Mýto v plánované podobě je ze stolu, uznal německý ministr po verdiktu soudu EU

Soudní dvůr Evropské unie uznal stížnost Rakouska na chystané zavedení mýta pro osobní automobily v Německu. Opatření podle soudu diskriminuje majitele motorových vozidel ze zahraničí, a je tak v rozporu s unijním právem. Němci chtěli začít vybírat mýto od října 2020, Berlín ale narazil se související daňovou úlevou pro německé řidiče. Ministr dopravy Andreas Scheuer připustil, že zavádění mýtného v současné podobě je „ze stolu“. Hodlá však pracovat na jiném plánu.

„Mýtné na osobní automobily je v této formě bohužel ze stolu,“ reagoval ministr Scheuer na rozhodnutí soudu EU. Zpoplatnění dálnic po vzoru ostatních zemí však politik z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) nevzdává. Na ministerstvu zřídil pracovní skupinu, která má o projektu jednat už v úterý.

„Dnešním dnem není diskuse u konce,“ slíbil. Verdikt soudu EU je podle něj „překvapivý a politováníhodný“, Berlín jej ale respektuje a přijímá.

Události: Mýtné na německých dálnicích padá, podle soudu EU by bylo diskriminační (zdroj: ČT24)

Hlavní problém? Úleva pro Němce

Na nejrozsáhlejší dálniční síti v Evropě se podle dosavadního plánu Berlína mělo začít vybírat mýtné od října příštího roku. Poplatkům by se vyhnuli jen majitelé motocyklů, elektrických aut nebo vozů pro handicapované. Platit měli jak Němci, tak zahraniční řidiči.

Německé úřady ale hodlaly svým občanům poplatek kompenzovat odpovídající úlevou na dani z motorových vozidel. Právě to ovšem vadilo Rakousku, které se v roce 2017 rozhodlo plán mýta soudně napadnout. Vídeň poukazovala na diskriminaci, což nyní unijní soud uznal.

„Soudní dvůr dnešním rozsudkem konstatuje, že poplatek za využívání pozemních komunikací v kombinaci se slevou na dani z provozu motorových vozidel, kterou mohou uplatnit vlastníci vozidel registrovaných v Německu, představuje nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti a porušení zásad volného pohybu zboží a služeb,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Generální advokát soudu Nils Wahl přitom v únoru konstatoval, že to diskriminace není, a doporučil, aby soudci rakouskou žalobu zamítli. Připojení k žalobě na Německo zvažovala i Česká republika, vláda ale nakonec od tohoto kroku upustila.

Ve Vídni panuje spokojenost, německý automotoklub chce od mýta upustit úplně

„Soudci Soudního dvora EU prohlásili německé mýto na osobní automobily za diskriminační, a tím naštěstí do věci vnesli jasno,“ prohlásil rakouský úřadující ministr dopravy Andreas Reichhardt. Potěšení vyjádřil také bývalý rakouský ministr dopravy a nyní úřadující šéf rakouských svobodných (FPÖ) Norbert Hofer.

Šéf frakce koaliční sociální demokracie (SPD) v německém Spolkovém sněmu Sören Bartol kritizoval ministra Scheuera za to, že na rozsudek nepočkal a zadal systém výběru mýtného soukromé společnosti. „Nyní se musí zajistit, aby nevznikla finanční újma spolkovému rozpočtu,“ řekl Bartol.

Výběrem německého mýtného byla pověřena rakouská společnost Kapsch spolu s německým pořadatelem koncertů a prodejcem lístků CTS Eventim. „Máme smluvní ochranná ustanovení,“ uvedl šéf rakouské firmy Georg Kapsch s tím, že jeho firmě rozhodnutím soudu škoda nevznikne. „Úspěch pro Rakousko je ovšem nulový. Co nám to přinese, když to (Německo) nebude smět zavést?“ táže se Kapsch. 

Rakouské automotokluby ARBÖ a ÖAMTC vyjádřily úlevu a německý automotoklub ADAC zase vyzval k úplnému upuštění od plánu na zavedení mýtného za osobní automobily.

Berlín si od systému sliboval půl miliardy eur ročně

Německo počítalo s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Desetidenní poplatek se měl pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (64 až 644 korun), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (180 až 1287 korun). Nejdražší roční mýtné by stálo 130 eur (3347 korun).

Například českého řidiče vlastnícího vůz, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, by roční mýtné vyšlo na 100 eur (2576 korun).

Německé ministerstvo dopravy si od zavedení poplatků v původní podobě sliboval čistý roční příjem kolem 500 milionů eur (12,8 miliardy korun). Někteří odborníci to ale zpochybnili. Tvrdí, že systém může být i ztrátový. Důvodem obav je mimo jiné to, že němečtí majitelé aut s velmi nízkými emisemi získají na dani z motorových vozidel ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.

Daň z motorových vozidel platí němečtí řidiči v závislosti na stáří vozidla, výši emisí a druhu a objemu motoru. Obecně platí, že čím starší a škodlivější auto, tím vyšší je daň. U osobních vozů se běžně pohybuje v rozmezí několika desítek až stovek eur za rok.

Spolková republika je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Nákladní vozy už za jejich použití platí řadu let.

  • Majitelé aut registrovaných v zahraničí měli platit jen za použití německých dálnic, nikoliv silnic prvních tříd.
  • Roční mýtné by bylo možné koupit kdykoliv během roku s platností 12 měsíců.
  • Dálniční známka má být elektronická a ke koupi na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic. 
  • Řidiči by měli povinnost uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, byl by jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.
  • Kontrola dálničních známek se měla uskutečňovat digitálně pomocí srovnání poznávacích značek vozů zaznamenaných na dálnici s databází aut, za které bylo zaplaceno mýtné.
  • Výše pokut pro řidiče bez dálniční známky nebyla stanovena. Německé ministerstvo dopravy ale ujistilo, že by pokuty vymáhalo i v zahraničí.