Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.
Česká republika měla v plánu zvýšit v následující dekádě podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 20,8 procent. Podle Evropské komise ale takový cíl není dostatečný. ČR má proto šest měsíců na to, aby svůj plán přepracovala. Společně s ní musí své vize přehodnotit i další členské státy EU, a to na základě konkrétních doporučení, která Komise státům poskytla.
„Oceňuji úsilí vynaložené členskými státy. K dosažení dobré pozice EU pro boj proti změně klimatu a pro modernizaci hospodářství to však ještě nestačí a konečné plány musejí obsahovat ještě náročnější cíle,“ uvedl eurokomisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.
Země mají své povinnosti
Členské státy se zavázaly k naplňování společných evropských cílů schválením směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Evropská komise proto nyní dbá na to, aby se země postupnými kroky ke stanoveným cílům blížily.
Podle zmíněných směrnic by do roku 2030 mělo 32 procent spotřebované energie v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Země se dále dohodly na zvyšování energetické účinnosti, a to na úroveň 32,5 procent.
Ministr průmyslů a obchodu Karel Havlíček se podle informací ČTK vyššímu podílu energie z obnovitelných zdrojů nebrání. Jak ale dodal jeho náměstek pro energetiku René Neděla, ČR musí brát při stanovování cílů ohled na řadu faktorů.
„Co se týče podílu obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu, snahou ČR samozřejmě je přispět k cílům EU. Přitom je ale třeba brát v potaz reálné podmínky v zemi, a tedy související ekonomické dopady tak, aby nedošlo k neúměrné zátěži obyvatel,“ uvedl pro ČTK náměstek Neděla s tím, že o zveřejněných doporučeních by mohli zástupci členských zemí jednat už příští týden.
České cíle jsou ty nejnižší
Řada českých organizací upozorňovala na nedostatečné ambice ČR v oblasti ochrany klimatu již po zveřejnění českého plánu. Výzvu ze strany Evropské komise ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů tak vítají.
„Zdánlivě zanedbatelné zvýšení bude mít v praxi významný pozitivní dopad. Pokud by se zvýšení projevilo výhradně ve výrobě čisté elektřiny, vzrostla by její produkce v porovnání s dneškem o dramatických 70 procent,“ uvedl expert na obnovitelné zdroje z Hnutí DUHA Tomáš Jagoš.
Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů se měl podle návrhu do roku 2030 zvednout z 13,6 na 14,2 procent, což ale vzhledem k evropským cílům není dostatečně ambiciózní.
„V oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů máme dokonce vůbec nejnižší cíl mezi státy EU,“ dodal programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Kritický vůči českému plánu jsou i další zástupci využívání energie z obnovitelných zdrojů. „Nerad to říkám, ale nelze v tom vidět nic jiného, než že státu nezáleží na ochraně přírody, ani klimatu. Proč dává přednost velkým energetikám před domácnostmi a firmami, aby si pořídily vlastní čistý zdroj levnější energie?“ prohlásil místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie Jan Habart.
Vinu přičítá bývalé ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové. „Ministr Havlíček má příležitost chybu Marty Novákové napravit: začít brát rozvoj čisté energetiky vážně a napnout všechny síly do jejich rozvoje. Zdaleka přitom nejde jen o finanční podporu,“ apeloval Habart.
Na to upozorňuje ve svém doporučení i Evropská komise, která ČR doporučila „zavést opatření v zájmu snížení administrativní zátěže a související s rámcem umožňujícím samospotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů“.
Komisi se nelíbí ani navyšování biopaliv první generace
Energie z obnovitelných zdrojů je využívána nejen k výrobě „čisté“ elektřiny, ale také při vytápění a chlazení. V této oblasti by ČR do roku 2030 chtěla dosáhnout podílu 30 procent (oproti 19,9procentnímu podílu v roce 2016). Podle odborníků z Komory obnovitelných zdrojů je právě vytápění a chlazení sektorem, kde bude muset ČR podíl zvýšit, aby požadavkům Evropské komise vyhověla.
Další podíl zabírá doprava, kde má podle českého plánu rovněž dojít k nárůstu, a to z 6,4 procent v roce 2016 na 14 procent v roce 2030. Hlavním zdrojem mají být tzv. biopaliva první generace, tedy paliva vyráběná z krmných plodin, například z řepky. I vůči tomuto opatření je ale Evropská komise skeptická, neboť využívání rostlin pro výrobu biopaliv by podle unijních pravidel již nemělo mít přednost před pěstováním plodin pro potravinářské či krmné účely.
Česká republika by podle Evropské komise měla být ambicióznější i v oblasti energetické účinnosti. Upozornila na to nejen v reakci na národní klimaticko-energetický plán, ale také v hodnocení českého hospodářství v rámci tzv. evropského semestru. Unijní exekutiva v něm uvádí, že energeticky nejnáročnější jsou průmysl a bydlení. Právě v úspornějších budovách vidí prostor pro výrazné zlepšení.
