(FOTO) Patrně nejstarší pomník odsunutým Němcům je na Vysočině

Prostý pomník v centru nevelké vesnice připomíná pohnuté události konce války na Vysočině. Zároveň jde patrně o jediný dobový pomník odsunu obyvatel německé národnosti z Jihlavska.

Německá kolonizace českého pohraničí počala nejpozději vládou pozdních Přemyslovců, především Přemysla Otakara I. Etničtí Němci přišli na pozvání českých panovníků, aby málo nebo zcela neosídlené pohraniční české oblasti kultivovali. Češi totiž žili převážně v nížinách podél říčních toků a neměli zkušenosti s životem v horských oblastech. Příchozí Němci tyto horské oblasti osídlili, půdu zúrodnili a vesměs úspěšně zde hospodařili.

Pomník odsunu Němců v Kamenné na Jihlavsku lze datovat podle vzpomínek místních obyvatel české národnosti zhruba do období léta roku 1947.

Kamenná neboli Bergersdorf byla typickou zemědělskou vesnicí Jihlavského jazykového ostrova. Téměř sto procent obyvatel Bergersdorfu bylo německé národnosti, snad jen sedlák Jaroslav Vomela byl české národnosti. Vomelu kdosi udal za poslech zahraničního rozhlasu, z vyšetřovací vazby byl propuštěn po zjištění tuberkulózy.

Do válečné historie Kamenné se významným způsobem zapsal generál Gottlob Berger. Generál Berger realiazoval rekrutování dobrovolníků k Waffen-SS, čímž významně ubíral vojáky Wehrmachtu.

V době svého působení v Praze jezdil generál Berger na Vysočinu do Bergersdorfu. Bergersdorf neboli Bergerova vesnice byla pro Bergera výzvou. Nechával se hostit místními sedláky a získával jejich syny ke službě u zbraní SS.

I vzhledem k počtu dobrovolníků německé národnosti do zapsaných do Waffen-SS získala obec přezdívku „SS-dorf“. Když se válečná situace přestala pro Třetí říši vyvíjet příznivě, němečtí sedláci s obavami vyhlíželi listonoše, zda-li nese poštu od synů z fronty nebo oznámení o úmrtí.

Generál Berger se do československých dějin zapsal ještě jednou.

V reakci na Slovenské národní povstání v srpnu 1944 byl Berger jmenován vojenským velitelem na Slovensku a měl na starosti první aktivity pro potlačení povstání.  Německým velvyslanectvím v Bratislavě byl důrazně upozorněn, že si při potlačení povstání nesmí počínat jako na dobytém území. Slovensko bylo spojencem Německa. Pokus potlačení povstání policejní akcí pod vedením generála Bergera ovšem selhal. Němci přisunuli jednotky z východní fronty a povstání potlačili.

Němečtí obyvatelé Bergersdorfu byli odsunuti do Rakouska.

Rozsáhlé zemědělské statky německých sedláků byly většinou osídleny českými rodinami z nedalekých vesnic. Na rozdíl od poválečného osidlování českého pohraničí, kde přesídlení bylo prováděno na větší vzdálenosti.

AKTUALIZOVÁNO: Serveru Občasník se podařilo získat i vyjádření informační kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které funguje jako sudetoněmecké vyslanectví dobré vůle v Praze.Toto zastoupení slouží jako kontaktní kancelář pro Čechy a sudetské Němce, kteří mají zájem o smíření mezi oběma národnostními skupinami.

„Je to určitě zajímavý postřeh, nebo také se dá říci i rarita. Z dnešního pohledu je text velmi poplatný době kdy vznikl a současně 
spojení jedné a druhé události také diskutabilní. Ale určitě je to pozoruhodná záležitost, možná by se deska dala doplnit 
ještě jinou deskou se slovníkem 21. století,“ uvedl ředitel kanceláře Petr Barton.