Článek
Od roku 1992, kdy znovu získal české občanství, usiloval Karel des Fours Walderode o navrácení rodinného panství na Turnovsku. Po jeho smrti štafetu převzala Walderodeho žena Johanna Kammerlanderová. Nárok na restituci majetku, jehož hodnota je odhadována až na tři a půl miliardy korun, jí v úterý potvrdil odvolací Krajský soud v Hradci Králové. Ten potvrdil rozsudek okresního soudu v Semilech ze září roku 2017.
„Myslím, že to neklapne, byla to politická věc,“ nevěřila Johanna Kammerlanderová v kladné rozhodnutí předtím, než se svým právním zástupcem vstoupila do soudní síně. Narážela tím na některé české politiky, kteří v minulosti proti této restituci aktivně vystupovali.
Rozhodnutí odvolacího soudu ji však překvapilo. „Endlich! Konečně!“ To byla první slova Johanny Kammerlanderové, když vyšla ze soudní síně.
Jednotliví účastníci se ještě mohou dovolat k Nejvyššímu soudu, avšak dnešní rozsudek je pravomocný. Okresní soud v Semilech proto začne s prověřováním více než 1 400 pozemků, které jsou součástí restitučního řízení, jestli je možné je dědičce vydat. Nejvýraznější z nich je zámek Hrubý Rohozec.
O majetek však Kammerlanderové, rodilé Rakušance, která má své zázemí ve Vídni, nejde. „Dělala jsem to pro manžela. Bylo pro mě důležité, aby v historii nebyl uveden jako nacista,“ řekla rozhodně.
Během soudních sporů totiž někteří z druhé strany oponovali Walderodeho členstvím v Henleinově sudetoněmecké straně a ve wehrmachtu. „Doktor des Fours byl ve wehrmachtu jako vojín. Já jsem byl podporučíkem Československé lidové armády. Jsem snad špatný?“ dotazoval se před novináři právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk.
Soudy však už v minulosti rozhodly, že Walderode se neprovinil proti československému státu a že v roce 1947 mu bylo vráceno československé občanství. Podle Heyduka se o nacistickou image Karla Walderodeho zasadila radnice v Turnově, která už v minulosti pozemky, jež jsou součástí restitucí, prodala.
„Víte, co z něj udělalo nacistickou zrůdu? Kampaň města Turnov, které ty pozemky prodalo naproti blokačnímu paragrafu zákona o půdě. Problém byl v tom, že tehdy byly prodány pozemky, aby se to zaretušovalo, tak všichni doufali, že ten nárok bude zamítnut. Emoce jsou tu proto, že město Turnov velmi krutě pošlapalo zákon,“ uvedl Heyduk.
Současný starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok) je ve vedení města teprve šestým rokem. V dobách, kdy město Walderodeho pozemky prodalo soukromníkům, na radnici neseděl. „Všichni tehdy říkali, že s pozemky máme nakládat, jako by byly naše. Vítám, že někteří vlastníci pozemků v průmyslové zóně se s paní hraběnkou dohodli, aby tyto pozemky byly z nároků vyňaty. Jelikož my jako vedení města se musíme chovat jako řádní hospodáři, nejspíš využijeme opravného prostředku a odvoláme se k Nejvyššímu soudu,“ uvedl Hocke.
S rozsudkem nesouhlasí ani právní zástupce Národního památkového ústavu, který spravuje Hrubý Rohozec. „Namítali jsme to, že nebyla naplněna podmínka pojmu oprávněná osoba. Chybělo to, že nebylo požádáno o navrácení majetku koncem 40. let,“ vysvětlil právník Josef Macek.
Walderode sice získal v roce 1947 zpět české občanství, o majetek zabraný na základě Benešových dekretů si však nestihl zažádat, po únoru 1948 emigroval. Navrácení českého občanství v roce 1947 podle dřívějšího rozhodnutí semilského soudu legitimizuje restituční nároky na majetek rodu.
Že si Karel Walderode zachoval lásku k původní vlasti, potvrdila i jeho manželka Johanna, podle které z tehdejšího Československa utíkal jen se dvěma kufry. „Mluvil česky s přáteli a i deník si vedl v češtině. Když odcestoval na Sardinii, tak si spolu s knížaty Schwarzenbergem a Colloredo, s průmyslníkem Herbertem Thunem a jednou herečkou, jejíž jméno si už nepamatuji, psali v češtině příběhy. Ty měly přes tisíc slov a všechna začínala na písmeno P. Vyměňovali si telegramy, každý vždy doplnil jednu větu,“ zavzpomínala na lásku svého muže k češtině.
Des Fours Walderode, který zemřel v roce 2000, se dožadoval restitucí rodového majetku v severovýchodních Čechách. Kromě zámku Hrubý Rohozec šlo zejména o statky, lesy a polnosti. Soudy mu už v 90. letech nevydaly zámeček Smržovka na Jablonecku a Dřínov na Kroměřížsku s přilehlými pozemky. Tehdejší právník Walderodeho už v minulosti odmítl, že by hodnoty pozemků přesahovaly tři miliardy, odhadoval je spíše na 120 milionů.
