clivia miniata
Další názvy: Klívie oranžová, řemenatka oranžová.

Clivia miniata je asi 40 až 50 cm vysoká pokojová rostlina z čeledi Amaryllidaceae. Z poměrně zkrácené báze stonku vyrůstají dvouřadě uspořádané tmavozelené čárkovité listy, které ztuha odstávají a nahoře se lehce rozprostírají do šířky. Z listové báze pak vyrůstá dlouhý stvol s velkým okolíkem květů. Květy řemenatky jsou zářivě oranžově  červené se žlutým ústím.

Řemenatka - Clivia miniata 'Jaap Keijzer'
Další názvy: klívie 'Jaap Keijzer'
Čeleď: Amaryllidaceae - amarylkovité

Barva květů:

žlutá,

Místo: Botanická zahrada Mnichov

Řemenatka červená - Clivia miniata
Snonyma: Imantophyllum miniatum, Clivia minata
Další názvy: klívie

Z kvetením klívie jsem nikdy neměla problém. Tvrzení, že nepokvete, když se s ní hýbe, nebo že má velký květináč se mi nepotvrdilo.

Klívii zimuji při 17 stupních ve světlé místnosti. Poslední zálivku dostane při přenesení z letnění do domu. Potom celou zimu nezalévám. Uschne několik listů, ale to nevadí. První mírnou zálivku dostane začátkem března. V dubnu, jak dovolí počasí dávám na uzavřený dvůr na vyvýšené místo a důkladně zaleji vlažnou vodou. Při hrozbě mrazíků schovávám. Po týdnu zaleji Lignohumátem. Je to elixír života. Po dalším týdnu začínám hnojit, nečekám, až se mezi listy objeví poupata. Po odkvětu lodyhy odstraním. Nechávám ji co nejdéle venku a zimuji, až když hrozí mráz.