Návrh na zrušení povinné maturity z matematiky předložili piráti a ODS, ale ti mají celkově jen 45 hlasů. Podle Lukáše Bartoně (piráti) hrozí, že zkoušku by napoprvé nezvládla až třetina prvomaturantů. Podobně argumentuje i školský expert ODS Martin Baxa. „Dosavadní čísla ukazují, že v celkovém procentu těch, kteří si matematiku vybrali dobrovolně, je vysoké procento neúspěšných ze škol negymnaziálního typu,“ řekl pro deník Právo.
Pokud se budou zkoušky konat povinně ze tří předmětů, očekává se, že propadlíků podstatně přibyde. I ministr školství Robert Plaga (ANO) před časem vyjádřil obavy, že by u maturit mohlo dojít ke krachu. Nicméně ministr navrhuje pouze sjednocení startu těchto povinných zkoušek.
Podle platného zákona mají mít tři předměty povinně gymnazisté už na jaře 2021, ostatní školy vyjma uměleckých, zdravotnických a sociálních až o rok později. Plagův návrh počítá s jednotným pozdějším termínem, tedy s rokem 2022. Kromě toho chce státní maturitu zúžit jen na didaktické testy.
Celý text naleznete v deníku Právo
.png)
30 komentářů:
No tak sláva.
Včera jsem byl na té konferenci 2030+ na Pedagogické fakultě UK. Pan Stiburek z MŠMT tam ukazoval, jaký podíl žáků nastupujících do bakalářského studia, toto nedokončí. V některých (především technických) oborech je to až 90%, v průměru tuším asi polovina.
Než jsem odcházel, tak sice Chaluš vznesl takový klasicky Chalušovský dotaz - když to tedy není chybou pouze středních škol, tak jaká prý je sebereflexe škol vysokých, že mají takovou neúspěšnost studentů? Zřejmě očekávaje, že se namísto variačního počtu, či teorie míry, které vedou k vysoké neúspěšnosti studentů, zařadí do výuky jednooborové matematiky environmentální výchova a láska k demokracii - zkrátka nějaký ten moderní VUML, kde si studenti pohovoří se zkoušejícími a když budou mít ten správný soudružský postoj, tak se dílo podařilo a hned nám úspěšnost stoupne.
Normálnímu člověku je to ale asi jasné - prostě vysoké školy si pořád drží nějakou úroveň pod níž už odmítají jít. Povinná maturita z matematiky tomu může výrazně pomoci. Minimálně ten systém nebude tak neefektivní, protože se nebudou muset držet úplně zbytečné kapacity, nebo se jimi nebude plýtvat na zcela nesmyslné činnosti - mezi něž patří třeba vysvětlování limity funkce v bodě, nebo spojitosti funkce v bodě, nebo stejnoměrné spojitosti lidem, kteří si jen párkrát na střední povídali pohádku o tom, co to je funkce.
Jinak se mi velmi líbilo vystoupení pana Doc. Dvořáka a paní ředitelky Kleňhové z druhého bloku a pak vystoupení pana ředitele Kuhna ze třetího bloku. V prostředí odpovídajícím době konání konference - tj. pracovní době, bylo vyslovení teze, že člověk se učí nejen pro život, ale i pro přijímací zkoušky, na některé zúčastněné doslova jako červený hadr na býka - pan Doc. Dvořák byl jediný, kdo byl publikem přerušen během svého vystoupení. Sešli se různé nováčkové, různí štefflové, angažovaní rodiče dětí z Waldorfských škol, eduíni, chalušové a podobné "typy" a potvrzena byla zejména známá pravda, že prázdný sud nejvíce duní.
Pne Doležele, zanechte té rétoriky normalizačního Rudého Práva - ti "havlové, šabatové, němcové..., živlové... Myslím, že jste schopen vyjádřit názor i bez toho nevkusného znevažování ostatních.
Tož si mají milé technické obory udělat takové přijímačky, aby lidi, kteří nezvládnou spojitosti funkce v bodě, náležitě odfiltrovali. Jenže to oni neudělají, ne pane, naopak některé přijímačky zcela zruší, protože potřebují koruny, že ano, které se táhnou za studenty a je jim fuk zda dokončí, nebo nedokončí, balamutí je kvůli prachům tři-čtyři roky a pak je vykopnou, nebo odejdou sami. Myslet si, že povinná maturita z Ma pro všechny toto napraví, je čirá fantazmagorie.
Po zavedení povinné matiky, bude podstatně více žáků bez ukončeného sš vzdělání, ze všemi dopady na trh práce a sociální rozvrstvení, a podstatně více žáků, kteří budou matematiku doživotně nenávidět, natož aby přemýšleli o jejím dalším studiu.
Velkohlaví technokraté, kteří maturovali postaru, si slastí promnou upocené ručičky, že konečně těm žákům bude horko. Je možné konstatovat, že je matika holt těžká a žáci jsou líní, tak je potřeba přinutit se učit pomocí strachu. Strach ale není dobrý učitel, jelikož je to emoce negativní a k dobrému učení a naučení a udržení a rozvíjení vědomostí je potřeba mít emoce positivní jako je zájem a inspirace a ambice.
Nikdo nepůjde dobrovolně studovat předmět kterého se bojí.
Namísto hledání způsobů jak strach z matematiky vymýtit, nebo aspoň redukovat, nastavujeme větší strašáky. Jak typicky české.
Matematika se prolíná životem každého z nás. Nároků bude přibývat s rychlejším nástupem průmyslové revoluce 4.0. Jedinců, kteří chtějí jen něco okecat pomocí prezentací, diskuzí, debat,...není třeba. Jsou v praxi neumístitelní. Globální ekonomika o takové jedince nemá zájem. Zároveň s povinnou maturitou z matematiky musí přijít podpůrná opatření. Dělení hodin matematiky, zvýšení hodinové dotace pro matematiku v učebním plánu RVP,...
Včera jsem byl na té konferenci 2030+ na Pedagogické fakultě UK. Pan Stiburek z MŠMT tam ukazoval, jaký podíl žáků nastupujících do bakalářského studia, toto nedokončí. V některých (především technických) oborech je to až 90%, v průměru tuším asi polovina.
Než jsem odcházel, tak sice Chaluš vznesl takový klasicky Chalušovský dotaz - když to tedy není chybou pouze středních škol, tak jaká prý je sebereflexe škol vysokých, že mají takovou neúspěšnost studentů? ...
Jinak se mi velmi líbilo vystoupení pana Doc. Dvořáka a paní ředitelky Kleňhové z druhého bloku a pak vystoupení pana ředitele Kuhna ze třetího bloku. V prostředí odpovídajícím době konání konference - tj. pracovní době, bylo vyslovení teze, že člověk se učí nejen pro život, ale i pro přijímací zkoušky, na některé zúčastněné doslova jako červený hadr na býka - pan Doc. Dvořák byl jediný, kdo byl publikem přerušen během svého vystoupení. Sešli se různé nováčkové, různí štefflové, angažovaní rodiče dětí z Waldorfských škol, eduíni, chalušové a podobné "typy" a potvrzena byla zejména známá pravda, že prázdný sud nejvíce duní.
Díky za Váš názor, pane Doležele.
Sešli se tam tedy (i) různí vzdělávací aktivisté a potvrzena jimi byla zejména známá pravda, že "prázdný sud nejvíce duní". Nedivím se. Pedagogická kavárna, měla včera asi jakýsi svátek: Po aktivistickém vyhlášení "zákazu didaktiky" v ministerském návrhu Kariérního řádu a při Revizi RVP a jsem jisté strategicky konferenční "broušení aktivistických šavlí" a "lešténí aktivistických frček" vcelku předpokládal. :)))
J.Týř
Pane Komárku
Pokud vám vadí
"různé nováčkové, různí štefflové, angažovaní rodiče dětí z Waldorfských škol, eduíni, chalušové a podobné "typy""
ale nevadí
"Velkohlaví technokraté, kteří maturovali postaru", kteří si "slastí promnou upocené ručičky"
pak byste se měl zdržet svých neobjektivních vstupů do místních diskusí.
Děkuji.
Hezký den
Pane Komárku, pan Doležel by zajisté uměl diskutovat jinak. Potíž je jen v tom, že on diskutovat vůbec nechce, že mu ani za mák nezáleží na kvalitě vzdělání. Jemu jde výhradně o inzerci své chytrost tím, že i pomocí své rétoriky se snaží udělat z těch, kteří s ním nesouhlasí, pitomce. Proto s ním žádnou debatu už nevedu a nepovedu, protože bych tak legitimoval něco, co snižuje diskusi na ČŠ na úroveň, kterou raději nepojmenuji.
"Matematika se prolíná životem každého z nás."
Ano, to je nepopiratelná pravda. Ale každému z nás se prolíná jinak, v závislosti na tom, čím se živíme a o čem přemýšlíme. Má, stejně jako jiné předměty, široké spektrum svého obsahu, smyslu a svého využití v životě. A ta, která se současně učí a je obsahem maturity, se týká jen zlomku svého obsahu a cílů, a tedy i zlomku z nás. Proto je třeba obsah i cíle matematiky diferencovat, což platí i pro všechny ostatní předměty. Aby maturita z matematiky a dalších předmětů, plnila svůj cíl, tedy se prolínala životem každého z nás, musí rozlišovat odbornost a vzdělání. Bez toho bude jen instantním předmětem jako dosud, z něhož většina lidí většinu obsahu a algoritmických postupů záhy zapomene. Tímto fatálním neduhem je postiženo v našem školství všechno. Žáci se učí spoustu věcí, ale co z nich celoživotně v jejich myšlení zůstane, nás nezajímá. Maturitní test je ztělesněním instantního učení a zkoušení.
Pozoruhodné.
Takže PZ na gymnázium vadí, protože "rozhodnou o osudu" chudáka dítěte, ale když techniky neudělají "sítové" přijímačky a roztřídí to až během studia, tak je to taky špatně.
Jak ta kritéria mohou být pružná, když se použije a správná marx... ééé sluníčková dialektika. Ať žije jednota protikladů!
Karel Lippmann
S matematikou je to trochu složitější, příčin snižující se úrovně je více. Od snížení hodinové dotace v učebním plánu až po úbytek vyučujících M-F-CH v regionálním školství. V matematice na sebe jednotlivé celky navazují, nelze tedy příliš redukovat výstupy a potažmo učivo. Učím nějakých 35 let a mohu tak trochu posoudit i přístup žáků. Před 35 lety žáci ZŠ spočítali většinu příkladů z Bělouna (kniha k přijímacím zkouškám). Dnes má s těmito příklady problém slušné procento maturantů. Možná je to i tím, že maturita z matematiky se stala nepovinnou. Tlak na znalosti matematiky jako podpůrného předmětu pro F,CH, elektrotechniku, stavební mechaniku, ICT (programování),...bude stále více stoupat. V zahraničí se již zamýšlí nad tím, že lidé bez patřičného odborného vzdělání dostanou nějakou základní finanční dávku na jídlo a zábavu. V přepočtu na Kč se jednalo ve Finsku o částku okolo 20 000,-. A nemuseli by vůbec nic dělat. Dále jsem četl o podobném experimentu ve Švýcarsku. Těch pokusů s neumístitelnými absolventy a ostatními lidmi bude ve světě více. Globalizaci, technologický pokrok, robotizaci zastavit nelze. A spoléhat se jen na "kupecké počty" také nelze. Bohužel, matematiku nelze obejít.
"Tož si mají milé technické obory udělat takové přijímačky, aby lidi, kteří nezvládnou spojitosti funkce v bodě, náležitě odfiltrovali. Jenže to oni neudělají, ne pane, naopak některé přijímačky zcela zruší, protože potřebují koruny, že ano, které se táhnou za studenty a je jim fuk zda dokončí, nebo nedokončí, balamutí je kvůli prachům tři-čtyři roky a pak je vykopnou, nebo odejdou sami."
Ahá. A já bloud celou dobu myslel, že vy orodujete za to, aby šanci dostal každý a já jsem ten, kdo upozorňuje na to, že je to neefektivní a že je to podvádění/balamutění především těch dětí. A vida, rok se s rokem sešel a tajnej propaguje to, co sám předtím vyvracel jako naprostý nesmysl. Prostě: in-te-li-gent.
Děkuji panu Doleželovi za informace z konference.
I v diskuzi je třeba mít relevantí argumenty. A používat elementární logiku, což je matematika. A bohužel od některých ideologů se řádné diskuze nikdy nedočkáme.
Povinná matematika je výhra. Tak jako povinný rodný jazyk a jeden světový jazyk. Na alespoň základní úrovni. Je to základ vzdělanosti a použitelnosti občana. Neboli dle průmyslu X.0 atd. občan musí umět pracovat s technikou a dorozumět se. Jinak bude používán jako objekt(kopáč, uklízeč, manipulátor) a ne jako inteligentní bytost.
S přijímačkami to má pramálo společného. Současná úroveň maturity z matematiky je dostatečná možná na filosofickou vysokou školu, ale ne na kvalitní techniku. Tak jako maturitní úroveň angličtiny možná stačí u techniky, ale ani náhodou nestačí na přijetí ke studiu jazyků.
Snad i ti poblouznění politikové dostanou rozum.
Zdejší experti na školství zřejmě nepoznají rozdíl mezi střední a vysokou školou. Napovím. Střední je ta pro 14-18 leté. Všeobecně vzdělávací a jiné. Jako že ze všeho trochu. Akorát na některých gymnáziích je to ze všeho všechno, ale nevadí.
Univerzita je úzká profesní specializace. Pokud chce žák na matfyz a oni jej tam vůli korunám vpustí aniž by uměl "limity funkce v bodě", ať si nestěžují, že nedodělá. To není vina absence maturity z matematiky.
Matematika je výhra. Nikoli však povinná.
Umět matematiku je dar a pro někoho dřina. Muset ji umět je trest a kontraproduktivní k tomu.
Ivo Mádr
Pokud má mít (téměř) každý člověk nějaké odborné vzdělání, pak není možné, aby škola dělala z každého žáka odborníka na všechno, přičemž si vybrala jednu odbornost, v našem případě zejména matematiku, podle níž bude lidi co do odbornosti třídit. I matematika má svou stránku odbornou, s níž ovšem úzce souvisí stránka obecně vzdělávací, která je důležitá jak pro matematické odborníky, tak pro ty, kterým odborná matematika z nějakých důvodů nejde, nebo ji v odborné podobě nebudou v životě potřebovat. Aby se úroveň matematických znalostí zvedla, je nutné a logické toto odlišení respektovat. Protože jinak vzniká situace, že škola plodí velké množství lidí, kteří nejsou v matematice ani odborníky, ani lidmi, kteří matematice alespoň obecně rozumí, jsou si vědomi její důležitosti a dokážou její základní principy v životě uplatnit. A ti, kterým matematika jako odborná záležitost jde, nebudou zdržováni těmi předchozími. Zdůrazňuji ale, že matematik je dobrým odborníkem jen tehdy, když vedle řešení složitých matematických úloh je současně i matematicky vzdělán, což znamená, že matematice rozumí i z hlediska její filosofie. Nic z toho jsem v současné podobě výuky tohoto předmětu zatím nenašel. Takže mnoho žáků se od, řekněme 5. třídy, v matematice nikam neposune, učí se ji tak, aby v příští prověrce, potažmo maturitě nějak prolezli, ale celkový efekt je záporný. Totéž přirozeně platí i pro všechny další předměty. Např. v literatuře nemusí každý žák umět pojmenovat epizeuxis, každý žák, i budoucí literární vědec, by však měl umět logicky vyložit význam situací, kdy se slova, děje, skutky atd. opakují. Protože v různých oblastech života, i ve vědě", se pořád něco opakuje. Vím, že rozlišovat odbornost a vzdělání vzbuzuje v mnohých velkou nevoli, protože tradice je opačná, oba pojmy ztotožnila, resp. odbornost je automaticky pokládána za vzdělání, které vzniká tak, že odbornosti prostě položíme vedle sebe. Tak ale vzdělání nevzniká, tak jen vzniká zásadně pokřivený pohled na svět. Jsem neustále osočován z antipozitivizmu, z odporu k matematice a přírodním vědám apod. Jenže je to právě naopak. Velice mě mrzí, když na každém kroku vidím, jak jsou tyto obory podceňovány a jak velká je neznalost jejich základů. Jak mohu být odborníkem na humanitní či společenské vědy, když nevím skoro nic o matematice a vědách přírodních, protože jsem se učil jejich odbornosti, ne však tomu, co tuto odbornost přesahuje? A jak mohu být odborníkem na matematiku a přírodní vědy, když skoro nic nevím o vědách společenských a humanitních? Copak např. inženýr či "ajťák" nejsou lidmi a nežijí ve společnosti? Copak např. neplatí mj. Spinozova etika utvořená způsobem používaným v geometrii?
Zvláštní, že panu Komárkovi nevadí Týřovo nálepkování názorových oponentů vypůjčeným rádoby vtipným termínem Pedagogická kavárna. Nálepka jako nálepka, ne?
Jinak plný souhlas s panem Doleželem.
Karel Lippmann
1.-5.ročník ZŠ jsou z 90% pouze počty, ve vyšších ročnících je té matematiky již trochu více. Mám však mnohdy pocit, že 75% žáků "vadí" přemýšlet nad problémem. A to nejen v přírodovědných předmětech. Sleduji to i ve výuce dějepisu. A to vůbec nebazíruji na datech, velkém pamětním učení,..Chci jen třeba vysvětlit význam a přínos "ohrazování", význam "trojpolního systému", "roboty", "nevolnictví", význam a přínos "průmyslových revolucí", příčiny velkých změn ve 20.století,..Samozřejmě využívám různých metod a forem práce, skupinové práce v terénu, individuální přístup,..
Vrátím se k matematice. Všeobecné základy by měl zvládnout každý žák ZŠ. Vyšší úroveň pak každý student SŠ. Vůbec to neberu z pozice jen matematika. Matematiku beru jako prostředek pro středoškoláky posunout se na vyšší úroveň v důsledku nastupující průmyslové revoluce 4.0
"Pane Komárku, pan Doležel by zajisté uměl diskutovat jinak. Potíž je jen v tom, že on diskutovat vůbec nechce, že mu ani za mák nezáleží na kvalitě vzdělání."
Kdyby mi na úrovni vzdělání nezáleželo, neztrácel bych ani s vámi, ani s některými dalšími - pro mě bohužel velmi málo intelektuálně inspirativními lidmi - svůj čas. Vy to ale těžko můžete pochopit, protože naše představy o tom, co to je vzdělání jsou diametrálně odlišné. To, co já považuji za skutečné hluboké vzdělání je pro vás "pouhá odbornost bez přesahů" a to co považujete za vzdělání vy, považuji já za v lepším případě smysluprostou kratochvíli, v horším za změť trivialit.
O můj intelekt se nejedná. Jedná se o hluboké hodnoty, které nemohou být předmětem žádných kompromisů, protože když se zničí, bude trvat stovky let, než se k nim společnost zase bude schopna dostat - tak jako jí to trvalo v historii. A jakmile má smysl hovořit o jakýchkoliv hodnotách, máe implicitně zavedeno uspořádání. Bez uspořádání, není hodnot. A proto pro mě interpretace uměleckých textů mezi tyto hodnoty nepatří a patřit nemůže.
"Zdůrazňuji ale, že matematik je dobrým odborníkem jen tehdy, když vedle řešení složitých matematických úloh je současně i matematicky vzdělán, což znamená, že matematice rozumí i z hlediska její filosofie. Nic z toho jsem v současné podobě výuky tohoto předmětu zatím nenašel."
Toto není pravda, pane Lippmanne. Toto je pouze vaše představa o tom, co to znamená býti odborníkem v matematice. Ve skutečnosti to je jen snaha udělat za každou cenu z matematiky interpretovatelný příběh tak, aby se podobala tomu, co vám je blízké a v čem se domníváte, že jste odborníkem vy. Zcela tím tak dokládáte platnost rčení, že pro člověka s kladivem, je každý problém hřebík. Pro člověka s velmi úzkým a omezeným zaměřením, s velmi omezeným analytickým aparátem, je každý pro něj neřešitelný problém pouhou odborností. Psychologické pozadí tohoto cimrmanovského kroku stranou ponechám na zvážení každého jednotlivého čtenáře.
Přesné a stručné.
Proto to nepochopí.
"A jak mohu být odborníkem na matematiku a přírodní vědy, když skoro nic nevím o vědách společenských a humanitních? Copak např. inženýr či "ajťák" nejsou lidmi a nežijí ve společnosti?"
Můžete být světovým odborníkem na specifickou část matematiky, aniž byste znal společenské a humanitní vědy. Chcete-li ale býti univerzálně vzdělán, měl byste mít alespoň SŠ znalosti ze všech oblastí lidského působení. Jenže, drahý pane Lippmanne, zatímco inženýr a ajťák za sebou mají povinnou maturitu z ČJ a literatury, povinnou maturitu z cizího jazyka a přes dvacet hodin dotace společenskovědních předmětů a přes 70 hodin dotace jazyků, humanitní intelektuál politologicko-sociologicko-literárně-dějepisně-filosofujícího typusu, za sebou má v lepším případě nějakých 35 hodin dotace matematiky, 2 hodiny dotace informatiky a možná nějakých 25 hodin dotace přírodních věd, může tím zvesela projít s dostatečnými za snahu, aniž by musel maturovat z jediného přírodovědného, či exaktního oboru. Tak tady laskavě nehrajte komedii, nedělejte z matematiky laskavě disciplínu filosoficko-dějepisně-literárně-beletristického typusu a smiřte se s tím, že stav není vychýlen směrem k dotování exaktních oborů a směrem k povinnostem v exaktních oborech, ale právě naopak. A to vychýlen velmi znatelně. Přesto mají lidé jako vy tu drzost, ještě se snažit to doprznit více. Takže zatímco nám zvesela maturují kartousové a feřtekové z elitních čtveřic typu ČJaL+dějepis+AJ+společenskovědní základ a na VŠ jim ještě v marketingových brožurkách nemluví, že: "Kromě heuristiky a kladení náročných otázek bude absolvent schopen zvládat náročné metodické postupy, orientovat se v současných diskusích (včetně rozlišování a rozvoje různých badatelských postupů), rozumět a rozvíjet náročné otázky z oblasti hospodářské a sociální teorie a jejich řešení s pomocí metodicky řízené historické rekonstrukce - hospodářské a sociální dějiny přitom nejsou uzavřeným prostorem pro zkoumání úzce vymezených hospodářských a sociálních procesů, nýbrž poskytují prostor pro tematizaci nejzávažnějších otázek vývoje současného světa, a to zejména prostřednictvím jejich historické rekonstrukce s důrazem na jednání lidí a skupin lidí.", doleželové a jemu podobní si nemohou v obdobném duchu maturovat třeba z M+INF+FY+CH. Jednak to legislativa pod tlakem pseudointelektuálů, kteří si pletou filosofující primitivismus s univerzálním vzděláním, neumožňuje a jednak by pak byli pseudofilosofujícími intelektuály hbitě označeni za ukrutně odborné fachidioty a univerzálně naprosto nevzdělané a jednostranné. Pi-to-resk-ní.
Takže, drahý pane Lippmanne, zkuste jako víc přidat na výrazu.
"Zdejší experti na školství zřejmě nepoznají rozdíl mezi střední a vysokou školou. Napovím. Střední je ta pro 14-18 leté. Všeobecně vzdělávací a jiné. Jako že ze všeho trochu. Akorát na některých gymnáziích je to ze všeho všechno, ale nevadí.
Univerzita je úzká profesní specializace. Pokud chce žák na matfyz a oni jej tam vůli korunám vpustí aniž by uměl "limity funkce v bodě", ať si nestěžují, že nedodělá. To není vina absence maturity z matematiky."
No, na Matfyzu si určitě nestěžují. Dostanou zaplaceno i za blbečka a pošpinit si pověst tím, že by ho nechali projít si nemusejí, takže pro ně ideální stav. Jenom je to neefektivní pro společnost jako celek. Zatímco by páni profesoři mohli bádat, musejí věnovat kapacity zkoušení blbečků. Stát v němž 50% studentů, kteří nastoupí na bakalářské studium toto nedokončí, se hned tak nevidí. Myslím, že v tomto máme skutečně světové prvenství - díky tajňousům.
Absence maturity z matematiky zmíněnou neefektivitu pochopitelně vyřeší, protože prostě ti blbečci na VŠ vůbec nenastoupí. Obdobnou komedii s prvky absurdního dramatu v Beckettově stylu, jakou předvádí pan Lippmann, jistě hrát můžete. I blbečka ze sebe můžete dělat. Nic to ovšem nezmění na faktu, že předstírat, že maturitu má mít každý, protože jde o děti a těm bychom měli dát šanci, zatímco o měsíc později, či dokonce dříve, už jde o dospělé a tam by se to mělo vytřídit jak zákon káže, znamená činnost ne tak vzdálenou samohaně.
Spoustě lidem je líto, že matematiku neumějí až tak dobře, jak by sami chtěli. Uvědomují si totiž její krásu, stavbu, sílu a cítí i pokoru k ní. Poznávat matematiku je dobrodružné. Možná by nebylo špatné uvědomit si, že ve všech oborech, chcete-li něco dokázat (ve smyslu důkaz), musíte svou práci podložit postupy a důkazy, ke kterým matematiku použijete. I experimenty v biologii, potažmo sociologii - tam všude, nejsou-li čísla a matematické důkazy, nebere se vyřčené a psané v úvahu.
Všechno ostatní není věda. Je to indoktrinace, mletí názorů, mlácení prázdné slámy a děsivý smalltalk. Vědomí, že z matematiky nikdy nepochopím ani zbla, musí být frustrující. Hrozivá je ale představa, že i přes toto ÚPLNÉ NEPOCHOPENÍ mají tito lidé snahu do výuky matematiky zasahovat.
On si fakt někdo myslí, že matematika, či jakýkoli jiný vědní obor, se dá naučit poctivou interpretací? Omíláním různých pohledů na tutéž věc? Disputacemi? Anebo když ne naučit, tak aspoň posílit diskuzemi nad jejím posláním?
Všechny dovednosti, které žák potřebuje v i jiných předmětech, mají základ v matematice. Minimálně je to koncentrace (soustředění). Tento čistý a jediný efektivní trénink pro vlastní soustředění je to, co jim chybí. Nakonec, po tunách a letech blábolení, nejsou schopni ničeho jiného, než papouškovat interpretace, aniž bych rozuměl významu.
Zkuste se zeptat patnáctiletého, učícího se studenta, na obsah odstavce, který si právě přečetl. Neřekne jediné vlastní slovo, použije jen změť pojmů, a doufá, že to dá význam. Proto možná potřebují umění interpretace. Aby dokázali mlít o ničem co nejdéle a zasloužili si tak to povzbuzující slovní hodnocení.
Ivo Mádr
Ano, souhlasím s Vámi, s výjimkou poslední věty. Proto opakovaně hovořím o nutnosti postupně (rychle to ve školství nejde) měnit způsob výuky. Více myslet, měně biflovat, hledat souvislosti s konkrétním životem, nesnažit se marně nutit "lézt rybu na strom". K tomu všemu by přispělo rozlišování odbornosti a vzdělání při zachování a využití jejich synergického vztahu. Proč mám výhrady k Vaší poslední větě? Protože v dnešní technicky převrtané době vůbec nestačí, dokonce je stále více nebezpečné, učit se ve škole převážně řešit jen úlohy, které jsou zadány zvenčí (ve škole učitelem). Nestačí jen vědět, jak se to či ono dělá, ale také proč se to musí dělat, co to vlastně je, co to znamená, na čem se to zakládá a co z toho vyplývá. A to všechno ne jenom v rámci dané úlohy, daného oboru, nýbrž v rámci světa (ač to patrně zní příliš pateticky). Je nadále neudržitelné vynucovat si na žácích instantní vědomosti a algoritmické postupy, když je evidentní, že to k ničemu nevede, resp. vede to k tomu, co jste napsal.
Vadí jim přemýšlet nad problémem, protože v jiných předmětech mají to, co mají zopakovat, jasně dané. U interpretací textu je to jedno úplně. Tam, když se potkají s učitelovou výtkou, vlastně neví proč je mu něco vytýkáno. V matematice vědí, co je špatně a proč.
Jak můžete souhlasit, pane Lippmanne, když tomu nerozumíte?
KL napsal, "Zdůrazňuji ale, že matematik je dobrým odborníkem jen tehdy, když vedle řešení složitých matematických úloh je současně i matematicky vzdělán, což znamená, že matematice rozumí i z hlediska její filosofie. Nic z toho jsem v současné podobě výuky tohoto předmětu zatím nenašel."
Souhlasím a dodávám, že to platí i pro všechny ostatní předměty. Pokud tomu tak není, odborník se stává jednostranným dvourozměrným a suchým podivínem, který nechápe nic, než výsek své odbornosti. Snad to lze pochopit u rainmanovských týpků, věnujících se čistě teorii, ale učitel by měl být schopen přemýšlet o svém předmětu z hlediska jeho historie a filosofie, což mu umožňuje svou výuku provázat se světem, vložit do souvislostí a žákům pak umožňuje pochopit smysl toho, co se učí.
Že toto nechápe kancelářský specimen Doležel, je pochopitelné a nikterak nepřekvapí. Pokud by toto poměrně jednoduše uchopitelné "moudro" nechápali učitelé, to už by bylo na pováženou.
Pane TU, ti lidé tomu nerozumí ani trochu. O to více pak urážejí druhé. Čtu z jejich nesmyslů už jen to, co první pohled na stránku nemůže přehlédnout. Např. poslední výplod pana PP, který je až neuvěřitelně mimo.
Ano, platí to pro všechny ostatní předměty. Názorně to předvádí současná maturita z češtiny a její zastánci. Mám pochopení pro to, že měnit navyklé postupy je obtížné odborně, především však lidsky. Zejména když je člověk dlouho přesvědčen, že v dobré víře koná vše správně. Sám jsem si tím prošel, a to díky svým žákyním na SZŠ. Byly hubaté a pustily se do mne. A já se potil, protože jsem jim neuměl na jejich námitky proti tradiční výuce poctivě odpovědět. Velmi jim za jejich "drzost" děkuji.
Podobnou zkušeností procházím v každém prváku. Je velmi bolestné vidět, jak systém děti semele a vštěpí jim celoživotní vzorce pro učení.
Nadrtit na písemku, napsat, zapomenout a dál.
Vědomosti nejsou důležité pro mne, ale pro test.
Škola jako celek je nuda a pruda.
Hledání souvislostí je ztráta času.
Kritické myšlení se nezkouší, tudíž je to ztráta času.
Můj názor je irelevantní, hlavní je správně (dle představy učitele) odpovědět.
Když to není na známku, není to důležité.
Tohle z dětí dělají některé "školy" 21. století.
Okomentovat