Zácpa na nebi, piloti s falešnými diplomy a neudržované stroje – o prázdninách se v Rusku držte raději při zemi
Ruské civilní letectví neskýtá svým klientům tak bezpečné služby, jak by si asi představovali. Co ale zbývá lidem, kteří žijí v největší zemi světa sahající od Baltského moře k Tichému oceánu? Pokud nemají nekonečně času a potřebují se po své vlasti pohybovat, musejí se svěřit do péče Aeroflotu či některé z mnoha desítek soukromých společností. A věřit, že piloti nalétali už dostatek hodin, nejsou přepracovaní a letadlo někdo pravidelně a pečlivě prohlíží, kontroluje a udržuje v provozuschopném stavu. Jistotu ale nemají.
Posádka: „Žádáme o možnost se vrátit. Přišli jsme o rádiové spojení a letadlo je v direct mode (režim přímého ovládání stroje pilotem, pozn. red.). Ne. Pomoc není třeba, zatím vše v normě.“
Posádka ruského letounu Suchoj Superjet 100 (SSJ), mířícího původně z Moskvy do Murmanska, je celkem v klidu. Nebo dokáže nervozitu dobře skrývat. Dispečeři na hlavním ruském letišti, moskevském Šeremetěvu, také. Stroj i lidé, kteří ho řídí, se připravují k přistání. Je 5. května 2019.
„Máme problémy se spojením a bylo vyřazeno automatické řízení letadla. Budeme přistávat s ILS (instrument landing system, elektronický přístrojový přistávací systém, pozn. red.). Potřebujeme pomoc,“ hlásí z kabiny za chvíli. Dispečeři informují záchranné služby letiště. Let SU 1492 je v ohrožení, ovšem nikoliv fatálním.
Vše nasvědčuje tomu, že kapitán Denis Jevdokimov původně zhodnotil úder blesku do letadla jako vážný problém, ale ne kritický. Po ztrátě spojení posádka vyslala na zem signál pan-pan, což je méně naléhavé než may day. Do chvíle, než se podvozek letadla dotkl země, vypadalo vše nadějně.
Jenže pak vše nabralo rychlý a dramatický spád.
„Koukej… oj, ku**a…!“ je slyšet mužský hlas. Letoun skáče po
