Zvoní nejnebezpečnější profesi světa umíráček? Jak zamezit až příliš častému umírání lovců krabů?

Zvoní nejnebezpečnější profesi světa umíráček? Jak zamezit až příliš častému umírání lovců krabů?

V Beringově moři zahynou stovky rybářů ročně. Vodní plocha, která se rozprostírá mezi americkou Aljaškou na jedné straně a Ruskem na druhé, se díky svojí turbulentní povaze a zároveň druhové rozmanitosti stala kulisou nejnebezpečnější a nejsmrtelnější profese na světě – lovu krabů královských. Podle statistik hlubiny pohltí průměrně jednoho člověka za týden, což je zhruba osmdesátkrát více oproti jakémukoliv jinému druhu rybaření. Rybářské fregaty ale na volné moře vyplouvají neustále, hnány touhou po lukrativním výdělku a asi i potřebou adrenalinu. Jejich každodenní realitu mapuje reality show Nejsmrtelnější úlovek (Deadliest Catch), ve které se kapitán Keith Colburn, jeho kolegové i konkurenti vydají na plavbu 18. června 2019 ve 20:00 na Discovery Channel již popatnácté. Aljašské úřady si jsou alarmující situace vědomi a během posledních deseti let podnikly řadu kroků. Jsou jejich snahy efektivní?

Karolína Svobodová
Karolína Svobodová 18. 06. 2019 10:44

Beringovo moře a okolí Aleutských ostrovů jsou jediným přirozeným útočištěm krabů královských na planetě. Žijí zde všechny 4 druhy, včetně nejcennější červené odrůdy. To ovšem neznamená, že jiní zástupci tohoto živočišného druhu nemají na trhu s mořskými produkty svou hodnotu, mezi rybáři jsou populární i modří a zlatí krabi. Unikátní ekosystém je také domovem šarlatových korýšů, kteří ale nejsou oblíbenou obchodní komoditou kvůli malým rozměrům. Jejich maso je přesto považováno za šťavnaté a lahodné. Masivní rybářské výpravy se ale na zdejší fauně podepsaly – a nejvíc to pocítili právě modří krabi královští, jejichž stavy se momentálně nacházejí na alarmujících číslech. Až tak, že se o nich často mluví jako o jednorožcích Beringova moře. Nejde čistě o úmyslnou aktivitu, tento druh se často do sítí dostane jako vedlejší úlovek. Výzkumníci se na jejich populace snaží uplatnit stejné postupy jako u jejich červených příbuzných – samičky jsou umisťovány do laboratoří, kde jsou jim odebírána vajíčka. Poté co krabi dospějí do fáze, kdy jsou schopni existovat ve svém původním prostředí, jsou umístěni zpět do volné přírody. Teprve se uvidí, jak bude v tomto případě stejný postup účinný. Pravdou ale je, že rostoucí čísla úlovků mohou způsobit vyhynutí celých podmořských druhů, což ve výsledku povede k naprostému kolapsu celého rybářského průmyslu v této oblasti.

Smrtící derby

To si uvědomují i aljašské úřady. Neudržitelnou situaci se rozhodli radikálně řešit už v roce 2005, dalším pádným důvodem byla vysoká úmrtnost členů posádek. Cílem procesu racionalizace aljašského lovu mořských živočichů měla být zásadní transformace stávajícího derby rybaření v sofistikovanější systém individuálních kvót. Derby se vždy vyznačovala všudypřítomnou chaotičností a přispívala k neustálému prohlubování konkurenčního prostředí mezi jednotlivými kapitány. Během sezóny všechny lodě vyrazily z přístavů na moře, kde platila pravidla nejsilnějšího, nejrychlejšího a nejbystřejšího. Povolený limit vylovených krabů existoval i v této podobě, týkal se však celé flotily. Připravení vždy profitovali, nováčci a méně zkušení se však často dostali do situace, kdy na ně již nezbylo téměř nic. Když si uvědomíme, že řada z nich se z výpravy nikdy nevrátila, bylo načase přijít s řešením, jak těmto zbytečným incidentům alespoň zabránit. Derby také značně omezovala trvání sezóny, limity byly většinou naplněny během pouhých tří dnů.

Zavedení individuálních kvót v roce 2006 přineslo slibnou naději. Každá loď dostala přiřazenu svou, nespornou výhodou se ale stala možnost tyto limity vnímat jako transakce. Kapitáni je mohou prodávat, pronajímat nebo půjčovat mezi sebou, což značně omezilo našponovanou rivalitu. Díky tomu se zklidnil průběh sezóny, která od té doby trvá v průměru dvacet dní. Počet plavidel v rybářské flotile zaznamenal výrazný pokles – během prvního roku fungování nových pravidel spadl z 250 na pouhých 60. Kvóty odbouraly i neduh „rychlorybaření“. Předpisy totiž povolují výlov krabů pouze s určitou centrálně stanovenou velikostí, všechny menší exempláře se musí vracet do oceánu. V momentě, kdy byly pasti ponechány pod hladinou v průměru 12 až 24 hodin, se jim nedostával prostor se z nástrah vymanit, i když to bylo v jejich schopnostech. Z toho můžou těžit právě v širším časovém horizontu, který zaznamenal navýšení na 36 až 48 hodin. Poklidnější průběh zároveň maximalizuje počet dovezených krabů. Často se totiž stává, že zemřou ještě před návratem na pevninu. Královští krabi jsou velice křehcí a divoké plavby jim mohou vážně uškodit. Pokud jeden z krabů v kádi zemře, vypustí toxin, který bez rychlého zákroku otráví všechny ostatní a úlovek tím nenávratně znehodnotí.

Vymizí krabi z našich talířů?

Aljašský rybolov tvoří 60 procent veškeré produkce mořských plodů v celých USA. Jeho základy můžeme hledat už v samotné ústavě státu Aljaška. V roce 1976 navíc došlo k rozšíření výsostných vod o dalších 200 námořních mil, což se nesetkalo s pozitivní odezvou Ruska, které si vody Beringova moře nárokuje a využívá též. Východní velmoc má stanoveny vlastní kvóty, ekonomická data ale nasvědčují, že je nikdo moc nedodržuje. Ilegální rybolov v Rusku dosahuje podle expertů mamutích rozměrů, kterými nechává za sebou i celé rozpětí trhu s mořskými plody USA na federální úrovni. Ekology to staví do nezáviděníhodné pozice, protože jejich snahy o záchranu ekosystému přicházejí v mnoha případech vniveč. Do USA proudí z Ruska kvanta výrobků, která mají svůj původ právě na černém rybářském trhu. Celý region ale možná čelí mnohem větší hrozbě. Podle klimatologů a meteorologů dochází v posledních letech v oblasti Beringova moře k významnému úbytku ledových ploch. Jejich rozloha je nejmenší od roku 1979, kdy se s monitoringem začalo. Na vině jsou pravděpodobně povětrnostní vlivy i stoupající teploty vody. Zoologové sledují podezřelé změny v podobě fauny i flóry, zejména ve skladbě podvodních řas, zooplanktonu i větších živočichů. Pokud tento trend bude pokračovat, může se stát, že dojde k pádu celého průmyslového sektoru a četné rybí farmy zbankrotují a zaniknou. Klimatické změny budou mít dopad i na život domorodých kmenů, kteří loví kraby přímo z děr v zamrzlé hladině. V posledních dvou letech však nejsou schopni dojít na místa, kde se krabi soustřeďují. Sezóna pro ně obvykle začíná počátkem března, tání jim ale znemožňuje tuto činnost již v horizontu dvou týdnů. Pro zdejší obyvatele navíc úlovky znamenají významný zdroj obživy.

Navzdory všem těmto rizikům ještě rybolovu v ledových divokých vodách neodzvonilo. Důkazem toho je už patnáctá řada reality show Nejsmrtelnější úlovek (Deadliest Catch), kterou premiérově uvede Discovery Channel 18. června 2019 ve 20:00. Kapitán Colburn a další se v ní opět vydají na misi, která je lemována bojem s přírodou i extrémním psychickým a fyzickým vypětím, s cílem otestovat vlastní schopnosti, potvrdit svou prestiž a zpeněžit co nejobjemnější a nejimpozantnější úlovky.

Související články

Další články