Armáda chce pásová bojová vozidla pěchoty všech typů, od bojových přes velitelská, průzkumná a ženijní až po zdravotnická, dělostřelecká a vyprošťovací. Vyzbrojena by měla být kanonem ráže 30 milimetrů, kulometem i protitankovým raketovým kompletem.

Ministerstvo obrany oslovilo několik velkých zahraničních firem, mezi jejichž nabídkou se bude rozhodovat. Ať už nakonec zakázku získá kterákoliv z nich, ministerstvo slibuje, že podle nastavených pravidel by se zakázky měl v rámci subdodávek minimálně ze 40 procent účastnit český průmysl.

Eminentní zájem o účast již projevily společnosti sdružené v Českém optickém klastru v čele s přerovskou Meoptou – optikou. Dalšími zakládajícími členy byli Pramacom-HT, Hella Autotechnik Nova, společnost Zebr a Ústav přístrojové techniky Akademie věd.

„Společnosti organizované v Českém optickém klastru jsou schopné podílet se na dodávkách optických systémů pro většinu vozidel přihlášených do tendru,“ říká Jiří Nuc, předseda výkonné rady Českého optického klastru.

Tato konkrétní část zakázky operuje s rozpočtem zhruba pět miliard korun. Firmy z klastru by se podle předběžných odhadů mohly dostat k subdodávkám za miliardu až dvě.

„Jde zejména o kamery s vysokým rozlišením, nízkoúrovňové i infračervené kamery a lasery. Tyto pokročilé technologie jsou vhodné do systémů bojových vozidel pěchoty na pracovištích velitele, střelce a řidiče,“ vyjmenovává Nuc.

Obrněnci i útočné pušky s optikou z Přerova

Řada firem z klastru už má s vojenskými zakázkami zkušenosti. Přerovská Meopta – optika dodává pro českou armádu pozorovací a zaměřovací denní a noční optiku.

„V letech 2003 až 2006 jsme úspěšně osadili našimi přístroji stávající BVP v části řidiče, střelce i velitele. Také optika pro útočnou pušku pochází z Meopty, stejně jako noční vidění Meo 50, Klara a další přístroje,“ vyjmenovává generální ředitel Meopty Vítězslav Moťka.

„Zcela logicky se nabízí využití tohoto know-how i v optických a optoelektronických přístrojích řidiče, střelce a velitele BVP. Byla by škoda tento potenciál našeho optického průmyslu nevyužít,“ tvrdí.

Kolem zakázky se objevují bývalé armádní špičky i pochybnosti

Kolem zakázky se mimo jiné pohybuje řada bývalých důstojníků armády či exzaměstnanců ministerstva obrany, což na začátku června zmapoval Týdeník Euro.

Například nakonec vyřazená německá firma PSM má silného partnera ve firmě Glomex MS. Tu vede bývalý náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Glomexu pomáhá také někdejší šéf odboru komunikace ministerstva obrany Jiří Grud. Bývalý náměstek ministra obrany a poslanec Michael Hrbata je zase poradcem německého Rheinmetallu, výrobce vozidel Lynx KF41.

Jan Rouček, ředitel kabinetu ministra obrany v dobách Martina Stropnického, podle týdeníku pro změnu pomáhá výrobci švédského vozidla CV90 a referent státní správy na generálním štábu Ludvík Cimburek je přes firmu Elton hodinářská napojen na holding Czechoslovak Group, který prosazuje vozidla Ascod 2.

Švédský výrobce vozidla CV90 pozval české firmy na ukázku:

Ostatně „svého“ vojáka angažovala i přerovská Meopta, za kterou na nedávném workshopu v Olomouci právě na téma vyzbrojování BVP vystupoval někdejší generál Ivo Zbořil.

Zakázku za 53 miliard navíc od počátku provázejí některé pochybnosti. Jak již dříve upozornil server iDNES.cz, zbrojaři od ministerstva obrany dostali zadání největší zakázky v dějinách české armády na pouhých třech stranách.

Některé klíčové požadavky na nové obrněnce kromě toho nelogicky ze soutěže už dopředu vyřadily původní favority – vozidlo Puma od německé firmy PSM. Armáda totiž v dubnu definitivně rozhodla, že chce vozidlo s tradiční osádkovou věží se střelcem a řidičem, které Puma zatím nedokáže dodat.

Kritice oponoval například zástupce náčelníka Generálního štábu Miroslava Hlaváče, podle nějž zadání odpovídá tomu, že nové pásové obrněnce musí obstát v boji v první linii v přímém kontaktu s nepřítelem.

Jak vypadalo testování kandidátů na nové obrněnce: