V kanceláři bylo minulý týden 40 stupňů, klimatizaci šéf odmítá koupit

Ideální teplota pracoviště je mezi 20 °C až 22 °C. S nárůstem teploty klesá schopnost pracovat. Horké prostředí oslabuje duševní pozornost a fyzický výkon člověka. Studie ukazují, že při teplotách nad 24 °C klesá schopnost pracovat s každým dalším stupněm navíc o 4 %. Stoupne-li teplota nad 26 °C, klesá soustředění, dochází k chybám, dostavuje se únava a vyčerpání. V důsledku toho vzrůstá počet úrazů. Nadměrné vystavení horkému pracovnímu prostředí může způsobit celou řadu poruch. Prvními příznaky přehřátí jsou zarudnutí kůže a omdlévání. Pokud není tepelný stres rozpoznán a řešen v počátečním stadiu, může mít závažný dopad na lidské tělo v podobě úpalu, vyčerpání a křečí z horka. Zdroj: MUDr. Jana Binarová, Moje ambulance Opava

 „Mám v kanceláři 40 stupňů a to se nedá pracovat. Už po loňské vlně veder šéf slíbil, že ve firmě vybuduje klimatizaci, nestalo se tak. Navrhovala jsem alespoň koupit přenosnou klimatizační jednotku, na to odvětil, že když ji budu mít já, budou jí chtít všichni a na to nemá peníze. Jak ho máme donutit, aby situaci řešil?“ ptá se čtenářka iDNES.cz

Tuším, že existuje vyhláška, která upravuje podmínky na pracovišti, je to tak?
Tušíte správně. Skutečně existují předpisy, které upravují podmínky ochrany při práci. Zákoník práce obecně říká, že zaměstnavatel je povinen vytvářet pracovní podmínky pro bezpečný výkon práce, ale je zde také nařízení vlády, které stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, nebo například zákon o dalších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Nařízení vlády stanoví minimální i maximální teploty na pracovišti a řešení těchto situací. Limity jsou docela přísné. Například pokud teplota venkovního vzduchu překročí 30 °C, musí být poskytnuta adekvátní náhrada tekutin, pokud teplota venkovního vzduchu překročí 36 °C, musí být dále uplatněn systém střídání práce a bezpečnostní přestávky v práci.

Čtyřicet stupňů v kanceláři: Máte nárok na přestávky a na vodu, stačí ale kohoutková Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, mají být na pracovišti, kde jsou prováděny kancelářské práce, teploty v rozsahu 20 až 27 °C. Při vyšších teplotách je namístě zajistit pitný režim, pro kancelářské práce postačí pitná voda z kohoutku. Pokud na takovém pracovišti dojde k překročení teplot nad 36 °C a není možné tuto teplotu snížit například technickými prostředky, musí být stanoven režim práce a odpočinku (tzv. bezpečnostních přestávek), jejichž rozsah je v závislosti na teplotě, rychlosti proudění vzduchu a počtu vrstev oděvu stanoven v tabulkách citovaného nařízení vlády. V případě teploty 40 °C to znamená maximálně přípustnou práci v osmihodinové směně v souhrnné délce 247 minut s tím, že po každých 90 minutách práce by měla být poskytnuta cca 70 minutová přestávka, a to pokud možno v „klimatizovaném“, tzn. teplotně příznivějším prostředí. Zdroj: Jiří Urbanec, ředitel Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje

Jak máme šéfa donutit, aby situaci začal řešit? Máme stávkovat? Máme pozvat hygienu? 
Povinnost zaměstnavatele umístit na pracovišti klimatizaci není stanovena v žádném právním předpisu. Zaměstnavatel sice musí vytvářet vhodné mikroklimatické podmínky, nicméně jakým způsobem tak učiní, to záleží čistě na něm. Dokonce jsou upraveny podmínky nastavení klimatizace, pokud ji zaměstnavatel má, avšak povinnost ji mít dovodit nelze. Předpisy řeší větrání, nucené větrání, zajištění pitného režimu, ochranný nápoj a druh ochranného nápoje v závislosti na profesi. V případě práce v kanceláři je to minerální voda slabě mineralizovaná nebo pramenitá voda nebo voda splňující tyto požadavky. Pokud jste přesvědčení, že vás zaměstnavatel na něčem v tomto smyslu šidí a nemá se k nápravě, pak je skutečně potřeba se obrátit na hygienu.

Pomohlo by nějak, kdyby se o řešení situace začaly zajímat odbory? Obecně lze říct, že odbory mají silnější vyjednávací pozici než jednotlivec. Odbory jsou však tvořeny lidmi a tak bude záležet na tom, kdo a jakým způsobem vás bude reprezentovat. Osobně upřednostňuji snahu vysvětlit zaměstnavateli, že je především v jeho zájmu, aby tuto situaci řešil třeba tím, že umožní pružnou pracovní dobu, tedy přijít brzo zrána anebo při určitých teplotách home office. 

Mohla bych docházet do kanceláře v době, kdy tam ještě slunko nesvítí, je nadřízený povinen toto akceptovat? Navíc moje práce nutně nevyžaduje přítomnost na pracovišti, mohla bych mít i home office?
Začátek a konec pracovní doby určuje zaměstnavatel, a proto se bez jeho souhlasu při dřívějším začátku směny či home office neobejdete. Je třeba argumentovat, na kolik jej vyjde zbytečná chyba nebo nízká produktivita práce, a že je tedy v jeho zájmu umožnit buď změnu pracovní doby, nebo nějakou mobilní klimatizaci. Ve vztahu k horku nemá zaměstnavatel jakoukoliv povinnost upravovat pracovní dobu.

Samozřejmě máte ještě jednu možnost. Změnit práci. Myslím si, že v dnešní době to dává zaměstnanci silnější vyjednávací pozici vzhledem k nedostatku pracovních sil. Pokud je zaměstnavatel natolik jednoduchý, že na vaše argumenty neslyší, pak zdraví je vždy na prvním místě!